Blata 125 Motard (2010)

Akce, která snad původně ani neměla dopadnout

Během dovolené jsme si nechali u pana Špůry v Hořicích servisovat stroj. Měl už odkrouceno 4000 km a začínaly se ozývat ventily. Během dovolené se ale vyskytl problém (jak by taky ne ). Šroub štelování byl ventilů byl stržený Proto jsme rychle začali komunikovat s Blanskem a panem Špůrou, abychom vše stihli do pátku 17. 8.
Byl pátek 14:00... V hlavě se mi honilo, že to prostě nemůže vyjít. Nevěděli jsme, jestli díl dorazil, kdyby dorazil, aby to všechno se stihlo opravit, aby se ještě někde neukázal nějaký problém... Já měl nervy na pochodu.
V pátek v 19:30 jsme motorku konečně dovezli domů v pojízdném stavu. Rychle sbalili věci a těšili se na setkání.

V sobotu ráno cca v 7:00 jsme se sešli s Mlejnkovými v Hořicích u Olpranu a následně společně vyrazili směr Blansko. Každých 50 km jsme si dávali pauzu. Přeci jen je Blatka celkem malý stroj a 2 dospělí lidé jsou na něm celkem namačkáni. Přesto jsme dorazili do Blanska v 11:34 po ujetí 171 km. Může se to zdát, že jsme jeli krokem , ale každé zastavení bylo provázeno nejméně půlhodinovým odpočinkem a povídáním.
Ze všech pozvaných nakonec nejdříve dorazila Jitka na černém motardu (ani jsme nevěděli, že má přijet ) a pak už se Blatisti hrnuli ze všech konců republiky. Paní Blatová nás všechny mile uvítala a občerstvila minerálkou a sušenkou. Všem jezdcům dala jako dárek krásnou červenou čepici s logem "Blata". Každý se také musel zapsat do jejich kroniky!
Následně nás všechny paní Blatová provedla celou firmou, ukázala techniku a motorky. I přes neznalost techniky nám krásně vysvětlila postupy výroby.
Po prohlídce jsme se všichni před firmou vyfotili a porovnávali naše stroje. Roberto umožnil zájemcům se projet na svém závodním speciálu Při následných sprintech na parkovišti před firmou jsme si porovnali naše Blatky vs. Robinův závoďák
Závody skončily a celý gang se přesunul do místní restaurace na oběd. Po výborném obědě jsme se všichni pomalu rozjížděli do svých domovů až na mě, Vituse, Martina a Míšu. My 4 jsme společně zamířili směr kemp Jedovnice.
S ubytováním byl krapet problém, který se naštěstí včas vyřešil a my jsme si mohli konečně odpočinout.
V neděli ráno jsme vyrazili směr Macocha. Tam jsme zažili drobný incident na parkovišti. S motorkami se nám nechtělo platit za parkovné, a tak jsme stroje nechali v lese. Velmi "milá" paní hlídačka nás ale vyhnala. Proto jsme krapet iritováni jeli směr jezkyně Balcarka. Příjemná teplota v jezkyni nás ale zase všechny schladila vč. emocí Poté následovala návštěva zříceniny Holštejn a oběd v místní hospůdce. Nafutrováni jídlem jsme vyrazili směr sloup do jezkyně Kůlna. Bylo poledne a vedro nesnesitelné. Příjemný chlad v jezkyni nás opět osvěžil a my byli připraveni jet směr Blansko na zámek. Krátká prohlídka parku a zámku a hůra směr Stará huť u Adamova. Upřímně řečeno, byla to asi nejlepší exkurze za celý den Milá starší paní nám přiblížila historii zpracování železa v Adamovském okolí. Po exkurzi jsme zamířili směr Jedovnice-kemp, abych vyložili nákup koupený v Kauflandu v Blansku. Z Jedovnici jsme uháněli opět směr Blansko pro nějaký ten lok rezatého moku. Pivo ale bylo moc teplé, a tak Míša po návratu do kempu dostala exkluzivní nápad! Celý kufr na motorku jsme naplnili studenou vodou, kufr dali na Blatku a jeli k chatce Pivo se krásně vychladilo
Pondělí ráno se vyznačovalo saharskými teplotami již od rána Z jedovnice jsme zamířili do Blaty pro nějaké ty díly a oblečení. Hlavní mechanik pan Kubeš neodolal a musel vidět Martinovu Blatku. Navzdory 21 000 ujetých km vypadá prý jako nová Pan Kubeš nám ještě máznul řetězy, aby se zbytečně neníčili. Přeci jen jsme den předtím krosili v pískovém lomu Srdečně jsme rozloučili s paní Blatovou a zamříli směr Hradec Králové. Cesta měla hned několik úskalí 1) neuvěřitelně vysoké teploty 2) šílený provoz. Každých 30 km jsme si dávali pauzu přesto jsme toho měli dost. Jedna z přestávek znamenala výjezd k rozhledně Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. Výjezd solo by byl jednoduchý, ve dvou už je to horší a ještě vzadu s kufrem = velký zážitek. Oboje Blatky se čile držely až po tu nejprudší část. Zbytek jsme již vyšlápli pěšky Ve Vysokém Mýtě jsme si dali pauzu, zblajzli Míšu (nanuk ) a díky šílenému provozu jeli sice delší, o to lepší cestou bez náklaďáků.
Do Lázní Bělohradu jsme dorazili cca v 16:00. Saharské teploty doprovázely celou cestu , a tak únava byla znát na všech členech gangu. Míša s Martinem pak museli jet dalších 50 km do Mírové.
Všichni jsme šťastni a zdrávy dojeli do svých domovů. Během 500 km nás nepotkal ani jeden technický problém či závada.
Ještě jednou bych rád poděkoval Míše a Martinovi za účast, plánování, společnost, navigaci atd. Jsou to výborní lidé! Bez nich by celá akce nikdy nemohla dopadnout tak dobře! Rád bych poděkoval celé firmě Blata za možnost exkurze firmy. Speciální poděkování pak paní Blatové! Nesmím opomenout pana Špůru, který zůstal v dílně až do 7 hodin večer, aby opravil naši Blatku.

Navzdory všem záporným předpokladům akce vyšla na jedničku s hvězdičkou a k tomu všemu 3x podtrhnout