Polaris PRO-RMK: 190 koní/190 kilo na sněhu

Koňská síla na kilo hmotnosti - to je etalon pro všechny stroje, které se chtějí honosit přívlastkem "supersportovní". Drtivá většina dvoustopé techniky si o tomhle poměru může nechat pouze zdát, z té jednostopé jí dosahují pouze nejnadupanější superbiky. Dovedete si však představit, že existuje stroj, který brutálních sto devadesát koní poskytuje ve dvoutaktním balení? Ne, nejedná se o žádnou exkluzivitu v podobě nadpozemského speciálu Suter MMX 500, na rozdíl od něj se totiž na sněžném skútru Polaris  PRO-RMK můžete nejenom běžně svézt, ale může zdobit i vaši garáž!

Kapitoly článku

Co dělá správný motorkář v zimě? Rozhodně nespí, to je jasná věc! Buďto připravuje svého jednostopého miláčka na novou sezónu, případně volný čas tráví alternativními zálibami, směřujícími k ukojení jeho adrenalinových tužeb. Jasně, lyže a prkno jsou super věci, ale jakmile to nesmrdí benzínem, prostě tomu něco chybí. Právě jednu z benzínových možností jsme vyzkoušeli na předváděčce, kterou uspořádal tuzemský dovozce Polarisu v Krkonoších. V anotaci jsem už zmínil největší klenot Polaris PRO-RMK, který byl poslední lednový čtvrtek v Jánských Lázních k vidění, ale strojů s logem bílé hvězdy bylo k vyzkoušení o mnoho víc. Nejjednodušší rozdělení na jednostopou a dvoustopou (patřící spíše pod sesterský portál quadmania.cz) techniku tady moc nefunguje, námi testovaná čtyřkolka i side by side totiž byly vybavené sněhovými pásy a sněžné skútry, které mají k motocyklům blíž, mají v podstatě tři stopy - vezmu to tedy tak, jak se mi tyhle mašiny dostávaly postupně do ruky...

Polaris Sportsman XP 1000, to byl první kousek, se kterým jsem se dostal do kontaktu a pomocí něhož jsem mohl zmapovat terén na úpatí Černé hory, kde testovací jízdy probíhaly. Tahle dvoumístná terénní čtyřkolka je poháněná čtyřtaktním dvouválcem o objemu 952 cm3 disponujícím výkonem 92 koní. Občas jsou podobné stroje označovány jako pracovní, ale já osobně bych to vnímal trošku jako jejich degradaci, protože pro mě tenhle přívlastek znamená to, že za ni musím zavěsit vozík, do něho hodit motorovou pilu, sekeru, krumpáč, či lopatu a vyrazit za nekončící úpornou dřinou. Označil bych ji radši za univerzální - kromě toho, že vám bude dobrým parťákem nejenom při práci a údržbě vašeho domu či chalupy, můžete s ní zažít i pořádnou dávku sportu a vzrušení v případě, že zatoužíte po adrenalinové náloži.

Obě tyhle role navíc nejsou omezeny jen na letní (jarní, podzimní) podmínky, ale při testovačce jsme měli možnost vyzkoušet právě "zimní" variantu postavenou na jednoduchém systému pásových nástaveb. Ta je pak skvělou možností pro všechny, kteří vlastní chalupy v takovém prostředí, v němž tyhle testovačky probíhaly - zima, léto, sucho, mokro, sníh - nic z toho není překážkou. Je to jako s tím šampónem v televizní reklamě - máte zkrátka dva v jednom. Ačkoliv využití pásů snižuje Sportsmanovu maximální rychlost přibližně na polovinu, tak naopak výrazně zvyšuje jeho prostupnost terénem, která je daleko vyšší, nežli u sněžných skútrů, o jiných strojích ani nemluvě...

Z podobného těsta byl uhnětený i další kousek, postavený na pásech, a to Polaris General 1000 EPS. Tato americká firma má ve své nabídce tři kategorie strojů s označením side by side, a to čistě sportovní modely RZR, využívané například v dálkových rally, pracovní Rangery a také dva typy (dvoumístný a čtyřmístný) s označením General, které jsou svým pojetím přesně na pomezí a nabídnou jak pracovní, tak adrenalinové využití. Také tenhle testovaný model byl vybavený sněžnými pásy a i přes omezenou rychlost s ním byla opravdu skvělá zábava! Celá strojovna vypadala sice, jako kdyby ji konstruovala NASA pro svoje vesmírné mise, ale její "fun factor" a zároveň i univerzálnost a prostupnost terénem je opravdu neuvěřitelná. Ne náhodou byli na akci přítomní zástupci Horské služby, Policie ČR a Vojenské policie, kteří Polaris General testovali pro využití při jejich náročných úkolech, které značně převyšují požadavky a potřeby běžných uživatelů.

Oba dva dosud představené kousky byly sice zajímavé, ale motorkářskému srdci byly rozhodně bližší další dva stroje, které jsem měl možnost v Jánkách osedlat - sněžné skútry svým pojetím totiž mají k jízdě na motorce o hodně blíž (s přihlédnutím na jejich poměrně specifické chování). Značka Polaris do světa sněžných skútrů neodmyslitelně patří, vždyť to byli právě bratři Edgar a Alan Heettenovi, kteří před více než šedesáti lety světu představili první stroj, který díky pásu ze starého dopravníku a páru lyží (původně nárazníků ze starého Chevroletu) dokázal jezdit po sněhu. Za šest dekád se tomuto dopravnímu segmentu začaly věnovat další desítky výrobců, nicméně značka Polaris je stále jedním z nejvýznamnějších hráčů na tomto trhu. Jejich dovozce do Jánských Lázní přivezl Polaris Titan Adventure 155, který v jejich nabídce zastává pozici nejoblíbenějšího pracovního skútru a má vynikat dobrými jízdními vlastnostmi a jednoduchou ovladatelností. Jaká na něm asi bude jízda?

Za řidítky sněžného skútru jsem nikdy neseděl, takže jsem si před svojí premiérou nechal veškeré náležitosti k jeho ovládání nechal vysvětlit od Aleše, který patří k největším "sněžným" střelcům v našich končinách. Řídítka - znám, ovládání plynu pomocí palce - znám, vysedání v zatáčkách - znám. Potud by bylo vše celkem v pohodě, ale důležité je určitě vědět to, že pokud chcete zatočit, musíte tak činit s přidaným plynem a také myslet na to, že i když se tenhle stroj označuje jako "pracovní", tak by se k němu hodilo spíš označení "rajcovní". Polaris Titan Adventure 155 je totiž vybaven dvoutaktním dvouválcovým motorem o objemu 795 cm3, čemuž také odpovídá jeho dynamika a po přesednutí ze "sněžné" čtyřkolky jsem měl dojem, že jsem sednul na bednu dynamitu! Najednou jsem si připadal, že jsem se vrátil o nějakých dvacet let zpátky - jekot dvoutaktního motoru s neuvěřitelným zátahem, ale zároveň poměrně nečitelné držení stopy v přímém směru a svéhlavé chování v zatáčkách mi připomínalo pekelnou krosku ČZ 380, která měla nadupaný motor v neadekvátním podvozku.

U Titana ale nešlo o nefungující podvozek, chování sněžného skútru má prostě díky lyžím k přesnému a kultivovanému chování motorky dost daleko a představa, že směr, kam s řídítky zatočíte, také skútr pojede, je poměrně naivní. Pokud tedy píšu o svéhlavém chování a nečitelném držení stopy, berte tedy moje hodnocení čistě motorkářským pohledem - o to víc mě to ale bavilo! Občas totiž byl rádius zatáčky naprosto odlišný od toho, který jsem původně zamýšlel, (tím spíš, když se mi do cesty připletly vyjeté koleje nebo příčné nerovnosti) a já jsem na skútru musel o to víc přemýšlet, předvídat a taky makat! Stejně mohutný, jako byl zátah motoru při akceleraci, byl i brzdný účinek, daný samozřejmě hlavně gumovým pásem, který při ubraném plynu působil jako hozená kotva na rozjetou loď a jak mi potvrdil Aleš, tak brzda se v podstatě ani nemusí používat. Testování se odehrávalo na velké otevřené ploše, ale vyprodukovaný adrenalin a vnímání téhle mašiny musí být o to výraznější na úzkých a zatočených horských cestách - doufám, že budu mít možnost podobnou strojovnu někdy vyzkoušet právě na nich.

Den se chýlil ke svému konci a já jsem měl možnost aspoň na chvíli vyzkoušet ostrý Polaris PRO-RMK 163/3“. Jeho majitel mi před jízdou vysvětlil, že pokud se má jet na sněžném skútru pořádná pila, tak se musí zvolit jízdní styl naprosto odlišný od toho, kterým vodí "běžné" skútry "běžní" smrtelníci. Pokud jsou obě lyže v kontaktu s terénem, způsobuje to právě poměrně vágní a svéhlavé chování v zatáčkách, a proto je daleko lepší jet stylem, blízkým tomu na motorce - zkrátka ho poslat na jednu lyži a zatáčet podobně jako s kroskou v hodně utažených zatáčkách. Jak na to? Představte si, že chcete projet pravou zatáčku:
1) lehce zatočíte řídítky vlevo,
2) přesunete svoji váhu na pravou stranu,
3) skútr se nahne na pravou lyži,
4) držíte balanc na pravé lyži,
5) přesunete váhu ještě více doprava, podobně jako při vysednutí na mašině,
6) přiložíte pod kotlem a mašinu smykem otáčíte.

Připadá vám to komplikované? Mně taky a musím říct, že během půlhodinového ježdění jsem se dostal maximálně ke třetímu bodu, kdy jsem aspoň během rovné jízdy udržel balanc na jedné lyži. Vytahané ruce až ke kolenům a závěrečný pád moje snažení ukončil, a já si opět vyzkoušel v praxi známé heslo: "Pokud se aspoň jednou týdně necítíš jako idiot, nejspíš vedeš nudný život!" Aspoň na rovině jsem vyzkoušel, jak mašina s poměrem 1 k/1 kg zatahá za ruce a musím říct, že i tenhle poměrně krátký kontakt byl jedním z největších zážitků se strojem opatřeným řídítky! Aleš nám ale v sedle svého stroje celý den předváděl, jak vypadá, když je tenhle stodevadesátikoňový peklostroj pořádně v ruce a jeho jízda připomínala směsici jízdy s motokrosovou, trialovou, silniční mašinou a streetfighterem.

Strojů s bílou hvězdou ve znaku bylo na místě k vyzkoušení daleko víc, ale ty měly díky čtyřem kolům svým pojetím blíž k webu quadmania.cz. Svezení bylo lákavé, ale jejich vyzkoušení jsme nechali na příznivější podmínky a pokud vás zajímají takové hračky, jako je side by side Polaris RZR XP Turbo EPS, který brázdí tratě českých offroadmaratonů, sledujte i náš sesterský web, kde jejich představení a podrobnější testy budeme během letošního roku prezentovat.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - Výška testovacího jezdce: 180 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 12 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



yamaha_brezen_mt10
Objednat reklamu
TOPlist