Blata 125 Motard (2010)

Minulý rok se nám podařilo zorganizovat velký sraz Blatistů , který skončil relativním úspěchem (musím se pochválit ). Jeho organizace a plánování byly vlastně spontánní a na poslední chvíli...

Už od jara se mnoho kluků ptalo, zda se letos něco podobného uspořádá. My jsme chtěli ale něco více. Blata sraz je vlastně a pouze jednodenní akce a cesta od nás do Blanska má cca 200 km, proto bylo již předem jasné, že pokud se bude něco konat, bude to rozhodně na více dnů .

Minulé setkání a následné cestování po Moravě s Míšou a Martinem se nám moc líbilo, pokusili jsme se navázat na úspěchy minulého roku a trochu vše rozšířit. Díky 2. Blatovce, kterou vlastníme, bylo možno vzít o 2 lidi více

Nejprve bylo nutné domluvit se na termínu. Skloubit brigády, dovolené a všechny rodinné akce nebylo zrovna jednoduché. Nakonec jediný možný volný termín byl od 21. - 25. 8. 2013. Další otázka, která se řešila vlastně až těsně před odjezdem, byla, kdo všechno pojede. K dispozici bylo 6 volných míst na 3 motorkách. Na poslední chvíli se rozhodli zúčastnit akce všichni rodinní členové (kromě rodičů ): Za první část tlupy se účastnili moje maličkost, brácha Vitus a naše sestra Hanka, za druhou část tlupy se účastnil Martin, Míša a jejich sestra Péťa.

Další otázka padla, kam to vlastně pojedeme. Po dlouhých spekulacích, nevoli rodičů a jiných komplikací , jsme společnými silami dospěli k následující trase: sraz bude v středu 21.8. u našeho domu, odtud vyrazíme směr Jeseníky resp. obec Rejvíz, kde přenocujeme. Další den se přesuneme z Rejvízu jihovýchodně do Beskyd do vesničky Stanovnice poblíž města Karolinka. Ve Stanovnici bude náš základní tábor, ze kterého vyrazíme na Slovensko a následně se vrátíme zpět, abychom přespali. Ráno byl plán vyrazit směr Blansko do firmy Blata, pobýt na setkání, přespat v kempu v Jedovnici a poslední den (v neděli) uhánět směr domov.

Plán to byl velice smělý , bohužel se již předem vyskytly potíže. Mnoho kluků v poslední chvíli odmítlo svoji účast na srazu (byť to měli kousek od domu) z různých důvodů. Nebyli jsme zrovna z toho nadšeni, ale nedalo se nic dělat, informace měli a bylo jen na nich, jestli přijedou

Ve středu 21.8. přesně v 7:00 ráno přijeli Martin, Míša a Péťa podpořeni svými rodiči k nám. Od našich spolucestovalů jsme obdrželi ještě něco na přilepšenou (děkujeme), dobalili jsme kufry a vítězoslavně vyrazili Na benzínce v Milovicích jsme doplnili pohonné hmoty a pokračovali vesele dále. Neštěstí nechodí po horách ale po lidech a u Třebechovic pod Orebem jsme si dali nucenou pauzu. Bílého motarda pozlobilo světlo. Konektor byl totálně zkorodovaný a téměř nevedl proud. Martin velice rychle konektor "zbastlil" a my zase jeli dále Ve městě Žamberk jsme si udělali krátkou pauzu na občerstvení. Ukazatele kolem lákaly na pevnost Hanička a my jsme neodolali. Sice jsme na ní všichni už jednou byli, jenže to je již nějaký ten pátek. Slovo dalo slovo a už jsme byli u pevnosti z 2. Světové války . Prohlídka byla velice zajímavá a to jak rozsáhlého podzemního komplexu, tak i budov zvnějšku, protože zde zkoušel Wehrmacht svoje zbraně. Z Haničky jsme pokračovali dále směrem na Králíky. Tam se předělávaly snad všechny cesty a my byli nuceni si najít alternativu... Zajížďka přes 20 km po cestách třetí třídy nás neodradila a my se vrátili zpět na hlavní trasu. Ale co se nestalo Pro změnu černý motard odmítal svítit Rozhodli jsme se závadu opravit až po ubytování v Rejvízu. Přes Králíky jsme pokračovali na Hanušovice až na zámek Branná, kde jsme se již museli najíst Příjemná restaurace Kolštejn na náměstí přišla vhod a s naplněnými pupky nám zbývalo posledních pár desítek km. Teplota venku klesala, byť ještě svítilo slunce, a my promrzlí jsme dorazili ve večerních hodinách přes Jeseník do vytouženého Rejvízu do vily Rula . Tam byl již předem zajištěn pobyt. Po snědení zásob z domu jsme se vrhli na opravu předního světla u motarda a naneštěstí jsme zjistili, že se uvolnil kryt zadního světla Martin měl u sebe naštěstí náhradní přední žárovku a uvolněný kryt zadního světla vyřešila izolepa
Buď nadmořskou výškou, nebo celodenním sezením se část z nás moc dobře nevyspala. Péťa s Míšou a Vitusem spali jako zabití , já s Hanďou a Martinem jsme dobře nespali. Martina chytaly křeče do noh , Hanďa moc nespala, já rovněž a k tomu jsem měl ráno trochu žaludeční potíž Ubytování bylo hezké a hlavně na krásném místě

Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili před devátou ranní z Rejvízu směrem na Město Albrechtice za účelem navštívit rozhlednu Na Hraničním vrchu Na kopec jsme se díky Bohu dostali na Blatkách a nemuseli ho dupat pěšky Míša měla s sebou bohužel jen boty na motorku, díky kterým měla puchýře z pěší cesty na Haničku
Z rozhledny jsme pokračovali dále na Krnov a Opavu. Těsně před Opavou se na cestě ocitl velký kus polystyrénu o rozměrech cca 30x30x30 cm. První 2 stroje těsně minuly tuto krychli, vítr proudící od motorek však odhodil objekt na poslední stroj, který ho zasáhl. Naštěstí Blatka lízla objekt pouze předním kolem, krychle odlétla a nikomu se nic nestalo. Ufff
V Opavě jsme doplnili pití a jídlo a chtěli jsme se dostat do Nového Jičína. Za Opavou nás na kruháči zastavil policajt, že se na hlavním tahu stala vážná nehoda Museli jsme najít objízdnou trasu, která vedla kolem betonárky Naše perfektně vyleštěné stroje byly rázem jako by je nikdo půl roku neumýval Po ukončení objížďky jsme poprvé oficiálně tankovali. Bílý motard měl nejnižší spotřebu 2,6 l/100km, černý motard 3,1 a enduro (kvůli kratšímu převodu) 3,2 l/100km. Přes hlavní cesty jsme se dostali do Nového Jičína a zamířili jsme si to do Štramberka. Prohlédli jsme město, pokoukali po památkách a navštívili Jeskyni Šipka . Štramberk je kousek od města Kopřivnice, které nám nemohlo vypadnout z programu. Na parkovišti u technického muzea Tatry jsme byli překvapeni lidmi a jejich vstřícností Okamžitě po vypnutí motorů k nám přiběhl jeden pán instruoval, kde se nechá dobře najíst Poslechli jsme ho tedy a šli se najíst do jídelny Tatrovanka (jak jináč by se taky mohla jmenovat ). Jídlo dobré, za rozumnou cenu, příjemné posezení a obsluha. Bohužel jsme díky jídlu a různým objížďkám již nestihli návštěvu technického muzea Tatry Sice zavírali až v 17:00, ale do 16:30 mohli přicházet noví návštěvníci. Bohužel nás slečna/paní nepustila dále, i když jsme prosili a škemrali skoro se slzami v očích Nedalo se nic dělat, museli jsme pokračovat v naší krasojízdě. Přes Frendštát pod Radhoštěm a Rožnov jsme směřovali k hranicím do vesnice Stanovnice u Karolinky. Tam jsme měli domluvené ubytování u rodiny Orságových v Ranči u Jurů. Již před 8mi lety jsme zde byli jako celá rodina, a proto jsme je, trochu i z nostalgie, chtěli navštívit Oba manželé Orságovi byli velice milí lidé. Hned se ptali, odkud jedeme, co jsme viděli, kam máme ještě namířeno, doporučovali cesty, kudy nejlépe jet Člověk se cítil jako doma Čtvrteční den končil a my byli totálně vyčerpáni.

Páteční ráno bylo doslova kouzelné Místo budíku nás budilo slunce a kohout. Jinak všude byl absolutní klid a ticho. Všichni jsme se výborně vyspali a již před devátou jsme uháněli směr Slovensko přes Makov na Čadcu a to vše jen kvůli tomu, abychom viděli, ako to vizerá na tíchto posr*tých Kysucích Naštěstí ty biele ho*na tam nebyly a my nezapadli do kopy sněhu před bránou Poprvé jsem jel s motorkou asi 600 metrů "dlouhým" tunelem
Z Kysucí jsme jeli směr Žilina, dále pak na hrad Strečno Prohlídka hradu byla velmi hezká, průvodkyně, oproti těm českým, velice milá a z hradu byly krásné výhledy. Pod hradem byl přívoz , který jsme prostě nemohli vynechat. Naše stopy pak směřovali na hrad Staré Strečno. Bohužel až k němu se nedalo dostat po vlastní ose a z důvodu únavy, ale hlavně časového presu, jsme se vydali zpět do Žiliny a následně do Rájecké Lesné na Slovenský Betlém . Strávili jsme zde přes půl hodiny pozorováním detailní práce a hýbajících se postaviček Pak jsme se otočili a vrátili kousek zpět do Rájce. Cestou jsme museli trochu dotankovat palivo a z Rájce jsme jeli směrem Povážská Bystrica. Po té jsme pokračovali podél vodní nádrže Nosická směr Púchov. Tam se při jedné pauze stal takový malý drobný incident, o kterém bych tu raději moc nepsal Týkal se mé boty a čehosi ležícího na parkovišti... :-) Z Púchova jsme jeli k hranicím přes Lazy pod Makytou a po nové cestě kolem lyžařského střediska jsme sjížděli prudkými zatáčkami až do Nového Hrozenkova. Cesta byla více než luxusní a zapadající slunce všemu dávalo správný šmrnc
Večer přijel ke svým rodičům Orságovým jejich syn Jura Nejlepší vzpěrač v republice, vítěz mistrovství Evropy a sedmý v pořadí na olympiádě v Londýně Člověk si vedle něho připadal jako trpaslík Na večer holky samy otevřely nakoupené konzervy a samy ohřály jídlo

V sobotu byl program trochu pozměněn. Původně jsme měli jet ze Stanovnice přímo do Blanska, ale protože jsme vynechali návštěvu muzea Tatra , chtěli jsme to napravit. Po příjezdu nás slečna/paní v muzeu hned poznala se slovy, že již jdeme v čas Muzeum bylo zajímavé spíše z pohledu mužské části tlupy (y) Holky to moc nebavilo, ale není co se divit. Jenže návštěva muzea nás trochu zdržela a my jsme co nejrychleji spěchali do Blanska. Informovali jsme paní Blatovou, že přijedeme trochu později oproti původnímu plánu... Trochu znamená asi hodiny zpoždění :-) Ač jsme celkem spěchali, museli jsme si dát pár zastávek. Zastavili jsme se u Hranické propasti , kde jsme trochu pojedli. Cestou do Blanska začínal mít bílý motard čím dál větší problémy. Přestal startovat (což by snad tak nevadilo, dá se roztlačit (y) ), postupně ale přestával svítit, blinkrovat... Při poslední zastávce před Blanskem v Prostějově přestal jet úplně Zkoušeli jsme ho roztlačovat, přesto ale nestartoval Už už bylo v plánu volat do Blanska, aby pro nás poslali servisní vozidlo Přesto jsme zkusili rožďuchat Blatku naposledy a povedlo se Motor se ozval (y) Rychle jsme sbalili věci a uháněly do firmy :-)
Přijetí v Blatě bylo více než dojemné. Na setkání strojů Blata přijel akorát Crystalák (y) Chudák musel čekat na nás přes 2 hodiny... Jak Eliška tak Pavel Blatovi nás přijali jako rodinu :-) S nimi tam byla ještě Iva Juráčková, která se na nás také těšila. Ve firmě jsme dostali pohoštění jako kdybychom objeli celý svět Vše bylo opravdu dojemné. S Blatovými jsme si krásně povídali, dozvídali jsme se nové a nové informace nejen o motorkách, ale i o marketingu, mobilech... :-) Měli jsme možnost, jako minulý rok, zapsat se do knihy návštěv hned vedle Václav Klaus, Bohuslav Sobotka a jiných státníků :-) Pak se Eliška optala, zda nepotřebujeme nějaké díly, když už jsme zde. Poprosili jsme pouze o nové zadní světlo. Pak se Eliška optala Martina, jestli něco nepotřebuje také jeho Blata. Jeho odpověď Blatovi šokovala: "Nám to nejede" Po snad dvouhodinovém povídání jsme se přesunuli ven, kde jsme měli možnost vyzkoušet prototyp nové motorky (y) Byl to opravdu nefalšovaný zážitek Takto zábavnou motorku jsem již dlouho neměl šanci řídit :-) Mezitím nám paní Juráčková přinesla náhradní díl v podobě zadního světla a Pavel Blata začal s Martinem řešit technické potíže. Nejprve společně vyřešili vadný konektor v přední parabole, který dělal potíže na začátku výletu, a poté se vrhli na problém se špatným startováním (y) Bylo neuvěřitelné sledovat otce toho stroje, jak ho opravuje :-) To se žádné Hondě stát nemůže, aby jí pan Honda osobně opravil Celý problém se skrýval v uvolněné svorce na baterii. Po jejím dotáhnutí Blatka opět ožila (y) Následně jsme se všichni přesunuli do vývojové části firmy, kde jsme měli možnost obdivovat jak nedokončené projekty, tak výrobní formy na stávající motorky. Opravdu nevšední a neopakovatelný zážitek. Bohužel se blížila již osmá hodina večerní. Kdybychom měli jen o pár hodin více času, bylo by neustále o čem povídat a na co koukat :-) Museli jsme ale odjet, protože jsme se ještě neubytovali v kempu. Při odjezdu jsem byl trochu "naměkko"... Ještě že jsem měl na hlavě helmu
Pozdě po osmé jsme přicestovali do Jedovnice, kde na nás čekala zjednaná 5-ti místná chatka... Ano, správně, pro 6 lidí 5-ti místná chatka Po chvíli večerního krošení po kempu ve tmě jsme narazili na tu naši barabiznu :-) Musím říci, že minulý rok bylo ubytování nejméně o jeden až dva levely horší (y) Nebýt kapely, která hrála asi do jedné ráno na podiu kousek od chatky, byla by noc ideální D A to i přes skutečnost, že na 2 postelích spali 3 osoby :-DD

Do mokrého nedělního rána jsme zaspali :-D Rychle jsme sbalili věci, odevzdali klíče a vydali se na cestu. Před Blanskem jsme ještě byli doplnili palivo. Abychom si zpříjemnili cestu, chtěli jsme se zastavit u jeskyně Blanických rytířů Jenže ráno jen trochu kapalo, kolem desáté již začalo regulérně pršet Místo výletu jsme se uchýlili do zastávky autobusu, kde jsme doufali, že přestane kapat... Pršet ale nepřestávalo... Najednou zvoní telefon, volá Eliška Blatová a nabízí, že holky odveze do cílové destinace :-D Opravdu velkolepé gesto, ale holky nechtěly :-DD Naštěstí jsme paní Blatové neprozradili, kde se zrovna nacházíme, jinak by k nám dojela a holky odvezla :-DD Když už jsme tak čekali na zastávce a doufali v lepší počasí, Martinovi se zrodil v hlavě nápad :-) Vytáhl pytel na odpadky a udělal z něj s pomocí nůžek a izolepy slušivý nepromok (y) Nápad se hnedle ujal, proto jsme vyrazili do Svitav do Kauflandu. Tam jsme nakoupili 2 role igelitových pytlů (pánské a dámské velikosti :-DD ), izolepy a malé igelitové pytlíky. Z velkých pytlů se s trochou fortele vytvořila krásná a stylová nepromokavá trička, dále také krásné a stylové nepromokavé kalhoty (y) Malé pytlíky se oblékly na chodidla a tím se vytvořili nepromokavé ponožky (y) V Kauflandu se daly sehnat gumové rukavice na uklízení... Samozřejmě hned byly nepromokavé rukavice na světě :-DD
I přes tyto nepromokavé pomůcky nám bylo zima, a tak jsme ještě 2x zastavovali. V Hradci Králové jsme si udělali jen na chviličku "rauchenpauzu" a hned jsme byli obklopeni dalšími motorkáři, kteří na stejném místě čekali na lepší počasí :-D Sklidili jsme od nich uznání už kvůli tomu, že jedeme na strojích 125 ccm a ještě k tomu v tomto počasí (y) Asi kolem třetí hodiny odpolední jsme dorazili do místa startu našeho výletu. Shodili jsme ze sebe oblečení a rychle se šli domů ohřát a najíst.
Poslední den nám uběhl jako voda. Všichni jsme se shodili, že tento poslední den byl ze všech nejméně náročným :-) I když jsme byli totálně zmrzlí a mokří :-)

Výlet se povedl na výbornou. Počasí nám celých pět dní přálo a ta mokrá neděle byla pro nás jen radostným završením výletu. Blatky nám po celou dobu fungovaly až na pár malých zaváhání. Přijetí v Blatě bylo více než milé. Po celou dobu jsme měli, v případě potřeby, zajištěnu technickou podporu v podobě servisového vozu z Blaty. Ještě jednou Blatovým moc a moc děkujeme za prohlídku firmy, čas, který s námi strávili, technickou podporu a pohoštění. (y)
Moje poděkování také patří druhé části tlupy! Bez nich by výlet zorganizovat nešel. A neznám nikoho jiného, s kým bychom mohli jet :-) Snad příští rok něco podobného zopakujeme

P.S. Doufám že nebude nějak vadit, že jsem použil i vaši fotku


Počet ujetých kilometrů: 1057
Průměrná spotřeba: bílý motard 2,7 l/100km, černý motard 2,9 l/100km, enduro 3,1 l/100km.
Ceny ubytování: Vila Rula 250 Kč os/noc, Orságovi 200 Kč os/noc, Jedovnice 5ti místná chatka KWC 1030 Kč včetně třech motorek

• 

  Zlobivý konektor

• 

  Fotka u zámku v Branné. A někdo tu chybí :-)

• 

  Rejvíz Vila Rula

• 

• 

  Překračování slovenských hranic

• 

  ... A máme nakoupeno :-)

• 

  Trocha únavy v Kopřivnici

• 

  Hrad Strečno

• 

  Přívoz přes Strečno

• 

  Tlupa u Nosické vodní nádrže

• 

  Tatrovácké muzeum

• 

  Eliška a Pavel Blatovi

• 

  Big Boss opravuje motorku

• 

• 

• 

  Bez helmy je člověk skoro jako nahý :-D