Yamaha FZ6 Fazer (2006)

Neuvěřitelný zážitek s motorkou. Chladné ráno, čekají mě tři míle cesty do práce. Displej hásí že jedu už devatenáctou míli na reservu. Říkám si že to stačí, vždyť na dálnici jsem udělal i dvojnásobek. Projížím kolem Big benu, stojím na světlech a podle zvuku motoru vím že je zle. Dochází benzín. Parkuju na nejbližší autobusové zastávce a marně si snažím vybavit kde tu maji Benzínku. Ze zoufalosti jsem zastavil i policejní auto. Benzím jsem nedostal, radu ano. Tlačím motorku a proklínám se, že jsem zapomněl telefon, rád bych dal věděl do práce že příjdu pozdě. V tom předemnou zastavil dvoupatrový londýnský autobus, tak hloupě že se nedá vedle něj jít. Říkám si co dělá, vždyť tady není zastávka ani křižovatka a cesta je prázdná. To ale už vychází řidič a zubí se na nmě.
Copak došel benzín? Jo došel. Tak to dej dovnitř já tě hodím na victorii, tam je BP.
Vytáhl rampu pro vozíčky, já jsem najel dovnitř. Řekl mi ať na ni zůstanu sedět ať nespadne a jeli jsme. A já jsem se proklínal podruhé, že nemám telefon, protože bych strašně rád fotku mého Fazera v červeném Londýnské Doubledeckerovi.

Ten řidič říkal že má R6 s Rossiho barvami, tak se dívám jestli ji někdě uvidím.
Každopádně Díky.