Yamaha XJ6 ABS

Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 29.4.2009 | Zobrazeno: 79 342x

Normálně do zatáček u Dubé kvůli drobet profláknuté pověsti moc nejezdím, ale po vyzvednutí nové XJ6 mě čekalo focení akce v Sosnové, kam je nejhezčí cesta právě přes Dubou. Semafory u zavřeného pruhu silnice za Mělníkem mi vyklidily cestu do zatáček od aut a já si začal neskutečně užívat. Tahle nová Yamaha sice není žádný brousič slajdrů, ale má neskutečnou sílu odspodu a vše na ní funguje jak má, takže po každé projížďce se můžete spolehnout na dokonale vyvětranou hlavu od jakýchkoli starostí. Pár set kilometrů v sedle tohoto malého naháče, který letos se svým polokapotovaným sourozencem Diversion zamířil do prodejen, mě více než přesvědčilo o jeho slušné šanci navázat na úspěch předchozích šestistovek XJ.

Kapitoly článku

Yamaha XJ600N

Slavná řada XJ od Yamahy, vyráběná s přestávkami již od roku 1984, je po několikaleté odmlce opět na trhu. Stroje XJ600 předchozí generace, vyráběné od roku 1992, dodnes patří k nejrozšířenějším starším motorkám v evropských i českých garážích. Za svou popularitu vděčily mimo jiné i spolehlivému provozu jednoduchého vzduchem chlazeného čtyřválce a slušným jízdním vlastnostem i pohodlí pro jezdce i spolujezdce. Podporovaly začátky na motorce, každodenní dojíždění i delší dovolené ve dvou a i přes nižší výkon proti konkurenčním šestistovkám se z nich dal vymáčknout drobet sportovního adrenalinu. Jelikož mi jedna Yamaha XJ600N z roku 2001 parkuje v rodinné garáži, byl jsem na novou verzi hodně zvědavý. Původně jsem si dokonce pohrával s myšlenkou udělat z toho srovnávací testík staré a nové generace, ale hned po prvním svezením jsem to musel zavrhnout. Nová XJ6 je prostě ve všech rysech (snad kromě velkorysé šířky sedla spolujezdce) nesrovnatelně dokonalejší a je znát, že předchozí model vznikal již v roce 1992 a poslední modernizaci prodělal v roce 1998.

Design

Po estetické stránce se XJ6 ani v nejmenším nepodobá své starší sestřičce XJ600N, někdy také kvůli dvěma chromovaným výfukům a kulatému světlu přezdívané „malé xjr“. Nový model se důrazně hlásí k modernímu designu dnešní doby, aniž by se ovšem uchyloval k nějakým extravagantním výstřelkům. Nejvýraznějším prvkem je špičatý světlomet s tvarem navazujícím na řadu FZ, v horní části doplněný vkusnou malou lampičkou obrysového světla. Nad světlem plynule navazuje plastový kryt kapičky přístrojů.

Z boku si oko motorkáře hned všimne chybějícího výfuku s tlumivkou umístěnou dole pod motorem a téměř neviditelným vyústěním za pravou stupačkou. Pohled potěší nádherná zlatavá povrchová úprava motoru a pěkně zpracované boční plasty s hrubým černým povrchem v místech, kde se o bok motocyklu opírá noha. Zadek motorky zase zdobí pěkné madlo spolujezdce, které nenápadně lemuje zadní část sedla. Perfektní dojem narušuje jen nevzhledná zadní kyvka - hranatý kovový jekl - která pravděpodobně bude stejně jako u řady FZ6 v pozdějších letech výroby nahrazena uhlazenějším odlitkem. Celkově podle mne patří XJ6 k motorkám, které na sebe sice na výstavě či parkovišti nestrhnou tolik pozornosti, ale po pár hodinách v sedle si je zamilujete a prostě víte, že tohle je ta pravá a jediná kráska právě pro vás.

Posaz, ergonomie

Při prvním vyhoupnutí do sedla XJ6 mě hodně překvapila celková úzká stavba motocyklu. Tady je znát, že pohonná jednotka byla původně vyvinuta pro novou R6. Díky tomu je motor hodně kompaktní a umožňuje štíhlou konstrukci. Moderní materiály dělají své a sedlo je tuhé a skvěle podporuje cítění motocyklu pod vámi s poposedáváním v zatáčkách, ale přesto je i po dni ježdění sympaticky pohodlné.

Část sedla určená pro spolujezdce přitom funguje tak trochu jako opěrka a řidič se o ni může při razantním odjezdu od semaforů zapřít. Na druhou stranu, posaz by mohl klidně být trochu agresivnější, stupačky jsou pocitově dost vepředu - ve městě a pohodovém ježdění to je super, ale při svižnější jízdě v zatáčkách bych je uvítal o něco víc vzadu. To je asi daň za společnou konstrukci s cestovněji zaměřeným modelem Diversion - i když zase díky tomu nejsou nohy v kolenou příliš zalomené a koleno, které mě pobolívalo na redakční ER6N, se na XJ ani jednou neozvalo. Možná by lepšímu posazu také pomohlo posunout řídítka do jiné polohy - představec totiž umožňuje posunutí řídítek přibližně o 2 cm dopředu či dozadu.

Řídítka jsou ve srovnání s obdobnou konkurencí docela široká a jejich stejná matová povrchová úprava jako uchycení řídítek a horní brejle spolu s perfektním zpracováním všech spojů dávají najevo, že i přes příznivou cenu nejde o žádnou „rozpočtovku“. Co se týče přístrojovky obsahující klasický analogový otáčkoměr a digitální displej s

tachometrem a dalšími údaji, v přehledném uspořádání zde najdete vše potřebné. Příjemně překvapí také zrcátka, která kromě slušného výhledu dozadu skvěle ladí s moderním designem. Pohodlí příliš nenarušují ani jemné vibrace, ty se zhruba v pásmu 7tis otáček projeví ve stupačkách, ale v rukou je neucítíte. Zvláštní je stání na křižovatce s pravou nohou na zemi, kdy cítíte, jak vám do lýtka „prdlá“ boční vývod výfuku.