Renovace Jawy 350-633 Bizon

Tím by nemuselo být tolik ztraceno, pokud by byla v pořádku ojnice. Nebyla. 2 mm radiální vůle na ojničním ložisku, to bylo opravdu moc. Zbytek bizona byl celkem v pořádku, nechyběly speciality jako víčko nádrže, nádobka oilmasteru s originál zátkou, kryt řetězu atd. Dále se zdálo, že krom drobných a vratných dodělávek bizon neutrpěl nevratných zásahů. Bohužel motor byl katastrofa. Byl jsem ovšem přes 200 km od domova a tak jsem zkusil vyjednávat o ceně. Na slevu 2000 korun, která by asi z poloviny pokryla opravu motoru (klikovka cca 2 500, výbrus 1000) nechtěl majitel ani slyšet, tak jsem se pomalu smiřoval s tím, že odjedu s nepořízenou. Nakonec když prodávající přihodil ještě bedničku náhradních dílů, dohodli jsme se na tisícikorunové slevě, stroj jsme naložili a vydali se s ním na cestu domů. Offtopic: Dlouho jsem byl přesvědčen o tom, že nejhorší silnice jsou u nás na Plzeňsku. Odvolávám - na Havlíčkobrodsku jsou ještě horší. Často jsem měl chuť jet raději po poli vedle "silnice".
Doma jsem stroj podrobil důkladnější prohlídce. Přední parabola byla nepůvodní, její sklo bylo vypouklé ven, nikoliv vyduté dovnitř. Budu řešit nákupem repliky. Dále byly zlomené svorníky držící motor v rámu (vyrobí se nové), je provrtaný plast a do vzniklé díry je zabudován odpojovač akku (díra bude zalepena), atypické ložisko v krku řízení má silnou aretaci (koupil jsem repliku), přední kolo má vyražený drát zřejmě od prudkého nárazu, který způsobil i deformaci ráfku. Dále jsou zalakovány některé chromované díly, zatím nevím proč. mazací systém oilmaster je vyřazen z provozu a olejové cesty zalepeny zřejmě hermetikem. Na další závady budu přicházet v průběhu renovace.
Vlastní renovační práce jsem zahájil generálkou motoru v očekávání lahůdky v podobě povrtání se v moderním a již přesně zpracovaném dvouválcovém motoru. Ó, jak nepěkně jsem se mýlil. Motor zřejmě utrpěl náraz na přední část klikové skříně která praskla a byla následně zavařena hliníkem. Zatím jsem nemohl posoudit, zda dobře. Zespod motoru bylo uražené oko šroubu v nálitku, kartery byly v dělící rovině silně "onípané" šroubovákem - asi jak se někdo pokoušel motor rozpůlit bez přípravku atd. Celkově motor vykazoval typické známky napadení kutilem domácím. Bohužel.

Po rozpůlení se motor zdál býti poměrně silně opotřebený. Měl již čtvrtý výbrus, ke všemu zadřený, převodovka se na pohled zdála býti už hodně odježděná. Jako hlavní problém se ale ukázala zdánlivá malichernost - zapatlání celého vnitřku motoru tunami silikonu a pak jakési hmoty tvářící se jako hermetik nebo hermosal, která však byla odolná vůči pokusům o rozpouštění lihem (což hermetik není). Hmota vesele odolávala mechanickému oškrabování, rozpouštění v různých chemikáliích a dokonce i intenzivnímu žáru otevřeného plamene. Nakonec jsem tedy sáhl k poslednímu řešení, kterému jsem se chtěl co možná vyhnout a to je opískování. Pískoval jsem velice opatrně jemnozrnným křemičitým pískem pod malým tlakem, přesto však byl hliníkový povrch karterů narušen a musel jsem jej nahrubo vyleštit na leštičce, což se ovšem neslučuje s originál fabrickým provedením. Porušená oka karterů jsem nechal navařit hliníkem a vybrousil je do původního tvaru. Dále jsem na zabrušovací desce přebrousil dosedací plochy dělící roviny karterů.
Dále bylo nutno v převodovce vyměnit bronzová futra předlohy, motor dostal (téměř) novou převodovku z ČZ 472, kterou jsem měl ulitou jako náhradní díl. Motor dostal nová všechna valivá ložiska a jejich gufera. Klikovku mi generálkoval kamarád z Přeštic, byly nalisovány nové - ještě poctivé komunistické ojnice a klika byla vystředěna. Bohužel, jak se později ukázalo, někde se stala chyba a klikovka byla v celé délce prohnutá o 0,3 mm. Přišel jsem na to až ve chvíli, kdy jsem měl motor poskládaný a nastavoval jsem předstih. Vačka v horní úvrati správně rozepla kladívka, bohužel jejich rozepínání při otáčení klikou pokračovalo dále. Za pomoci úchylkoměru jsem zjistil zmíněnou odchyklu 0,3 mm na konci pravého čepu. Deformaci při montáži mohu s jistotou vyloučit, neboť jsem motor za pomoci fíglů s podchlazováním a přehříváním součástí smontoval bez jediného poklepnutí paličkou (jako ostatně všechny motory, které opravuji).
Takže kliku ven a znova vystředit. Druhý pokus už byl úspěšný. Namontoval jsem nové spojkové obložení, useknutým lankem vyškrabal neznámou zaslepoující hmotu z olejových kanálů oilmasteru a zaklapl levé "spojkové" víko. Olejové čerpadlo jsem zatím nemontoval. Na válcích byl proveden již čtvrtý výbrus, který byl navíc zadřený a protože se na pátý výbrus standardně nedělají písty, nechal jsem u svého dvorního brusiče pana Mudry zhotovit výbrus šestý. Obsah motoru výpočtem nyní vychází objem 368 ccm. Z důvodu těžších pístů bylo nutno dovážit klikový mechanismus zavrtáním otvorů do setrvačníků. Hmotnost odebraného materiálu se musí spočítat a jelikož se jedná o rozsáhlý výpočet, nebudu se tím nyní zabývat.
Motor jsem smontoval a zkušebně podvěsil do rámu. Před spuštěním jsem samozdřejmě vyčistil karburátor, seřídil zapalování a hlavně zrepasoval olejové čerpadlo tím způsobem, že jsem sestavil ze dvou čerpadel jedno. Na burze jsem zakoupil nové, ale nefunkční čerpadlo z ČZ 175, to jsem rozebral a nové díly z něj jsem přemontoval do tělesa původního bizoňáckého čerpadla. Podložkami jsem vymezil pracovní zdvih pístku, nastavli ovládací vačku a takto jsem čerpadlo zamontoval do motoru. Na první start po výbrusu jsem si však přeci jen netroufl spolehnout se na mazání čerpadlem a mazal pro jistotu směsí. Funkci čerpadla jsem posléze ověřil odvedením jeho výstupu do skleničky. Čerpalo dobře. Motor jsem našlápl a nechal za současného průběžného chlazení ofukováním vzduchovou pistolí asi půl hoďky proběhnout v různých otáčkách. Třistašedesátosmička se zdá býti vcelku ostrá - tedy alespoň na poslech.
Motor jsem po odzkoušení opět vymontoval, uložil do archivu a jal se zrenovovat kola. Tedy zatím jen přední. Postup klasický: staré kolo rozplést, přeblejsknout buben a přestružit třecí plochy, nanýtovat nové obložení, vyčistit a vyleštit ráfek (naštěstí chrom byl 1A narozdíl od zadního kola), naplést nové chromované dráty (špice - pozn. překladatele) a nyple a nakonec vystředit.
Ke druhému kolu mi zatím nepřišel nový ráfek a tak jsem se pustil do opravy podsedlového plastu. Motocykl bizon obecně trpí neduhem zvaným rozleptání plastové podsedlovky výpary z neodvětraného akumulátoru. Některý plast je prožraný více, jiný méně. Můj byl samozdřejmě ten ... více, dokonce v něm úplně chyběly trubkové držáky cívek. Byl vyspraven nanýtovaným plechem a tunou silikonu.

Sice chápu předchozího majitele, že podsedlák opravil tímto provizorním způsobem - potřeboval jezdit, ale mne jen očištění a obroušení silikonu stálo mnoho sádla. Na obrázku je zachycen stav po obroušení. Postupně jsem odstraňoval rozleptané kousky plastu a provizorních plechů, až z podsedlovky zbylo velice málo. Následně jsem z PVC pilkou a teplem vytvaroval chybějící plochy a držáky VN cívek, vše slepil a pojistil laminátem. Následovalo přebroušení, vytmelení a nastříkání plničem.
Dále jsem odstranil nánosy staré barvy a tmelu z plastové masky, přebrousil a nastříkal. Tentokráte již konečným lakem. Lak jsem vybíral poměrně složitě. Jak tvrdí pamětníci, lak na bizony se používal shodný s lakem používaným na škodovky v Mladé Boleslavi. Celá záležitost se ještě komplikovala o fakt, že pece v Jawě údajně pálily na nižší teplotu a lak vycházel matný. Na můj dotaz mi z MB poslali jen oscanovaný vzorník barev z roku 1969, což mi nijak nepomohlo. Psal jsem také do Jawy panu Němcovi, který se zabral do archivu a podařilo se mu vyhledat číslo barvy používané na bizona: okr - zlatý odstín 0636. Bohužel se jednalo o průmyslové značení, které nemělo svůj obraz ve vzorkovnici ČSN, natož RAL. Přesto panu Němcovi tímto velice děkuji. Nezbývalo tedy, než se pokusit barvu namíchat.

Veteránisty doporučovaný odstín je RAL 6600. Když jsem si ale sehnal jeho vzorek a porovnal ho se zbytky původního laku nalezeného například na čepu řízení, byl tento odstín příliš "krémový". Vylučovací metodou jsem se tedy dobral k nejbližšímu odstínu RAL 6200 asi s desetiprocentním přídavkem hnědé. Barva vyšla trochu světlejší, než původní lak, ale je poměrně blízko. Na fotografiích pořízených bleskem je světlejší, než na denním světle. Lakuji opět dvouskožkovým polyuretanem, který je vizuelně podobnější starým barvám a navíc se hodí pro ruční leštění. Bohužel se oproti např. blbovzdornému akrylátu hůře stříká.
Když už jsem byl v tom lakování, připravil a stříknul jsem i plechařinu vyjma rámu.
Lenka mi velice pomohla tím, že obrousila rám. Ručnímu broušení začínám dávat přednost před celoplošným pískováním, neboť je podle mého názoru šetrnější ke stroji a mnohokrát odhalí skryté detaily, které by pískováním zanikly.
Skulptura v obývacím pokoji.

Uplynula opět nějaká doba od aktualizace, píše se devátého února. Lenka dobrousila rám a kyvku, já je stříkl základem, Léňa přeblejskla tisícovkou smirkem a obé jsme nastříkali. Dopadlo to celkem fajn, vzhledem k značné členitosti a roztříštěnosti lisovaného výrobku.
Složil jsem přední vidlici. Kluzáky jsem přeleštil, původní opotřebená gufera ponechal (jen jim napružil pružinky) a doplnil je o axiální hydraulická gufera firmy Hennlich. Celkově sestava vyšla o 0,5 mm vyšší, takže bylo nutno na soustruhu vytočit patřičné náhrady silonových vložek. Vzhledem k faktu, že v manuálu není specifikována viskozita tlumičového oleje, použil jsem tlumičový olej Castrol Medium.
Pohyblivé díly motocyklu, které nejsou přímo chromované jsem se rozhodl pomědit a poniklovat. Na veteranfóru jsem byl napomenut, že nechromované a nelakované díly byly původně zinkovány a že mezi zinkem a niklem je rozdíl. To je sice možné, ale pro představu přikládám fotku mnou poniklovaných a jednoho původního - jen očištěného dílu.

Mezistupeň. Galvanicky poměděno, zatím neleštěno.

Mimo jiné, tímto skládám veliký dík všem lidem z Veteranfora.cz, s kterými mohu průběžně konzultovat průběh renovace.
Píše se 23.února 2007 a je tu další drobná aktualizace. Pokovování už mám zmáklý a tak jsem ponikloval další drobnosti. Mimo jiné jsem testoval pokusný poniklovaný hřebík na korozivzdornost ve slanokyselém roztoku a vzorek prošel.

Bizonek byl rozebrán a zrenovován na kost a konečně nadchází sladká odměna - kompletace. Montáž nového ložisla krku řízení (díky Monty):
Stav renovace k 11/3/2007. Z části natažen elektrorozvod, zapojeny VN cívky, zapojuje se spínačka.
Stav renovace k 30/3/2007. Dokončen elektrorozvod, zrenovovány blinkry, odrazka a zadní lampa, vyhotoven držák akumulátoru a v podstatě dokončen prostor pod sedlem, vyrobeny a pokoveny nové šrouby a osičky držící motor v rámu, namontován motor. Třináct dílů bylo vyleštěno a odesláno do chromovny.
Píše se 31.července 2007 a bizon je hotov. Veliká prodleva v postupu renovace byla způsobena zejména čekáním na výfuky objednané od p. Hadrávka. Tyto přišly na sklonku července v 1A kvalitě a mohl jsem tedy bizona zfinalizovat. Provedl jsem jízdní zkoušku a mé dojmy jsou následující: bizon je nejsilnější třinda, na jaké jsem kdy jel včetně všech tzv. vytuněných šesttřidevítek a čtyřicítek. Při prvním rozjezdu jsem jej díky hrubému podcenění postavil na zadní a málem jsem jej pokřtil. Ač po výbrusu, bizon při zkušební jízdě bez násilí dosáhl po rovině rychlosti 140 km/h tachometrových a zdálo se, že by šel i výše. Uvidím po záběhu.

Jízdní vlastnosti nejsou zdaleka tak katastrofální, jak někteří majitelé líčí. Hlavním neduhem je asi permamentní pohupování podél podélné osy vyžadující stálé korekce řidítky. Ale není to nic nepříjemného, neřku-li nebezpečného. Jízda na bizonu je svérázná i díky faktu, že jezdec nevnímá přístrojový panel (a to ani periferním viděním), takže si připadá téměř jako na tryskové židli. Vyjímečně účinná je zadní brzda, přední je jawácký průměr. Oilmaster pracuje zjevně dobře a stroj si viditelně zakouří jen při startu motoru, kdy se olej spaluje za nízké teploty. Samozdřejmě protože se prakticky jedná o nový stroj, musím v počátcích stále seřizovat řetěz, brzdy, spojku atd. Jen by mě zajímalo, kam bych měl zajet na garančku :-). Toliko zatím vše k bizonovi. Další poznatky přijdou s provozem. Na tomto místě bych chtěl ze srdce poděkovat všem lidem, kteří mi byli při renovaci nápomocni radou, svým sádlem, a i nějakým tím dílem (díky Montyjawa.cz).

Odhad času stráveného na renovaci:
cca 200 az 250 hodin.
Odhad finančních nákladů:
Bizon i s dopravou a převodem: 10 000
Broušeni + lakýrnické práce (jen materiál): cca 5 000
GO motoru cca 4 000 s tím, že jsem hodne dílů použil svých (odhadem tak za dalších 7 000)
Ráfky + výplet cca 4 000
Chrom cca 3 000
Vyroba dodatečných součástí 0, pokud by to bylo na zakázku tak cca 5 000
Díly jako světlo, ložiska, lanka, pneu atd cca 6 000
Ostatni výdaje cca 3 000.
Suma: 40 000

Romixx, email: romixxzavináčvolny.cz )

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE