JAWA - jak šel úspěšný život devadesátileté babičky (1.díl)
Text: Jaroslav Červený | Foto: archiv autora | Zveřejněno: 8.1.2021 | Zobrazeno: 10 279x
Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Od roku 1945 je celé naše hospodářství jedním jediným trvalým kontinuálním průserem
Ano, je tu spousta informací, po jakých mnozí lační. Je to ale o naší největší motocyklové značce, a tak by si snad materiál zasloužil víc péče.
Autor zřejmě čerpal z již zpracovaného meziválečného období (publikace František Janeček - motocyklový král, autorů Povolný, Souček, Zavadil, snad i z knihy Jawa můj osud, autor Jan Králík). I v přepisu jsou ale nepřesnosti, tady Janeček zřejmě konal zázraky už při svém studiu – „Studoval ji na VUT v Brně a současně přitom absolvoval praxi u firmy Schuckert a spol.“ (fa Schuckert sídlila v Norimberku, takže to by asi těžko zvládal, internet jaksi nebyl k dispozici).
Bezesporu technicky neuvěřitelně nadaný František Janeček měl za sebou pestrý život plný patentových přihlášek v několika oborech, především pro zbrojní výrobu. Nás ale zajímají motocykly. Víme, že Jawa sídlí v Týnci a z článku jsme se dozvěděli že: Janeček měl továrnu v Nuslích, pak že v letech 1927 – 1928 chtěl vyrábět šicí stroje, a tak plánoval postavit velkou továrnu v Týnci nad Sázavou a nakonec že se rozhodl pro výrobu motocyklů.
A začal je tedy vyrábět v té nové továrně v Týnci? Zde to skoro tak vypadá, ale není to tak. Přitom zrovna v historii lokalit, kam byla výroba a konstrukce motocyklů Jawa a jejich dílů průběžně přesouvána, jsou odpovědí na mnohé otázky.
Autor článku nám namísto toho sdělí, že Janeček zaregistroval značku v půl jedenácté dopoledne, a pak přednese stále opakovanou bajku o "horském" modelu dvěstěpadesátky se dvěma setrvačníky, což přitom byla jen verze pro omezení vibrací nevyváženého jednoválce, převzatá od firmy Villiers. Nebo si snad někdo myslí, že dvoukilový setrvačník ve třech tisících otáčkách vás vytáhne do „prudkého stoupání“?
Sbírám motokola (viz časopis Motoxpress), tak bych měl zájem o v článku zmíněnou ČZ 73 z konce třicátých let, dám za ni majlant. Atd, atd... další chyby z textu vypisovat nebudu.
A příště že bych se věnoval ilustracím? Pár motorek je tu v originalitě, na většině bohužel najdu chybu. Asi vrcholem je kývačka 350/354 „po repasi“ s hrazdou a uřezaným panelem, s beranem na sedle! Špatně sklo světlometu, klaxon, plynová rukojeť, páčky, červený štít přední brzdy a další zásahy proti původnosti. To by se snad u článku který má čtenáře poučit, objevit nemělo. To patří do rubriky mám motorku a baví mě, tam je to v pořádku.
P.S. Díky za upozornění, 554 byl samozřejmě překlep.
1 reakce
Těžké téma, kterého se autor zhostil více než dobře. Například já jsem si myslel, že o historii Jawy vím už všechno, ale o panu Janečkovi jsem toho věděl celkem málo. Takže jsem se dozvěděl něco nového o mé oblíbené značce. Pokud bude pokračování stejně podrobné a obsáhlé, tak to bude hodně dobrý seriál. První díl má odemne zaslouženou jedničku s hvězdičkou
Sardel: Ty jsi Vůl
Děkuji panu Červenému za obsáhlý a hezky napsaný článek.
Na obhajobu JAWY bych řekl asi toto. V Anglii také neměli socialismus a centrální plánování a i přesto, všechny moto firmy zkrachovaly....Také pamatuji všechny ty Mopedy, Fichtly, Kývačky atd... Jedinou Jawu, kterou jsem vzal i přes všechno trápení na milost, byla Jawa 90. Naštěstí ji namalovali bratři Slováci. Druhá Jawa a poslední sériově vyráběný dvoutakt na světové úrovni, podle mého názoru, byla Jawa 250 Tempo, která do článku také nezapadá.
2 reakce
Jawa a ČZ, to bola mladosť väčšiny súčasných seniorov.
), už chcem len jazdiť, článok je to ale parádny. 
Aj moja.
Boli to stroje, na ktoré pri kúpe som sa najviac tešil, ale na ktoré v súhrne som aj najviac nadával.
Teraz to sú už len nostalgické spomienky, ale keď vidím agóniu súčasnej Jawy, aj tie spomienky sú relatívne stále krajšie... Veď sme obehali celé Československo, aj dostupných susedov, Maďarov, Poliakov aj NDR. Čo tam po nejakej poruche alebo nejaké pády, to je dnes už len sranda všetko.
Kua, však aj na dva roky v ČSLA sme vtedy len nadávali, a teraz, keď niektorého spolubojovníka stretnem, rehoceme sa celý čas, aké to bolo "zábavné"...
Jawu si už určite nekúpim (kua, tej Solviny sa ale minulo!
4 reakce
Také děkuji za obsáhlý, věcný, nezaujatý a velmi příjemně se čtoucí článek, který odhalil dost souvislostí o kterých jsem neměl ani tušení.
Opravdu velmi dobře napsané, těším se na další díl.
To je článek. Klobouk dolů, co musel zabrat. To je na prémie
díky
Měl jsem chvíli Robota, na štítku bylo vyraženo r. 1943, šílený stroj, na takovejch plíškách jezdit musela být sebevražda.
Děkuji za článek! Historii Jawy jsem vnímal jen v hrubých obrysech. Nicméně na jejich produktech jsem trávil mládí, byť jsem snil jako každý o pořádné mašině. Nakonec, bavila mě ta unifikace napříč ročníky a modely všech těch "Jahod" a "Hardybul"... člověk si s tím hrál jako se stavebnicí Merkur. Správný motorkář v osumdesátkách na tom neustále něco opravoval, upravoval nebo přestavoval až z toho šla policajtům hlava kolem. V tom bylo pro mne to kouzlo. Značka nám, pravda, trochu vyhnila. No co už, svět se mění...
Kdysi úspěšný život, teď už jen agonie
1 reakce
Děkuji moc panu Červenému za zajímavý článek a za práci, kterou si s tím dal!
, i když jsem si delší cesty někdy odtrpěl. 
Akorát že už po cestě domů, kdy jsme jeli v autě za ním, tak jsme viděli, že funglovka jede coby dvoustopé vozidlo - kola byla úplně zkříženy do štaflí! 
Za to ovšem nemohl ani Rus, ani komanč, ani imperialistický omezovač drahých kovů, ale ojebávači na výrobní lince. 
, že mám možnost výběru i mezi jinými stroji. Přitom do značky Jawa ani nekopu, ani ji nevychvaluju coby ten jediný možný motocykl. 
V nadpisu je slovo Jawa, takže očekávám více jak 100 komentářů a abychom se k tomu číslu přiblížili, taky sem jeden komentář přihodím.
Myslím si, že tentokrát VŠICHNI diskutující mají v jistém ohledu pravdu.
Já si taky v garáži ještě schovávám z nostalgie Jawu 350/638 ve verzi Veřejná bezpečnost.
Ne, že by byla tak dobrá, ale dojel jsem s ní do Švýcarska, Chorvatska, Německa, takže k ní mám citový vztah
Samá nostalgie:
Jawa (fichtl) pro mě byla můj první jednoválec, Jawa (350) pro mě byla i první dvouválec.
Na Jawě jsem poprvé vlétnul do křoví (bylo mi 12let)...
Na Jawě jsem poprvé vlétnul do škarpy (bylo mi 15 let)....
Na Jawě jsem se poprvé klouzal po asfaltu v kraťasech a šusťákovce (bylo mi 15 let)...
Jawa byla první motorka, kterou jsem tlačil...
Na Jawě jsem pochopil, že odpověď na dotaz "Kolik máš na ní naběháno?" lze rozdělit na 2 části: "Tak naběhány mám asi 4 kilometry a najeto 900km."
Brácha koupil v Mototechně asi v roce 1991 funglovku červenou 350/639, no prostě krasavici!
Přesto se na Jawě rád svezu, zavibruju si, nezabrzdím si, začoudím 2T dýmem okolí.
A za nejlepší věc dnešní doby považuju to, že si Jawu MŮŽU, ALE NEMUSÍM koupit
Přeju všem motorkářům (a samozřejmě taky motorkářkám) hezký večer a co nejdřívější začátek úžasné příští motosezóny!
U Jawy bylo vždycky frustrující vidět na jedné straně stroje úspěšné ve sportu a na straně druhé pak ty, které se opravdu daly koupit pro běžné občany do provozu.
Podobnost mezi těma dvěmi skupinami byla naposledy tak v šedesátých letech...
4 reakce
Chtěl bych poděkovat za zajímavé čtení.
Mě tyhle životopisy firem velmi baví číst.
Jawa je nedílnou součástí života všech českých motorkářů, kteří mají v občance rok výroby 1989 a nižší, a též velmi značného procenta těch mladších.
Kdo z nás ve školních létech neničil tátovi Fichtla, nevyhrabal ve stodole zaprášenou dvěapůli, a mnozí pak ohromovali po dosažení čerstvé "dospělosti" slečny v okolí svou nabušenou třipade... Já jo. A moji známí z motorek - vlastně všichni taktéž
Ale reálně - jako na Svobodovo dítě na mě přesně sedí: mládí je v prdeli a do důchodu daleko. Jawu už nemám a popravdě - ani se mi nestýská. Dnešní produkce Jawy mě neoslovuje. Neřeším, zda to lepí dohromady Týnec, Indie, PRC nebo Argentina. Je to hezké (některé dokonce velmi), ale není to vývar od mámy - je to polívka z pytlíku. Samozřejmě ji nehaním, pouze sděluji svůj názor. Kdo ji miluje, nemá co řešit. A já mu ji přeju, zrovna tak, jako přeju Týnecké továrně aby se jednou zvedla a po celém světě zase lítaly mašiny s nápisem JAWA, Made in Czech republic
5 reakcí
Obrovská úcta a respekt k práci zakladatelů JAWA a všem super technikům a dělníkům, kteří se o to zasloužili. Tahle etapa vývoje firmy by neměla být zapomenuta a autorovi článku obrovská poklona.
Ivan Dvoutakťák a další, kteří tu brečíte, jak byli komouši nemožní.
Od konce druhé války byly na soc prc tábor uvaleny sankce jak ze strany výrobních technologií (tzn. vývoj kvality materiálů v průmyslu), tak i v dodávkách potřebných barevných kovů.
Ivan to potvrzuje popisem MZ, která měla namísto měděných kroužků uhlíkáče. Těch případů byly desítky.
To je jedna strana mince, ta druhá je, co popsal Ivan.
Rus chtěl jednoduchý blbuvzdorný stroj a za něco lepšího nechtěl platit. Kdybyste jezdili za komančů do SSSR, zjistili byste, že pětka na Jawě byla v SSSR naprosto mimo mísu, protože na jejich gruntovkách bez asfaltu byl problém zařadit čtvrtý kvalt. A asfaltových silnic bylo v SSSR naprosté minimum.
Ostatně není zas tak moc proč brečet. Podívejte se okolo, kolik států si zachovalo vůbec nějakou průmyslovou výrobu. A teď vůbec nemám na mysli motorky.
A zbytky výroby se snaží úspěšně likvidovat EU bezcelními dovozy z celého světa a uvalováním uhlíkových daní na průmyslové provozy.
2 reakce
naprosto parádní článek
Pro mně je nejpůsobivější ta fotka G. W. Patchetta s motocyklem ,
, v NÁRUČÍ .
V NDR dokonce měly MZy na rotoru generátoru
vybaveným 2T ! motorem
Asi v tom stroji nebyla e-mobilitní baterka ...
Směřování čs. RVHP-strojírenství bylo holt určováno závěry sjezdů KSČ
a ty byly jasné : zásobit trh SSSR motocykly a především dostatkem
náhradních dílů na ně. Takže nějaký SKUTEČNÝ vývoj a změna stávajících
modelů vyloučena .
A chtělo to opravdu TAK MÁLO, tak jak píše scott67 :
========================================
na každý válec karburátor kvůli výkonu (na spotřebu se v SSSR nikdy nehledělo)
a do převodovky pátej kvalt, TAKY kvůli ekonomičnosti provozu ...
Jenže soudruzi šetřili materiály pro vojenskou mašinérii a málem všechny tak
byly nazývány "strategickými"
uhlíkový "kolektor" namísto měděnýho (ten Jawa ještě uhájila !) a tak kartáče na
něj musely být z ještě měkčího uhlíku, aby se příliš brzy do kolektoru nazakously ...
Jawa ovšem měla "v záloze" jinší eso : na levou stranu klikovky (pravděpodobně
jen na jednoválcích ?), kde byl primární převod, přestala "dávat" DVĚ jednořádková
kuličková ložiska, která tam měly už Péráky ... !
Na každém tisíci motocyklů se tak ""ušetřilo"" TISÍC ložisek (!!!)
a taky materiál (HLINÍK !), když na levé straně karteru bylo to uložení pro JEDNO
ložisko kratší než předtím pro dvě ...
Levý čep klikovky "krásně vyčníval" z toho jediného ložiska a ještě štěstí,
že ty Panelky 250 měly tak "pekelný" výkon (14PS) a krouťák, který to jediné ložisko sice zvládalo "pouze" za cenu zvětšení vůlí na klikovce a její hlučnosti a nemuselo se příliš brzy měnit .
Měl jsem tento karter a klikovku i na jednoválci 350 SixDays Evropan, ale řešilo to
válečkové ložisko SKF (vyráběné SKUTEČNĚ ve Švédsku !), hlučné především
při volnoběhu, ale zvládalo těch cca 35PS a soutěžáckej krouťák odspod bez
problémů několik sezón, posléze i na okruzích ...
Děkuji za pěkný článek o historii jedné značky
. 
To tady bude zase snůška konspiračních teorií od mladých vykladačů té historie
Život zakladatele by mohl být námětem pro napínavý historický seriál. To, co se z Jawy postupně stalo po roce 1948, už je spíš tragédie a s "úspěšným životem" to opravdu nemá moc společného. Autor je zřejmě jawista-srdcař, takže se striktně vyhýbá srovnání kvality a konstrukční úrovně jaw s ostatní světovou produkcí (která se už v 60. letech začala Jawě na míle vzdalovat) a vůbec nezmiňuje politické souvislosti, kvůli nimž k tomu došlo a Jawa je dnes tam, kde je.
3 reakce
Kdyby zmizely všechny komentáře těch, kteří nezačínali na Jawě, asi by jich tu moc nezůstalo. Článek super. Osudy továrny už moc ne. Zajímavá pasáž o pneumografu.
2 reakce
Já to říkám furt. Závodní odd. bylo skvělé, ale sériová produkce zaostávala už v 60-tých letech a "legendární" 634ka byla leda legendární astmatik a plaváček. A z téhle legendy se Jawa už nikdy nevzpamatovala. Ale kousek optimizmu si můžeme zachovat. Když už zachránili Benelli a MotoMorini, možná zachrání i Jawu. Možná.....
3 reakce
Je, ja zapomnel v prispevku nadavat. Omlouvam se vsem diskutujicim.
Zivot je hodne o nahode. Nebyt setkani se slecnou tovarnikovou, mel by pan Janecek podobny osud jako treba pan Frei nebo Jozif - sikovny seftechnik ve strojirenske firme.
1 reakce
Moc hezké. A co dál Jawo? Čína,Indie? Hm asi nic!
4 reakce
Bylo-nebylo. Milé děti, bývaly kdysi časy, které už skoro nikdo nepamatuje, kdy česká Jawa vyráběla hezké a moderní motocykly, o které se zákazníci prali. Ne, nekřičte, děti! Dědeček nelže...
1 reakce
Babička je už dlouho minimálně v kómatu...
3 reakce
Jawa byvavala jmeno i ve svete. Dokonce i ve sportu: enduro a pak plocha draha/led. Co bylo to bylo, ted uz je s tim konec.
Snad se mi podari udelat cas na to si dat do kupy pionyra 05 a hlavne jawu special 250, vidim to jako takovou kratochvili asi az na duchod 
Úspěšný život? Jawa je kontinuální průser od roku 1929!
Kdyby Janeček zůstal u granátů, který mu teda taky moc nešly, udělal by líp. 
3 reakce