Yamaha XT 660 Z Tenere (2012)

Babí léto. Jak poetický název pro těch pár letních dnů kdy teploty přes den lehce atakují dvacítku a tím přímo vybízejí vyrazit na jednu z posledních projížděk za hezkého počasí které co nevidět vystřídají mlhy,listí na cestách a podzimní plískanice. Byl to jeden z těch super dnů kdy pode mnou moje Ténéré vířila prach a v lehkých driftech krouhala zatáčky v podzimním lese. Projeli jsme pár brodů,vyškrabali se do pár kopců, párkrát sebou málem praštili na mokré trávě a snad milionkrát se přěsvědčili že Metzeler Tourance fakt na ten off nejsou . Jentak mimochodem už jsou objednané Mitas E09 Dakar .To bude jiné kafe. Ale zpět k předchzím řádkům.Po naší dávce kilometrů a offroadového adrenalinu jsme se rozhodli vyrazit k domovu neboť slunce se už také rozhodlo svoji každodenní pouť ukončit a ladně nám zmizelo za obzorem. Takže už jen pár asfaltových kilometrů po úzkých silničkách podhůřím Šumavy, tady to tepe ,levá střídá pravou 2,3,4,5,4,3 a tak stále dokola, domů co by kamenem dohodil, však už se vidim u kafe a vtom to přichází.Najíždím táhlou levou do kopce asi tak 80 a v nadcházejícím soumraku perifeně vidím jak se mi po levé straně něco blíži k motce. Pak už to jsou jen zlomky sekund. Levým bokem škrtám o srnku , jen jsem jí tak lehce líznul,ale byl už jsem v náklonu do zatáčky a tak mě to rozhodilo sandál a já viděl že tuhle zatáčku už nedám . Ještě zkouším zariskovat a znovu to naklápím ale fyzikální zákony jsou silnější než já.Přední kolo se ocitá na štěrku mimo asfalt a je zle a tak raději volím opuštění své tenerky a jen si tak v duchu přeju ať je mi bůh milostiv a ať se moc nedomlátim. Moto pokračuje mělkou škarpou a já letím po držce přímo proti asfaltu. Následuje rána o silnici,v první chvíli nevím jestli brousím bradu nebo je to helma ale nebolí to a tak je to asi helma,zaplaťpanbu zato. Pak už jen pár kotrmelců a zůstávám v pokleku o pár metrů dál. Nejprve jedna ruka,jde s ní hýbat a nebolí, pak zbylé končetiny,dobrý, také zkouším otočit hlavou taky dobrý,no ty vole tobě se snad asi nic nestalo.Tak se zvedám na nohy,dělám prvních pár kroků a vypadá to dobře a přitom si uvědomuju že mi něco teče po držce. Asi krev z nosu říkám si a v zápětí zjišťuju že to krev není to mi jen při tý šlupce o asfalt vylítly nudle z nosu . V hubě mám ňák slano, no bodejť ne, prokous jsem si spodní ret a mám ho jak Buffalo Bil patrontašku a tudíž hubu plnou krve, asi jako vojín Jasánek po kopu krumpáčem . Ale jo na tu bídu docela dobrý jsem celkem v cajku a jak už to tak bývá když se člověku nic nestane začne mít strach co bude s moto, přece jen nebyla zadarmo a tak mám obavy jak dopadla.To už ale přijíždí brácha kterej jezdil se mnou a kterej když neviděl světla to otočil a s obavami se vracel zpět. Jseš celej, řve na mě už z dálky, jóó, jsem redy odpovídám,ale moto asi dopadla hůř. Brácha odstavuje svoji moto a společně vyrážíme okouknnout tu moji.Zvedáme ji společnými silami a po sundání drnů a hlíny společně konstatujeme ty kokso vono jí dohromady nic není. Musím pochválit konstruktéry z Yamahy že ty plastové padací protektory se jim opravdu povedly a fakt si nechaji hodně líbit a to samé i ochrana páček plastovými oblouky je vynikajicí a krom odřenin výše popsaných ochraných prvků motce nic není a tak si docela chrochtám, že vše pri té smůle dopadlo docela dobře a hlavně že já jsem relativně v poho.Chci tímto poděkovat mému andělu strážnému že pri mě stál i když mám jizvu na rtu. Shrnutí: i při rychlosti 80km/h se dá dopadnout docela dobře, motocyklista i motocykl. Ponaučení: víc předvídat a bacha na ty srnky jsou to svině a klidně zdrhnou z místa činu.