MZ ETZ 251 (1990)

Tak a je to tu.
S touhle dívkou poprvé. Příjde mi, že když člověk přestane mít krapet respekt, tak si ho motorka udělá.
Byl jsem týden na dovoléné (bez moto), takže jsem se těšil až se povozim. Nasedl jsem (dobře oblečen) a už jsem jel. Pravda, neseděl jsem na ní týden a docela jsem si hned dovoloval. Tu cestu jsem měl celkem najetou, ale ... Svištěl jsem to, natvrdo na brzdy ze 110 na ... a kolmá pravá. Rychlost pádu odhaduji na 40km/h. Ale přehnal jsem to s náklonem a jedíné co jsem v té chvíli registroval bylo, že jsem blízko země, pak že už jsem se na motorce neudržel a letěl jsem rovně dál, ona se stočila po stupačce. V letu jsem se omlouval Mztce :-/, ať se nezlobí. Dopad velmi zajímávý spíš zábavný Boty jen lehce odřené špičky, kožená bunda lehce spálenou kůži na levém rukávu a pár dírek navíc na riflích. Měl jsem pod nimi nákoleníky restless, takže jen spálené pravé koleno.
Vstal jsem, motorka ještě běžela, zvedl jsem jí se spojkou ale chcípla, tak jsem jí odtlačil o kus dál. Postavil na stojánek a šel posbírat zrcátko a vyfotit rýhu v asfaltu.
Nejdřív je vidět malá rýha, pak hned další a pak dlouhá. Naklonil jsem to moc, seklo se to o stupačkou a pak znova a už to jelo po stupačce (s tím už jsem měl problém na Simsonu).
Motorka měla ohnutou stupačku, rozbité zrcátko, lehonce na konci odřený a uprostřed promačkaný výfuk.
Oprava bude za pár korun (výfuk bych musel kupovat nový, tak ho nechávám), ale spíš mě to mrzí citově k ní. Jinak to beru jako dobrý zážitek a zkušenost. Prostě se musim naučit do těch pomalejších zatáček víc s rozumem.