Exkluzivní V4? Aprilii, Ducati nebo Norton hravě zastíní rakouský Puch

Jasně, rozhodně to nebude v jízdních vlastnostech nebo výkonu motoru, ale co se cenovky a exkluzivity týče, Puch P800 strčí do kapsy všechny výše zmíněné zástupce s véčkovými čtyřválci. Vzácný kousek z roku 1936 se totiž ve Vídni prostřednictvím aukční síně Dorotheum vydražil cenu přesahující 3 miliony korun.

Kapitoly článku

Aukce historických motocyklů jsou často zdrojem ne příliš známých, ale o to zajímavějších strojů. Rakouský Puch P800 s motorem V4 je toho důkazem. Počkat, počkat, s motorem V4? Ale ano. I když tenhle motor vypadá naprosto odlišně od těch současných, vlastně se spíš tváří jako obyčejný boxer, jeho konfigurace opravdu odpovídá koncepci véčkových motorů. Abychom pochopili veškeré souvislosti, musíme se ale podívat ještě o chlup hlouběji do historie. Zatímco dnes je synonymem rakouských strojů značka KTM, dřív to byla právě značka Puch, která motorizovala našeho jižního souseda. Tahle značka proslula hlavně svými dvoupístovými dvoutaktními jednoválci, které v podstatě poháněly celou výrobní řadu v historii značky. Jednou z výjimek je právě čtyřválcová čtyřtaktní osmistovka, která vznikla aby vyhověla požadavkům vlády respektive armády.

Nahoře dvoupístová rakouská "klasika", dole P800

Té totiž nestačily sice spolehlivé a na své poměry výkonné dvoutakty, potřebovala silný motocykl, který by byl schopný prodírat se těžkým terénem s přívěsným vozíkem a hromadou kilogramů na svých bedrech. Něco ve stylu tehdejších Zündappů K800. Veškeré snažení značky vyústilo v návrh hlavního konstruktéra značky Giovanniho Marcellina, který stál také za dvoupístovými jednoválci. Radikální změna koncepce ukázala, že je to po všech směrech schopný konstruktér, nicméně inspirace Zündappem byla více než zjevná. Motor měl klasické uspořádání, kde byly ojniční čepy přesazené o 180 stupňů s tím, že se dvojice pístů v jednom válci pohybovala vždy společně. Na rozdíl od Zündappu ale konstruktéři zvedli válce o 16° vzhůru, hlavně kvůli lepší prostupnosti rakouským hornatým terénem. Docela vtipné, když se totiž podíváte na výslednou konstrukci motocyklu, zjistíte, že má své pevné stupačky níže než samotné válce. Zvednutím válců se každopádně z boxeru stal véčkový motor svírající úhel mezi válci 148°.

Nahoře vojenský Zündapp K800

Nebyla to ale jediná výjimečnost tohoto motocyklu, který byl sice odolný, ale také poměrně složitý a tím pádem drahý na výrobu. Čtyři písty uvnitř motoru byly přišroubované k dvojdílným kovaným ojnicím potaženým mědí, ty byly umístěné na jehlových ložiscích. Na klikové hřídeli byly umístěné také 4 protizávaží, celá hřídel byla umístěná na třech válečkových ložiscích v horizontálně dělené skříni. Za samotnou klikovou skříní byl umístěný ještě zvláštní nálitek, kde byl umístěný rozvod ventilů. Ten zajišťovala dvojice řetízků, centrální vačková hřídel potom otevírala celkem 8 postranních ventilů. Pevnou součástí motoru byla čtyřstupňová ručně řazená převodovka, ze které šlo 20 koní na zadní kolo pomocí řetězu. Marně byste ale mezitím hledali spojku, ta byla dle tehdejší tradice Puchu umístěná v zadním kole a ovládala se standardně lankem z řídítka. Zbytek motocyklu byl klasický Puch s robustním neodpruženým rámem doplněným o přední odpruženou vidlici.

Přestože byl tento stroj vyvinutý prakticky podle požadavků armády, jednomu z vysoce postavených úředníků se úplně nezamlouval, a tak armáda nakonec podepsala dodávku na lehčí a levnější dvoudobé pětistovky. Puch měl ale svou osmistovku už hotovou, a tak ji nabídl v březnu 1936 veřejnosti. Stovku motocyklů si objednal policejní sbor, našlo se i několik kupců z řad veřejnosti, jenže to už se blížila druhá světová válka. Když v roce 1938 zabral Rakousko Hitler, logicky neměl čtyřválec šanci na další život, protože třetí říše měla jezdit na čtyřválcových Zündappech. Celkem se do té doby vyrobilo 550 exemplářů, z nichž se povedlo válku přežít cca 90 kusům, které jsou dochované do současnosti. I to je jeden z důvodů, proč jde o vysoce ceněný sběratelský motocykl, který se ve Vídni před dvěma měsíci vydražil za 115 000 euro.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 15 Kč od 5 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist