Den po tomto výletu se u nás v domě stala nehoda, která si díky včasnému zásahu a obrovské náhodě, nevybrala svou daň na zdraví, či majetku. A víte kdo vydrží nejvíc?
Hoši, pamatujte si, že nejvíc vydrží průměrný chcípák!
Plukovník zdrav. služby prof. MUDr. J. Mělká, fyziolog
25.07.2020 (sobota)
Celý týden jsem do práce jezdil autem. A proč by taky ne, když nás na podzim rozdělí na STK. Říkám si to každé dva roky. Vyhoněnej diesel, který si hraje na závodní auto, které kdysi dávno vyrobili ve Škodovce. Pan Laurin a Klement by radost neměli. Ale držák to je, to zase jo!
Vstávám před budíkem, který mám nastavený na pondělní ráno. Pokud si nedám dvě piva před spaním, vždycky vstávám před budíkem. To platí pouze o víkendech a dovolených. V týdnu dokážu vstát po budíku a to i bez piva. Vyvenčím Mordu, navléknu se do kombinézy, která ne a ne povolit a trajdám do garáže. Dneska jedeme na sever. Jedeme do Harrachova. (Jedeme = já a motorka)
Praha, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Mladá Boleslav. První zastávka je ve městě aut. A teď to přijde! Natankuji, koupím energy drink i párek v rohlíku a nezapomenu zaplatit. Aha! :)

Mnichovo Hradiště, Svijany, Jeřmanice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Smržovka, Tanvald, Kořenov, Harrachov. Motor vypínám na parkovišti pensionu Varšavjanka. Hned za ní je bar Konírna. Od místních se dozvídám, že bar otvírá ve 12.00 hod a je tam Honzik. Beru telefon, fotím fotku a posílám mu ji s textem, že přijela návštěva z Prahy. Chvilku posedím, popiji a už se chystám dál.
Už i v Harrachově se ví, že se mi nepovedlo eFko přivést zpět k životu. Pan majitel, který náhodou bydlí přesně tam, kde já mám garáž, povídal, že mu je líto toho pitomce, který za slunečních dní opravuje motorku. Teda ... snaží se. Když jsme se poté potkali, tak měl radost. A já taky.

Po cestě z Harrachova se zastavuji ještě u Evičky pro pusu na helmu a pokračuji o kousek dál k polským sousedům. Rychlá fotka na parkovišti a zpátky do Smržovky. Do Smržovky, k Rudovi Pivrncovi.

Jen pro pocit, že jsme byli za hranicemi.
Kousek od Smržovky je Nová Ves nad Nisou, kam jsme s rodiči jezdili na hory o jarních prázdninách. Vůbec jsem nechápal, proč místní děti musí chodit do školy, když my máme prázdniny. Objel jsem všechny vytyčené body mého dětství. Chatu, sjezdovky, hřbitov a zastavil u Závodní sáňkařské dráhy.

Něco co by nás mohlo zajímat:
Dráha je dlouhá 1020 metrů a má převýšení 82 metrů. Na trati se nachází kruhová 400 stupňová zatáčka. Prozatím největší rychlost, která zde byla změřena, činí 103 km/h.

Tak trošku vidím kus zbytku Sarajeva po olympijských hrách 1984 u nás doma. Mamutím můstkem v Harrachově počínaje. A je mi to líto.
Startuji a posouvám se o pár kilometrů dál a pár metrů výš. Černá studnice! Rodiče nás donutili jít na Černou studnici. V zimě! Ve sněhu! Jak se tak šplhám k cíli, tak si říkám, že dnes bych to neušel. A vlastně já nemusím. Já jedu. Na vrcholu si dávám limonádu, hledám křoví a nevím co dál.

Černá studnice
Když už jsem tady v těchto končinách! Je tu ještě jedna třešnička, která si dokáže získat mou pozornost. A nejen tu mou. A ona to ví. Denně na sobě nechá spočinout nespočet pohledů. Ta holka má na výšku necelých sto metrů. Průměr kruhového půdorysu je třicet tři metrů a odolává povětrnostním podmínkám v nadmořské výšce bezmála tisíc pět metrů. Autorem dominanty Liberce je architekt pan Karel Hubáček. Ano, jedeme na Ještěd. Mám rád její mladou historii.
Silnice z Liberce na Ještěd je uzavřená. Jedu po objízdné trase. Chvilku se kochám pohledem a na chvilku mi zase zmizí. Na parkovišti pod Ještědem platím sto korun a vydávám se vzhůru. Dnes zde neplánuji poobědvat, nebo si dát kávu (není s kým a kafe nepiji). Jen se rozhlédnu po okolí, pohladím ji pohledem a jedu domů.

Světlá pod Ještědem, směr Starý dub a Český dub. A tady mě baví. Není snad jediné místo v ČR, které byste projeli tolikrát. Ano, pod cedulí, která označuje začátek a konec obce jsou další malé, modré cedulky, ale ty bílé s černými nápisy jsou prostě víc vidět.

Směr Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Mělník (lehce jsem netrefil objízdnou trasu), Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - Praha. Na Průmyslové ulici beru motorku na myčku. Máme za sebou první tisícovku a čeká nás servis.

K samotnému hodnocení motorky si nechám ještě zbytek sezony. Přeci jenom to není rychlý redakční test, ale láska na pár let ... žejo.
Já Vám můžu opět jenom poděkovat, že jste se svezli se mnou.
A žádný překvapení v zatáčkách!
Pěkný výlet, pěkné čtení!
1 reakce
Děkuji :)