Honda VFR 1200F (2012)

Vyzkoušel jsem BMW R 1250 GS, novou Hondu 1100 Afriku a teď konečně přišla řada na Tigera 1200 v edici Alpine. Dojel jsem do DK moto Praha na svém VFR a v deset hodin jsem přebíral Tigera. Krátká instruktáž a hurá na výlet. Tiger Alpine Edition má bezklíčové startování, obousměrné rychlořazení a elektronický podvozek co si vás sám zváží. Vůbec nic mi nechybělo. Dealer mi staví plexy až nahoru, já hned dávám do nejnižší pozice, neb prostě miluji kontakt s větrem. Snažím se dostat přes Jesenici na známou slapskou vyhlídku. Všude samá objížďka – no pěkný vopruz. První hodinku se Tigerem nemůžu tak nějak srovnat, divně se mi s tím najíždí do zatáček, přijel jsem prostě na supersportu a najednou sedím na koni. Přitom GS mi padlo hned a Afrika se také poddala rychleji. Přitom vše funguje dobře, vynikající podvozek, fakt neuvěřitelně žehlí, ale hlavně možnost přitvrdit, či změkčit je opravdu funkční a rozpoznatelná. Ale ta ospalá reakce na plyn, motor jakoby mu chyběla šťáva. Mám tam mapu cesta, přepínám na sportovní (ikonka zatáčky) a hned se reakce o poznání zlepšuje, už není tak letargická. Zůstávám u nastavení sport a dle cesty si hraju s nastavením tlumičů. Dorážím na vyhlídku a šok. Vůbec to až na výhled nepoznávám. No holt jsem tam už rok nebyl. Nakonec si cestu od přehrady k vyhlídce dávám několikrát tam a zpět a najednou si začínám s Tigříkem rozumět. Rychlořazení skvělé, motor točím a má celkem koule. Triumph snadno padá do zatáček a dobře drží stopu. No to už je jiná. Přes Slapy a Dobříš najíždím na dálnici a mažu do Prahy. Snadno držím tempo kolem 180, motorka ale trochu vlaje ve větru, VFR je stabilnější a také její motor výrazně hutnější a agresivnější. Ale je to dost dobrý, motorku mám už celkem v ruce a dojíždím k dealerovi. 3 Hodiny utekly jak voda. Najednou se nemůžu na své VFR tak nějak poskládat, připadá mi prťavé a víc na něm fouká. Triumph je ze tří jmenovaných velkých endur nejsportovnější s točivým motorem, dobrými brzdami a opravdu perfektním elektronickým podvozkem. Kardan je cítit úplně stejně jako na VFR. Extrémně pohodlný stroj, na kterém jsou cesty středočeského kraje hladké jak dětská prdelka. Na stejné trase jsem byl loni s VFR dost rozladěný z neustálého poskakování a kodrcání. Tiger je prostě ideální stroj na ty naše cesty, vynikající na dlouhé trasy. Co mi vadilo, trochu širší v rozkroku a i u stupaček. Afrika byla lepší. Ještě není konektivita mobilu s palubní deskou, ale to už se řeší. V roce 2021 navíc přijede nový model, to bude zajímavé. No pokud bych měl volit bez ohledu na peníze, tak první GS, druhý Triumph a třetí Afrika. Stejně se budu pohybovat většinou v průběhu života po asfaltu. Triumph se tak jeví jako zlatá střední cesta. No uvidíme co ten nový model.
Ještě krátký dovětek. Spojka na Tigerovy zabírala dost trhavě. To BMW ani Hoda nedělají. Tiger měl najeto asi cca 1700 km, ten samý problém jsem měl i na Bonnevillu 900, po zajetí také začala při rozjezdu škubat spojka.