Tak dlouho jsem se hledal až jsem se našel! 
Motorka koupena od FIRMA:Klasik Moto (Jinonice (Praha 5)) - Jen ty nejlepší. Pro kluky ze Šalamounky není nic problém a pokud je to alespoň trošku možné, vyjdou maximálně vstříc. Navíc jsou stejně postižení jako já, takže sme si rozuměli. Navíc je nad slunce jasné, že svojí prací opravdu žijou!
Výška jezdce: 180 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Triumph Thruxton 900: Kupoval jsem na konci sezony a nikdo u tTriumphu v Modřanech mi nebyl schopný půjčit cokoliv s alespoň stejným motorem. Tak jsem šel raději jinam.
Ducati Streetfighter 848/s: Nakonec vyhrál zdravý rozum. Přeci jen vím o sobě, že jsem bezmozek, tak tomu nemusím jít naproti.
První dojmy - První dojem z jízdy byla jitrnice na hubě přes celou helmu. Naprosto nepopsatelná euforie a radost, k jejímuž popsání, není ani čeština dost bohatej jazyk.Nebyl jsem ani schopen poskládat větu. Když jsem se s klukama na Šaldě bavil o tom jaká je a co je vlastně zač mi mechanik řekl "co ti tady budu hodinu vysvětlovat, projeď se a uvidíš". Měl sakra pravdu.Tady platí kdo nezkusil, nepochopí. Kdo zkusil, nezapomene.
Motorku bych doporučil pro - Rozhodně bych doporučil každému kdo jezdí, aby si Harleye vyzkoušel. Ten, kdo se v něm najde, komu to srdce řekne, pro toho je vhodnej. Nic jinýho bych v tom nehledal.
Doplňky na motorce - Airbrush by Olaf Pugner Design
(Barvu změnily i ráfky kol a dekly na ventilech)
Snížená řídítka
Stupačky přemístěné dozadu
Páčky s pumpou z vrscaw
Výfuk RSD Tracker, omotávky
RZ na straně se světlem
Blinkry v řídítkách
Vzduchový filtr
Nastavitelný mozek od screaming eagle
Recenze
Potom co jsem se vyložil do cedule kterou někdo zapomněl u silnice, jsem měl dost času na přemýšlení o tom na čem a jestli vůbec jezdit dál. V té době jsem začal pokukovat po cafe racerech. Sáhodlouhé rozhodování o konečném výsledku se pohybovalo od Itálie, přes Rakousko, Německo až po starou dobrou Anglii. Jednoho dne jsem při tradičním procházení inzerátů, narazil na Harleye (Dneska už vůbec nevím co to bylo zač). Následovalo několika denní sjíždění webu a přemýšlení nad tím jestli by to bylo to pravý ořechový.
No a protože není nad zkušenost tváří v tvář a nikoho, kdo by jezdil na H-D neznám, zastavil jsem se na kukačku na Šaldě. Tenkrát jsme pokecali s prodejcem, kterej byl sice nadšenej, ochotnej a kamarádskej, ale nabídky mi tenkrát přišly uplně mimo. (Zkrátka peníze jsou vždy až na 1.místě). Dealerství jsem tedy opustil s katalogem a ceníkem v ruce a hlavně s pořádným bordelem v hlavě. Doma jsem katalog asi tisíckrát prolistoval tam i nazpět a se smíšenými pocity jsem to nechával uležet.
Leželo to až do začátku letošní sezóny, kdy s prvním jarním slunkem, začali opět svědět dlaně a já začal tušit, že bez motorky asi nepřežiju. Vrátil jsem se tedy znovu ke katalogu H-D na r.2012, kde jsem překvapivě nic nového nenašel, takže se nedalo nic dělat a muselo se jet pro novej. Zabrzdil jsem proto znova na Šaldě omrknout, co se změnilo od poslední návštěvy. Při vstupu dovnitř jsem na otázku: Jak můžu pomoct, odpověděl, že jsem si jenom přišel vyzvednout nějakou motivaci. Jo jo, tý tady máme dost...
Po chvili, za mnou přišel kdosi v tričku H-D a jestli prej můžu nějak pomoc(Velký díky Lukáši) Následovala už jednou použitá odpověď o motivaci a on se toho chytil jak hovno košile a začal se mě vyptávat, jaká je představa a kam mě to táhne. Zkrátka se nechtěl vzdát bez boje. Po hodinovém rozhovoru mi vrazil do ruky další katalog s konstatováním, že bych se na tom měl projet, ať vím jaké to je. Co když se Ti to nebude líbit!? :D Potom mě informoval, že Haryky z aktuálního modelového roku jsou k dispozici na půjčení na 24 hodin. To jsem prozatím odmítnul a odešel.
Za tři dny jsem byl zpátky s pěnězma na půjčení a kauci. Takže se na mě Lukáš tlemil, už když jsem bral za kliku.
Půjčil jsem si tedy Sportstera 48 a vyrazil pro 1. zkušenost s vědomím, že to třeba nebude mezi námi fungovat. Obavy se začali rozplývat už po prvním nastartování. Tohle se snad musí líbit každému!!! Po pár prvních kilometrech jsem vjel do posranýho deště, který mě doprovázel až do večera. První suchou silnici jsem tak viděl až asi v půl 8. někde u Sedlčan. Alespoň jsem si to na vodě osahal. Den už se chýlil ke konci a tak jsem to otočil směrem k domovu. Tam jsem dorazil až někdy po jedenáctý. Zapálil si cigáro a marně se pokoušel nějak si poskládat myšlenky. Po dvouhodinový snaze, jsem s neposkládanýma myšlenkama ulehl, nařídil budíka na 6:00 a usnul.
Ranní probuzení bylo uplně jiný, než všechno co jsem viděl předešlý den. Sice trochu chladno, ale sluníčko a nikde ani mráček. Vyjel jsem z liduprázdného města, nabral směr Berounsko a vyrazil, ať ještě stihnu něco najezdit, než mi jí vezmou. Na suchý silnici a slunci začala tahle motorka dávat úplně jiný smysl a všechno začalo zapadat do sebe.
To se nedá popsat, to se musí zažít.
Při vracení jsem ještě stále nedokázal poskládat myšlenky do souvislý věty. Skóre uplynulých 24 hodin bylo 710 km a bezedný pytel, narvaný až po okraj nejúžasnějšími zážitky. Pak mě kluci ještě pozvali do Hoškovic na Drag day, že tam budou se svým Demo-Truckem, ať si gratis půjčím ještě Softaila a další biky z produkce. Do Hoškovic jsem samozřejmě dorazil a projel všechno co bylo k mání, ale srdce už zůstalo u Sportstera. Po téhle zkušenosti jsem koupi H-Dčka odsunul na neurčito. Aby nebylo motorek málo a já neměl absťák, když nemám vlastní, tak jsem se vydal alespoň dvakrát do Hořic, nadýchat se spáleného benzínu.
Rok je krátkej a sezóna se chýlila ke konci. Mě ale začaly ruce svědět ještě víc, než na jejím začátku. Takže při již tradičním probírání inzerátů jsem si vzpomněl, že jsem při podzimní návštěvě Šalamounky (pro motivaci) zahlídl na bazaru nového Nightstera přestavěného na kafíčko. Vím, že kdybych si koupil nový, originál, tak bych ho stejně přestavěl a tady bylo 70% hotovo. Takže jsem se posbíral a doskákal na Šaldu. Po vstupu dovnitř a zjištění, že je ještě stále k mání, už nebylo vůbec co řešit.
Domluvili jsme potřebné, podepsali co se podepsat muselo. A já vyfasoval klíčky od Svého vlastního, nového Harley Davidsonu.
Od "začátku" sezóny (nevím jak jinak pojmenovat konec října strávený v sedle) jsme společně absolvovali 1500 naprosto nejúžasnějších kilometrů. Nemá smysl popisovat jízdní vlastnosti a prskat, že si nemám ani kam dát peněženku. Ta motorka je narosto skvělá, a přímo úměrně s najetými kilometry stoupá i radost z jízdy. Kilometr od kilometru dělá větší a větší radost.Tomu pocitu a harmonii, kterou doprovází jízda na Harleyi se nevyrovná nic na světě!
A ještě jedna věc! Kdo říká, že Harley je línej, pro fotry a podobný kydy, ten neví nic.
Splnil jsem si svůj sen! Co dodat víc?
Zima nezima, mlha nemlha.
1.6.2014
Po delším laborování nad lakem, který nebyl uplně to pravé ořechové, jsem se jej rozhodl stáhnout z plechů a vymyslet něco, co by motorku vyzdvihlo na vyšší level, který si určitě zaslouží.
V podstatě jediný kdo připadal v úvahu byl Olaf Pugner, což byla volba, které jsem od té chvíle ani na sekundu nelitoval. Dali sme spolu řeč o tom jaká je představa, já řekl svoje, on také. Hodně se mi asi vyplatilo položit základní myšlenku a zbytek nechat na Olafovi, což uvítal i on.
Názor o tom jak to všechno dopadlo, ať si každej udělá sám, ale za sebe musím říct, že výsledek předčil jakákoliv očekávání tak o 1000%, Což mi denně dokazují kolemjdoucí.
Vyčerpávající, jako bych to sám prožil :D naprosto chápu tvé cítění
fiiiha, pastva pro oci...to je sen! nadhera!
10