Cagiva Elefant 900 (1994)

Poslední červencová neděle 28.7.2013, krásné počasí, vedro, slunce a já mám po dlouhý době volno. Sedlám moto a jedu se provětrat a cestou se stavím někde u vody, protože ani nic jiného v tom teplu nejde dělat.

Je šílený teplo a nechce se mi navlékat do motohadrů. Pojedu k vodě, zas to sundavat, hlídat. Sám sebe přemlouvám, ale volím kompromis a beru vše, tak jak jezdím, krom moto kalhot a vysokých bot, ty navlékám normální.

Beru to směrem na ,,Pekelný doly´´, schladit se v jeskyni a pak dále..
Jedu si pohodičku vzhledem k tomu jak sem oblečen, opravdu předpisová jízda až mi je motoru líto, že se v tomhle tempu a počasí moc neochladí.
No nic, řekl sis , že jedeš k vodě a podle toho se oblékl, tak teď podle toho jeď.

Velenice, serpentinka ve vsi, úzká vozovka, po pravý straně skála, zeleň s porosty, projíždím po spádu pravotočivou zatáčkou a ...
Přede mnou v mém pruhu proti mě auto, já na pravo, nemám kam uhnout, náraz, letím vpřed, příkop, asfalt.
Zvedám se a zjišťuji a uvědomuji si co se vlastně ve vteřinách stalo.
Těhotná slečna předjížděla ve stoupání na úzké silnici před zatáčkou, do které neviděla cyklistu a vůbec ji nevadilo, že je celou šířkou auta v protisměru.

Cítím , že sem pobitý, nevěnuji tomu až tak pozornost, chodím , kulhám dýchám , tak snad ok. Na zemi v příkopu leží můj Slon, dobitej, teče z něj benzín na ten rozpálenej vzducháč. Rychle zavřít benzín, sám ho nezvednu, naražený rameno mi to nevolí. Pár čumilů kolem.

Osádku vozu čumí jak puci, o zabezpečení se nestarají, žádám o vodu místního chalupáře a polévám moto.
Zajístí i trojúhelník a ochotně je k dispozici. Tímto velice děkuji, poklona za pomoc.
Řidička si je vědoma své viny a vytvoříme zápis, cyklista potvrzuje.
Po dohodě odklidíme zbytky a přesuneme vozidla a já čekám na odtah.

Koukám, že Elefant to už asi nerozchodí, prasklí rám na několika místech, plasty dolámaný ze všech stran. Že já někam jezdil, moje první nehoda...:(
Rány přichází k sobě a pomalu pociťuji, kde všude jsem odřen, naražen atd.
Nadávám v duchu, že je motorka kaput, protože jsem zároveň rád, že jsem na tom aspoň já celkem ok, mohlo to být jinak, kdybych jel jak vepř.

Příjezd hasičů, záchranky a policie, nějaký dobrodinec zřejmě zavolal.
Lustrace a čekání víc jak hodinu na nehodovku, hlavně když už je vše vyřešeno a odklizeno. Jediný plus na příjezdu delegace je, když mi hasič dá celou petku vody
k pití :)
Po příjezdu pomahačů ČR výslech a posádka auta obrací svou výpověď a najednou se neshoduje se zápisem...
Přijíždí mi odtah, nakládám a sbírám pozůstalosti.

Dnes za necelé 2 měsíce to bude rok, peníze za pojistky zatím nikde a mrtvola v podobě slona v garáži.

Tak si zas někdy vyjedu