journeyman_unor




Futuristická Kawasaki Mystery Ship vydražena za 1,2 milionu korun

Kawasaki Mystery Ship. Už její název hovoří o tom, že to nebude úplně normální motorka. Pozdvižení vyvolá i v dnešní době, co ale teprve v roce 1980, kdy opustila brány továrny? I přes její vzácnost se na vrchol žebříčku nejdražších motorek tradiční novoroční aukce Bonhams nedostala, nejdražším exponátem se stal rozebraný Brough Superior 680 OHV z roku 1929. Přesto se na Kawasaki podíváme podrobněji.

Kapitoly článku

Brough Superiory byly ve své době považovány za motocyklové ekvivalenty luxusních automobilů Rolls Royce. Byly výkonné, spolehlivé, dobře postavené a krásné. Pro sezónu 1927 Brough Superior připravil novinku s motorem JAP o objemu 680 cm3, což byla vlastně menší, slabší a také dostupnější verze nejsilnějšího modelu SS100. Dražený kousek byl vyrobený v roce 1929 a před svým prodejem zažil úsměvný ale smutný příběh. V roce 2001 se jeho tehdejší majitel vydal na vyjížďku a během ní se mu stala neuvěřitelná technická závada – upadl mu přední válec! Válec s hlavou nejenže utrpěly nárazem na zem a následným smýkáním, navrch je ještě přejel Chevrolet Camaro, který jel za tehdejším majitelem. Ten všechny díly z motoru posbíral, včetně ulámaných žeber, a následně motocykl i s díly odstavil do dílny. V tomhle stavu se motocykl prodal za cca 2 884 000 korun i s tím, že není garantovaný jeho kompletní stav.

Necelé tři milony a nového majitele čeká ještě hromada práce a investic, aby motocykl přivedl do stavu jako na fotce z roku 1977

Druhým nejdráže prodaným strojem se stal Vincent 998cc Black Shadow Series-C z roku 1949 v pěkném renovovaném stavu. Za něj dal jeho nový majitel v přepočtu cca 2 240 000 korun. Třetím vydraženým strojem je Harley-Davidson s pravděpodobně nejlepším originálním lakem z roku 1918. Krásnému originálnímu kousku prý stačí drobná údržba k tomu, aby zase běžel jako hodinky. To už budou v rámci dvou milionů, které za něj nový majitel dal, jenom drobné. Posledním motocyklem, který se vlezl před mysteriózní Kawasaki je Matchless Model X z roku 1939. Strojů s motorem o objemu 982 kubíků je dochovaných méně než 90 a tento vydražený kousek byl v extrémně dobrém stavu s originálními stupačkami, rychloměrem, houkačkou, světlem světlometu a dalšími díly. Dle slov posledního majitele je akorát trošku unavená elektrika.

A konečně se už dostáváme k podivné Kawasaki vydražené v přepočtu za 1 263 000 korun. Za její vznik vlastně nemůže ani pořádně Kawasaki jako taková, ale americký designér Craig Vetter. Ten se v rámci své kariéry specializoval na výrobu kapotáží a jeho celoživotní dílo je zařazené do americké motocyklové síně slávy. Jeho firma proslula hlavně v sedmdesátých letech kapotážemi Windjammer, oblíbenými zejména u dálkových turistů. Díky nim se stal druhým největším americkým motocyklovým výrobcem hned po H-D. Po úspěchu kapotáží následoval první velký konstruktérský a návrhářský úspěch, i když s tou úspěšností je to nakonec tak půl na půl. BSA, pod kterou spadal na konci šedesátých let i Triumph, vypustila do světa dvojici motocyklů BSA Rocket 3 a Triumph Trident. Ty ale neměly šanci konkurovat tehdejší žhavé novince ze země vycházejícího slunce – Hondě CB 750. Protože zejména v Americe sklidily britské novinky spíš posměch než slova uznání, rozhodl se ředitel tamního zastoupení oslovit Craiga, ať jim z toho udělá něco atraktivního. A to, co vyšlo z Craigovy dílny, všem vyrazilo dech. Protože ještě před uvedením motocyklu na trh BSA definitivně zavřela brány, nesl motocykl logo Triumphu a název X75 Huricane. Oproti dárcům orgánů tady byla hlavně jednodílná karoserie tvořící nádrž a podsedlové plasty, prodloužená přední vidlice a nepřehlédnutelná trojice výfuků. Ani to ale britské továrny nespasilo, protože po výrobě necelých 1200 kusů skončila výroba z důvodu neplnění nových amerických hlukových limitů.

Kapotáže, na posledním snímku v řadě s Craigem Vetterem a dole Triumph X75 Hurricane

Už tou dobou ale Craig Vetter pokukoval po něčem výkonnějším, kde by uplatnil aerodynamiku, svou velkou vášeň. Na konci sedmdesátých let také začal figurovala v silničním seriálu AMA. Nejprve ve třídě Cafe Bike s motory Kawasaki v rámech Rickman, které oficiálně dovážel do USA, později také v nejprestižnější třídě Superbike, kde s Regem Pridmorem v roce 1978 ukořistili titul. Nebylo to sice s nijak aerodynamicky divokým strojem, na druhou stranu už bylo jasné, co bude sloužit jako základ pro Mystery Ship.

AMA superbike Kawasaki

Ze sériové Kawasaki Z1000, prodávané v USA jako KZ1000, toho ale moc nezbylo. Po nastěhování na dílnu se motorka kompletně odstrojila, až z ní zbyl jenom rám. Z něj odřezali všechny zbytečné držáky, háčky a další zbytečnosti, mezi které patřila i hlava řízení. Místo ní navařili jinou s úhlem 26°, rám celkově vyztužili a připravili nové montážní body pro zadní tlumiče. Upravený rám doplnila jiná kyvná vidlice a aby odlehčování a dolaďování bylo kompletní, nastěhovaly se do obou vidlic lehká třípaprsková kola Dymag. Jenom práce na podvozku zabraly v dílně dva dny. Všechna tahle tvrdá práce byla ale skrytá za tou nadčasovou vesmírnou kapotáží. Přísně aerodynamické tvary jsou šokující i v dnešní době a zajímalo by nás, jak by motorka vypadala, kdyby se v té době dala sehnat a vyrobit světla složitějších tvarů. Pod hranatým předním světlem našel své místo nový chladič oleje Lockhart, pod samotnou kapotáž se zase schovala nádrž o objemu téměř 23 litrů. Zajímavostí určitě je, že celou kapotáž koncipovanou pouze pro řidiče, tvořily jen dva kusy a navzdory tomu, že šlo na první pohled o rychlou sportovní motorku, nabídla díky přívětivé ergonomii, pohodlnému sedlu a výborné ochraně před větrem také velmi dobré cestovní schopnosti.

Zatímco výše uvedené úpravy byly pro všechny motocykly stejné, v případě motoru se zákazník mohl rozšoupnout. Základní model s výfukem Yoshimura nabízel kolem 75 koní při 9000 otáčkách, kdo si připlatil za drobné úpravy, dostal 101 koní v 10 000 otáčkách. Další stupeň ladění nabídl upravené a leštěné kanály a 108 koní nastupujících v 10 500 otáčkách. Komu to bylo pořád málo, mohl sáhnout po ještě výkonnějším motoru, kde se díky větším ventilům objevilo 116 koní. I to ale nebylo všechno. Protože měl Craig bohaté zkušenosti se superbiky AMA, mohl si zákazník dopřát motocykl s motorem stejné specifikace. U té přesný výkon neznáme, ale u vítězného Pridmorova motoru se spekuluje až o 140 koních! Případně bylo také možné sáhnout po verzi přeplňovanou turbodmychadlem, kterou připravoval s Vetterem Russ Collins z R. C. Engineering.

Ze všech výše uvedených uprav vyplývá, že nešlo o levnou motorku. V plánu bylo postavit 200 motorek s cenou začínající na 9995 dolarech, což byl asi trojnásobek ceny běžné KZ1000. Nebyla to ale vysoká cena, co se mohla díky zmíněným výkonovým úpravám vyšplhat mnohem výš, která výrobu Mystery Ship zastavila. Byl to vážný pád Craiga Vettera na závěsném kluzáku. Do té doby vzniklo celkem 10 strojů, z nichž se sedm prodalo a jen na dva z celkového počtu připadá verze s turbem. Jeden vznikl pro Russe Collinse, druhý se vyrobil jako šestý v pořadí a s pouhými dvěma ujetými mílemi se objevil v aukci. Krom výše zmíněných úprav byl doplněný ještě o další tovární volitelnou výbavu, kterou byla plná hliníková kola. Ta do celkového konceptu stroje skvěle zapadají, nemyslíte?

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 15 Kč od 5 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist