Blata 125 Motard (2009)

Myšlenka podniknout s kamarádem tuhle šílenou akci byla už dávno, ale říkal jsem si, že zásadní podmínkou bude příznivé počasí. Přeci jen přibližně 40km tak a 40 zpět není zrovna málo. Vysoké mrazy už tak neslibovaly nic příjemného hlavně pro naše horní končetiny. Ještě zajímavější bylo ráno,...na silnici vrstvička sněhu a pořád drobně chumelilo . Přepočítával jsem ´´šanci na přežití´´, ale nejet by byla přeci srabárna ...

Bylo mi jasné, že udržet ruce v teple nedokážou, ani při pomalé jízdě, i sebelepší rukavice. Bylo tak nutné udělat několik přestávek, při kterých jsme ze sebe omlátili námrazu a krapet zahřály ruce (například o motor ). Co se týče jízdy, mile mě překvapilo, že jsem na letitých silničních pneumatikách nehodil ´´tlamu´´ hned po pár metrech (rozbít Fichtla bych fakt nechtěl). A tomu, že se nám po několika hodinách (při průměrné rychlosti cca 20km/h jízdy na 1. nebo 2. rychlostní stupeň ) podařilo vyjet bez jediného problému až na samý vrchol Ještěd, nemůžu uvěřit doteď. Jen nás trochu mrzelo, že jsme nepotkali žádného kolegu, ale pouze pár borců na čtyřkolkách . Buď lidi lenivějí, nebo bylo opravdu tak hnusné počasí, že nevyjeli ani ti největší blázni .

Cesta zpět probíhala obdobně. Jízda z některých kopců byla malinko ´´dobrodružnější´´, ale za pomoci nohou se to dalo zvládnout a byla sranda. Fichtly stále neohroženě šlapaly, jako kdyby se nechumelilo . I teplota stoupla z -8 až k příjemným -3 stupňům .

Domů jsme dorazili až za šera, ale šťastní, že jsme se bez újmy na zdravý a na technice vrátili s krásnými zážitky . Fakt to stálo za to, jel bych zase. Přitom bych ještě ráno sám nevěřil, že vůbec dojedu do vedlejší vsi .

Tak třeba zase za rok...