Informace o značce

DEMM je dodnes existující společnost, kterou založili v roce 1927 pánové Giacomo Daldi a Luigi Matteucci v Miláně. Sídlo společnosti v Miláně byla ale jen pouhá formalita za účelem prestiže velkoměstské firmy. Samotná továrna byla vystavěna docela jinde, ovšem neméně strategicky. Bylo to asi 200km jihovýchodně, poblíž Boloni, na okraji městečka Porretta Terme. Z dnešního pohledu se nejedná o zas až tak lukrativní umístění, ale ve dvacátých letech vedla přímo tudy hlavní spojnice mezi Milánem, Bolognou, Florencií, Římem a celým zbytkem Itálie. Navíc se nachází uprostřed lesů Apenin, což poskytovalo zásobu dřeva, jako strategické suroviny pro provoz slévárny. V předválečném období se firma zabývala výrobou ozubených soukolí rozličného použití, výrobou obráběcích a tvářecích strojů a později také výrobou měřicích třmenů, mikrometrů, komparátorů a běžných posuvných měřítek, které zůstaly ve výrobním programu dodnes. Protože díky velmi dobré kvalitě výroby a pověsti podnik prosperoval, byla v roce 1939 rozšířena výrobní plocha z původních 2000 na 15000 m2.
Historie značky
Z této doby pochází i první pokus o výrobu motorových vozidel. Byla to zajímavá motocyklová nákladní rikša „Sacmera“ vlastní konstrukce, která uvezla až 1500kg nákladu. Motor byl prozatím použit jiné provenience – stojatý, podélně uložený jednoválec Morini 607cm3 SV s nuceným chlazením. Převodovka měla tři rychlostní stupně vpřed, jeden vzad a redukci. Zadní pár hydraulicky brzděných diskových kol byl poháněn kardanovým hřídelem s diferenciálem. Je zřejmé, že továrna na ozubená kolečka se v tomto svém výrobku plně realizovala. Přední vidlice „typu Indian“ vedla diskové kolo záměnné se zadními.
Během války se DEMM pokoušel vyrábět také pásové traktory, ale vzhledem k silné konkurenci a vstupu Itálie do války neuspěl. Po válce projekt pokračoval v podobě výroby vznětových tříválcových motorů o objemu 2100cm3 pro kolové traktory DEMM-Lanova.
Když se po válce továrna vzpamatovala z těžkého amerického bombardování a nadšení podnikatelé znovu vystavěli výrobní prostory, rozhodli se kromě stávajícího sortimentu vyrábět také motocykly. Vzali to ale z opačného konce, než před válkou. V roce 1950 rozjeli velmi úspěšnou a tržně prozíravou výrobu dvoutaktních pomocných motorků pro jízdní kola a motorů do malých motocyklů o obsahu 49cm3, což nakonec v roce 1956 vyústilo ve výrobu vlastních motokol, které se firma věnovala až do osmdesátých let. Charakteristickým znakem byla už od počátku výroby variabilita nabízeného zboží. U nabízených motorů můžeme vidět různé polohy válce, různé způsoby uchycení v rámu i různý počet rychlostních stupňů. To vše při vysoké rychlosti výroby – v roce 1953 vyráběla továrna 250 motorů denně!
První motocykl „v montérkách“

Čtyřtaktní varianty

Těžištěm výroby byly mopedy
Od roku 1956 byla konečně zahájena výroba celých mopedů. První typ s legračním názvem „Dick – Dick“ byl opět šedě lakovaný a jeho nádrž zdobil barevný obtisk s běžícím srncem.
Svojí konstrukcí se dá velmi dobře přirovnat našemu Stadionu S22, ačkoliv byl uveden na trh v době představení naší S11! Moped byl velmi úspěšný, ale firma rozhodně neusnula na vavřínech. Od roku 1960 rozšířila nabídku mopedů v široké škále modifikací rámu i motoru tak, aby si různě movití zájemci vždy přišli na své, a tak vznikali varianty bez odpružení kol, s jednoduchými trubkovými rámy, nebo naopak sportovně vyhlížející mopedy, podobně jako naše S23. Motory byly upravovány podle nejrůznějších požadavků – automatické odstředivé spojky, různé počty převodových stupňů, kombinované vodní chlazení, alternativně zvýšené, či snížené objemy.
V nabídce byla i čtyřtaktní padesátka, jako závodní speciál s přezdívkou „bassotto“ (v překladu nikoliv baset, ale jezevčík), nebo velmi pěkný terénní typ Cross HF se čtyřrychlostní převodovkou, vyráběný od roku 1970. Od roku 1973 firma zavedla výrobu také zvláštních minimotocyklů „Ping – Pong“ na devítipalcových diskových kolech, jejichž rám tvořila centrální nosná roura, sloužící zároveň jako nádrž. Jejich padesátikubíkový motor měl válec namířený přímo vpřed a odstředivou spojku. Jako obvykle byl model nabízen s různými doplňky. Na první pohled upoutá třeba elektrická houkačka namontovaná přímo do skla reflektoru!
Koncem sedmdesátých let ale DEMM trochu ztrácí dech. Nutně potřebují inovovat motory, pro nové typy sportovních padesátek. Giulio Mazzini sice zkonstruoval moderní čtyřrychlostní padesátku, ale pro zhotovení zcela nových odlévacích forem nezbývaly finance. Po dlouhých letech suverénní produkce veškerých komponent pro své motocykly muselo vedení továrny v roce 1979 poprosit u konkurence. Nové modely Condor a Panther byly s nechutí osazeny motory Minarelly, samozřejmě s víky karterů nesoucími značku DEMM. Tuto potupu ale hrdí Porreťané neunesli dlouho. Nakonec se nový typ motoru se stojatým válcem stejně začal v DEMM vyrábět a výrobní program motocyklů se přehoupl do opačného extrému. Generální ředitel Mazzini (otec našeho průvodce) se rozhodl ukončit rokem 1982 výrobu motocyklů a orientovat se jen na výrobu motorů pro konkurenční značky motocyklů.
Dnes už továrna DEMM nevyrábí ani motory. Výrobní program se vrátil ke svým kořenům a obsahuje převody a převodovky pro nejrůznější použití v těžkém i lehkém průmyslu, měřidla a kalibry. Díky svým zaměstnancům a zapřisáhlým vyznavačům této značky nejen z rodiny Mazzini, kterým není historie této továrny lhostejná, se můžete o těch několik desítek let vrátit a zažít spolu s nimi, co je to opravdová hrdost na to, že jste se podíleli na výrobě úspěšných motocyklů z vašeho kraje. Jen… nezapomeňte raději před návštěvou zavolat na tel. +39 0534-60248, ať nemusíte přítelkyni za čekání kupovat nové boty ;-)
Miloň Dvořák, Veteran car club České Budějovice