journeyman_brezen




Harley-Davidson FXSTI Softail Standard

Nová technologie, alespoň v podání té od Harley-Davidson, v kombinaci se sny a prvky, které pocházejí ze začátku motocyklového světa, tak to je Softail. Nutno říci výbušná směs, která u H-D funguje více než dobře. Velký důraz byl a je u této řady kladen na dědictví dob minulých a ačkoli od poloviny osmdesátých let jsme vzdáleni již hezkou řádku kilometrů, jednoduchost a přímočarost je stále vlastní i těm motocyklům, které se honosí štítkem s označením 2005. Důkazem toho je i aktuální FXSTI Softail Standard, který se k nám nakrátko zatoulal s redakční navštívenkou.

Kapitoly článku


Vývoj a design:


Celé to začalo v roce 1984, kdy společnost H-D zareagovala na všeobecnou módu mnoha upravovatelů vtisknout svým moderním motocyklům vzhled veteránů bez zadního pérování, tzv. „hardtails“. Úhledný vzhled zadních partií bez viditelných tlumičů pérování se stal nakonec pro H–D podnětem právě k uvedení zcela nové řady s označením „Softail“. Společnost H-D ovšem nechtěla dosáhnout žádané podoby na úkor pohodlí řidiče a tak konstruktéři ukryli odpružení zadní vidlice pod motor, takže motocykl skutečně vypadal jako „hardtail“.


Postupem času se až do dnešní doby modelová nabídka s označením Softail notně rozrostla (Night Train, Heritage Springer aj.). Mezi ty věčné a nezapomenutelné, patří však zcela jistě v roce 1990 představený motocykl z této řady s označením „Fat Boy“. Jeho unikátní styl plných kol a některých dalších prvků, které se inspirovaly údajně motocyklem Hydra Glide, z něj učinily nejprodávanější H-D devadesátých let. Navěky slavným se však stal především svým nezapomenutelným výstupem ve filmu, kdy byl nezbytným společníkem a doplňkem image Arnolda Schwarzeneggera v kasovním trháku Terminátor II (1991). Celou řádku let od uvedení až do roku 1999 se nesl s těmito motocykly slavný a pro H-D doslova spásný motor s označením Evolution (1312 ccm), který právě v roce 1984 nahradil tehdy již oproti konkurenci zaostávající Shovelhead. Evolution byl podle mnohých a zasvěcených zachráncem a budoucností H-D. Přinesl potřebné oživení a do podvědomí veřejnosti se zapsal zvýšenou spolehlivostí, nižší spotřebou a v neposlední řadě i nižší hmotností proti svému předchůdci. Evolution se stal řadě Softail věrným společníkem až do modelové řady roku 1999.


V témže roce byl představen zcela nový, a od roku 2000 až do dnes do Softailů montovaný, aktuální motor Twin Cam 88B. U Softailů byl v tomto roce rovněž upraven podvozek a začaly se montovat kotoučové brzdy se čtyřmi pístky. Označení B přidané do názvu oproti agregátu pohánějící motocykly řady Dyna znamená, že je motor dovybaven vyvažovacími hřídeli k pohlcení “nežádoucích“ vibrací. Na přání bylo možno od roku 2002 dostat i elektronické vstřikování paliva. Další změna přišla minulý rok (2004), kde je již u všech modelů Softail ve standardu. I přes veškeré technické vymoženosti posledních několika let si řada Softail drží svůj půvab a styl.


Námi testovaná verze

Standard

je, jak již název napovídá, základním modelem celé řady. To však neznamená, že by měl být motocykl nějak ochuzen o vymoženosti ostatních Softailů, spíše naopak. Vzhledem k jednoduchosti a čistému vyjádření důležitých partií je často, i vzhledem k pořizovací ceně, jasnou volbou těch majitelů a příznivců, kteří mají chuť a ambice upravit si motocykl dle svého vkusu a nálady. Jak je známo, je v tomto ohledu H-D dlouhodobě velice úspěšný. Na našem motocyklu však bylo mimo laděné koncovky Screaming Eagle II a ochranných padáků vše v zářivém originálu základní nabídky.
Je to jasné, bez pohodlnější opěrky spolujezdce, či dodatečného předního ochranného štítu si lze jízdu představit, avšak nevybavit si H-D s motorem Twin Cam 88 dodatečně koncovkami od úpravce lze považovat za nepřípustný hřích. Slyšel jsem tento Softail v základním provedení na výstavě, ale to, co vyluzuje motor po výměně koncovek výfuků, je jak postavit vedle sebe nakoplýho fichtla a rolující Mig21. Předkopnutá vidlice s velkým pleteným 21“ kolem, zadní protažený blatník překrývající menší kolo 16“ a v neposlední řadě přední kulaté světlo a středový panel na nádrži to jsou zcela jistě atributy, které více než dostatečně charakterizují čistý nespoutaný vzhled tohoto choppera. Ovládací prvky jsou klasické v H-D stylu. Jezdci odkojení “Japonci“ si budou chvíli asi zvykat především na rozdělené spínače blinkrů do obou rukojetí. Celému dění dominuje středová kaplička, která skrývá kromě hlavního vypínače (klíčku) i kulatý rychloměr a další důležité kontrolky. Bohužel ty jsou dost titěrné a mimo přímý výhled jezdce, který je tak díky tomu za jízdy trochu obtížněji vnímá.


Za zdařilý estetický prvek lze považovat ukazatel paliva, který je vyveden přímo na nádrži jako druhé falešné víčko. Všechny karosářské práce jsou poctivý kov, plastů je na motocyklu opravdu málo. O sekundární převod se stejně jako na ostatních aktuálních modelech stará ozubený řemen. Jak jsem psal výše, byl náš motocykl dovybaven navíc také praktickými padáky, bohužel jejich tvar hlavně v pravé části občas lehce vadil noze v pohodlném brždění, ale nebylo to nic dramatického. Velice pohodlné je poctivě čalouněné sedlo, které neodmítne ani spolujezdce, i když na delší cesty by to chtělo zcela určitě dokoupit opěrku. Při spuštění motocyklu z očí se hodí poměrně hlasitý alarm proti nenechavcům, který začne opravdu naříkat již při sebemenším pohybu s motocyklem.


Motor a jízdní vlastnosti.


Jak jsem uvedl již výše, současným srdcem všech motocyklů Softail je od roku 2000 motor Twin Cam 88B. Ten s uctihodným objemem 1449 ccm dosahuje maximálního výkonu 46 kW(63k) při 5300 ot/min. Pro někoho to nemusí být moc, ale věřte, že na tento typ motocyklu je to tak akorátní porce. Motor je usazen v dvojitém kolébkovém rámu na tuho a nežádoucí množství vibrací je tak eliminováno přímo v motoru vyvažovacími hřídeli. Ty by měly údajně pohltit až 90 % všech vibrací, ale i tak si jich užijete myslím až dost.
Když inženýři od H-D projektovali tento motor, tradice diktovala, aby ignorovali ventilový rozvod OHC, víceventilové hlavy válců a další inovace. Vyřešili to šalamounsky a přes vstřikování paliva a elektronické zapalování podali ruku budoucnosti, nicméně věrni tradici zůstali u konstrukce dvouválce do V s ventilovým rozvodem OHV. O svědomitém přístupu, hovoří i fakt, že ve zkušebním provozu bylo najeto s novými motory údajně 4 milióny kilometrů.


Usazení na stroji je pohodlné přesně ve stylu jízdy na chopperu. I přes hmotnost 292 kg poskytuje motor celému motocyklu impozantní starty, které za notné podpory burácejících koncovek dávají celému dění ty správné grády. Usazení 663 mm nad zemí dává možnost plně si užít kontaktu s vozovkou a poskytuje pohodlné usazení pro většinu postav. Je pravdou, že úplní střízlíci, či křehčí dámy budou možná mít na místě lehké potíže s manipulací. O přísun správného množství paliva se stará již zmiňované poslušné vstřikování paliva, které je dnes již ve standardu.


Oddělená pětistupňová převodovka vyžaduje, jak je u H-D zvykem, razantnější došlápnutí, nicméně proti jejímu chodu stejně jako spojky nelze mít sebemenších výhrad i přes hlasitější odezvu při řazení. Většina našeho testu se bohužel odehrála za deštivého počasí. I když to pro styl těchto motocyklů není zrovna vysněný ideál, zkušenosti byly i z tohoto pohledu veskrze pozitivní. Veškeré mokré starty byly bez potíží a motocykl nás v takovém extrému nikdy nenechal ve štychu. Ochrana proti vodě je samozřejmě jako u všech motocyklů typu chopper nulová, nicméně to je ještě kromě ztráty lesku na chromech asi jediná potíž. Na vodě je jízda i nadále v možných mezích bezpečná a nijak výrazně záludná oproti jiným obdobným motocyklům. Rovněž kličkování v husté dopravě je až překvapivě svižné na typ tohoto stroje. Jízdní režim je v podstatě na Vás. Softail se s vámi poslušně bude vinout ve stylu klidné vyjížďky krajinou, ale dokáže Vám nabídnout i velice svižnou jízdu, kdy budete vyklepaní jak řízek.
Ačkoli má motocykl svojí maximální rychlost někde kolem 160 km/h a někomu se to může v dnešní éře rychlých strojů zdát možná málo, dle mého názoru je to pro styl a možnosti jezdce na tomto stroji dostačující. Jako ideální cestovní rychlost se nám v redakci jevila jízda tak do 140 km/h. Kouzlem tohoto motocyklu není ani tak maximální rychlost a výkon, jako dostatečný zátah ve středním spektru otáček, který Vám ve většině případů poskytne dostatečný a bezpečný potenciál k předjetí libovolné plechovky v koloně.


I když se to na první pohled nezdá a je to asi i záměr, odpružení funguje až překvapivě bezchybně a nenechá Vás v nesnázích na kostkách, či děrovaných záplatách ani při prudším průjezdu zatáček. Vzhledem k usazení a délce motocyklu jsou průjezdy zatáček v některých směrech lehce limitovány, nicméně i tak nelze říci, že by jízda mezi serpentinami nebyla zábavná. Motocykl je vpředu i vzadu vybaven kotoučovou brzdou o průměru 292 mm, které sice dostačují, ale k razantnímu zastavení je třeba vynaložit poměrně značného úsilí. Hlavně ta vpředu by mohla být ostřejší, případně druhý kotouč by vzhledem k hmotnosti motocyklu rozhodně nebyl k zahození.


Ačkoliv jsme s motocyklem v průběhu testu absolvovali snad všechny možné situace, a to i včetně velice aprílového počasí, kombinovaná spotřeba se ustálila na velice příznivých 6,5 l/100km. Motocykl se standardní nádrží pojme 18,9 l paliva, což mu tedy umožňuje vcelku obstojný dojezd. Pokud budete mít na motocyklu laděné koncovky, doporučuji na delší tratě nafasovat špunty do uší. V letošním roce je Standard dodáván v základní testované černé barvě, případně lze volit mezi metalickou červenou, stříbrnou a modrou.

Závěr:


Harley-Davidson Softail Standard je bezpochyby motocyklem, který přesně vystihuje filosofii celé této řady. Za vcelku přijatelnou cenu (rozuměno v mezích ceníku H-D) dostanete vše potřebné k tomu, abyste plnohodnotně dobyli silnice s touto legendární značkou. Nic víc, nic míň. Pokud budete svůj individuální přístup chtít více vystihnout, budete si buď muset připlatit za již připravené modelové varianty, či sáhnout k vlastním úpravám, v čemž Vám bude samozřejmě H-D plně k dispozici.
Široká paleta doplňků a komponent k individuálnímu vyjádření je u této značky vždy připravena v šuplíku. Základní cena testovaného modelu je 541 918 Kč a 549 604 Kč za variantu s metlou (cena je již včetně cla a DPH). Za zapůjčení stroje děkujeme Klasik Moto a.s. Klady:
  • motor
  • jednoduchost a střídmost konstrukce
  • kvalitní zpracování
  • doplňkové koncovky Screaming Eagle II
  • historický vzhled některých konstrukčně moderních částí
  • Zápory:
  • lehce titěrné a za jízdy nepřehledné kontrolky
  • lehce slabší přední brzda, nic závažného
  • +/- nepříliš výrazné barevné vyvedení nádrže s logem
  • Informace o redaktorovi

    Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
    Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
    Pavel Růžička - (Odebírat články autora)

    POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

    Kapitoly článku

    Jak se Vám líbil tento článek?
    Hodnocení (0x):



    TOPlist