Fantic XE 300 2T: Na první dobrou

Italský znovuzrozený Fantic doslova vzkvétá a je vidět, že do toho pořádně šlape. Když se podíváte na kompletní modelovou řadu, tak se mnou budete souhlasit, že zapálení do motosportu je cítit z každého kousku, který Italové uvádí na trh. Neustále se rozrůstá motokrosová řada, za kterou nezahálí kategorie enduro a hodně pestré je to také v silniční sekci. Vsadím se, že jste někdy slyšeli o šmrncovních modelech Caballero, které Fantic vyrábí na několik způsobů a na výběr dává hned z několika objemů, konkrétně se jedná o sedmikilo, půllitr nebo nejmenší dvácu. Ani rally není značce Fantic cizí a na Dakaru startují tovární speciály, jejich civilní kopie si může koupit víceméně každý. Fantic je hodně vidět také v kategorii Moto2 a možná díky tomu se továrna rozhodla postavit sériový naháč Stealth 125 pro mladé pušky a intenzivně maká na konceptu Imola, které v podobě prototypů ukázala na loňské výstavě EICMA. Kromě motorek se Fantic věnuje vývoji a výrobě elektrokol a že je z čeho vybírat.

Tentokrát se zaměřím na sekci enduro, kde se objevil nový dvoutaktní přírůstek XE 300 2T, který si světovou premiéru odbyl také na již zmíněném italském veletrhu EICMA. Ještě, než se mu podíváme na zoubek, tak je potřeba připomenout, že Fantic vyrábí jednak závodní endura, které vyvíjí za pomoci továrních jezdců startujícím v seriálu mistrovství světa, ale také civilní endura, které cílí na méně náročné zákazníky bez závodních ambicí. Konec konců, civilní dvěpade jsem si vyzkoušel už loni a více se o lehké čtyřtaktní dvěstěpadesátce můžete dozvědět v tomto testu. Nyní dostane prostor dvoutaktní tříkilo XE 300 2T, které ještě před uvedením „sériovky“ na trh dokázalo díky Albertu Norbinovi urvat první místo v mistrovství světa juniorů, což jen potvrzuje předchozí tvrzení o spolupráci továrních jezdců s vývojovým týmem a pochopitelně také o kvalitách stroje jako takového.

Ostrá endura od Fanticu je možné pořídit dvoutaktní i čtyřtaktní a k dispozici jsou modely XE 125 2T, XE 300 2T, XEF 250 4T, XEF 310 4T a XEF 450 4T. Myslím, že není tajemstvím, že Fantic intenzivně spolupracuje s Yamahou a endura i motokrosy vychází z terénních Yamah. Výjimkou není ani zbrusu nová třístovka XE 300 2T, která příbuzenský vztah s Yamahou nemá šanci zapřít. Je ale důležité podotknout, že dvoutaktní motor má na triku značka Minarelli, která kapalinou chlazený jednoválec s elektronickým vstřikování TBI s dvojicí vstřikovačů kompletně vyvinula a vyrobila v Itálii. Mimochodem, firmu Minarelli koupil Fantic od Yamahy už v roce 2020 a od té doby si řídí vše sám. Samozřejmostí nového dvoutaktu je plnění normy Euro 5 a elektronika, která ovlivňuje charakteristiku motoru, konkrétně dvě mapy, přičemž jedna je ostrá a ta druhá o něco měkčí. Kromě palivových map si jezdec může nastavovat kontrolu trakce dokonce v devíti úrovních. Do jisté míry mají jezdci život ulehčen díky automatickému dávkování oleje, takže odpadá mixování benzínu s olejem. V praxi to znamená samostatnou nádrž na benzín a víc než půllitrovou (0,6 l) nádržku na olej, která bohatě vystačí na několik nádrží.       

Standardní záležitostí je elektrický startér, elektronická přívěra, větrák na chladiči ale také hydraulická spojka, výfuk Arrow, plastový chránič pod motorem, jednoduché bástry, nebo přístup ke vzduchovému filtru bez nářadí. To vše k ostrým endurům patří, stejně jako transparentní nádrž, a je na opováženou, že Fantic ji průhlednou nemá a vsadil na černou, která jezdci nedovolí jednoduše zkontrolovat stav benzínu v devítilitrové nádrži. Oproti tomu je stavitelná páčka přední brzdy pouze za asistence nářadí úplnou prkotinou. Ráfky dodává značka Excel, brzdy Nissin, pumpu spojky Brembo a pérování Kayaba, což je zárukou kvality. Pérování KYB SSS dává zdvihy 315 mm na zadku a 300 mm na předku a asi nemusím dodávat, že je kompletně stavitelné.Dodávat také nemusím, že enduro využívá kola kombinace 21“/18“ a standardem je boční stojan a světla. Většina endur staví na šestistupňové převodovce, což ale není případ tohoto Fanticu s pětikvaltem. Sedlo XE 300 2T leží ve výšce 970 mm, rám je vyroben z hliníku a mokrou hmotnost továrna uvádí 107 kg.

Dost bylo teorie, a proto je nejvyšší čas brnknout o startér dvoutaktního Fanticu a vyrazit se vyřádit v terénu. První den si Fantic XE 300 2T vyzkouším na enduro trati, kde není nouze o umělé překážky a technické traily či kamení a prostor dostane také motokrosová trať. Další den se podívám také do volného terénu, kde se s kámošem do sytosti vyblbnu na výjezdech a sjezdech, ale i na pomalejších trialových pasážích nebo rychlejších úsecích. 

Probíhá první otrkávání na enduro trati a než se vydám na rozmanitý trail, dávám si enduro překážky, jako jsou pražce, klády nebo pneumatiky od traktoru. Dvoutaktní Fantic na mě dělá dobrý dojem od samého začátku a největší podíl na tom má fajnová ovladatelnost a pocitově nízká váha. Také štíhlá stavba a nekomplikované plasty sbírají plusové body, protože se mi ve stupačkách dobře pohybuje a přenáší váha. Výška sedla odpovídá kategorii ostrých endur, ovšem mám pocit, že je položeno o chlup výš, než na mojí Betce i dalších konkurentech, a to se nejspíš projeví hlavně ve volném terénu. Na enduro trati je mi to fuk a spíš, než s výškou sedla laboruji s mapováním motoru, protože ostrá mapa mi připadá výbušná až moc a nedává mi potřebnou pružnost a hladkou odezvu na plynovou rukojeť. Proto přepínám na jemnější mapu a v tu ránu je pocit o mnohem lepší a enduro překážky se mi projíždějí o mnohem jednodušeji.

Samozřejmě, že by rekce motoru na jemnější mapu mohla být ještě o krapet pružnější, ale ve finále jsem spokojen a když k tomu připočtu příjemně dávkovatelnou hydraulickou spojku s lehkým chodem, není si na co stěžovat. Líbí se mi, že tříkilo svižně reaguje na vrknutí plynem a když si potřebuji vrknout před překážkou, dostávám odezvu, kterou potřebuji a v tu ránu jsem tam, kde potřebuji být. To se hodí například při přejíždění pneumatik od traktoru, pražců nebo jiných enduro zapeklitostí. Napříč kategorií skoro všechny dvoutaktní třístovky disponují hodně použitelným spodkem motoru a kultivovaným chodem v nízkých otáčkách a ani u Fanticu mi to nepřijde na jemnou mapu špatné. Použitelný spodek a plynulý přechod do středního pásma využívám na členité jednokolejce, kde projíždím kamenité pasáže, párkrát vyjíždím krátký intenzivní val nebo se proplétám skrz utažené zatáčky. I když má Fantic divoké srdce, tak na trailu působí vyrovnaným dojmem a svezení si dost užívám. Spokojen jsem s pérování KYB, které mám nastaveno na kompromis mezi endurovým terénem a motokrosovou tratí, takže nepotřebuji během ježdění měnit vůbec nic. Oproti sérii je o něco víc povolené do měkka, a to mé váze i výkonosti sedí.

Na chvíli dávám enduro okruhu sbohem a jdu se svézt na motokrosovou trať. Ze zvědavosti si tam dávám ostřejší palivovou mapu a ostřejší reakce na plyn je sakra znát. Když otevřu plyn, tak se Fantic v tu ránu sebere a letí jako smyslu zbavenej. Vzhledem k tomu. Že je sucho a trať tvrdá, ostřejší mapa mi moc nesedí a dávám si mapu mírnější, která mi vyhovuje o dost víc, protože reakce na plyn není tak agresivní. Přiznávám se, že mi na motokrosové dovádění víc sedí čtyřtakní nářadí než nabroušený dvoutakt, ale i tak se dobře bavím a hezky se mi dávkuje výkon při nájezdu skoků, anebo na výjezdech ze zatáček, kde to chce dávat bacha, protože tvrdý povrch klouže v některých úsecích víc, než bych si přál.

Výhrady nemám ani k pérování, ale ani k nastavení, které je oproti sériovému nastavení mírně povoleno. Velký dvoutakt není tak náročný na řazení a spojkování, jako menší dvoutakty, ale svezení je dost specifické a přiznávám, že dokáže utahat dřív než čtyřtaktní endura nebo motokrosy. Mnohem víc si velký dvoutakt užívám při enduro hrátkách, a proto se vracím na enduro okruh, který ve stupačkách XE 300 T nemá jedinou chybu. To je také důvodem, proč se domlouvám s kámošem na svezení ve volném terénu, které by Fanticu mohlo chutnat stejně jako mě, takže ufukuji zadní pneumatiku a těším se na další den.

Samozřejmě, že se nemýlím a je to tak, jak jsem předpokládal. Na výjezdech, ale i v trialovém terénu se cítí Fantic jako štika v rybníce a opět se přesvědčuji, že jedinou volbou je mírnější mapa, která mi dává hladší reakci na vrknutí plynem a pocitově mnohem gumovější a mohutnější spodek motoru. Přesně to oceňuji na delších výjezdech, před kterými není tolik místa na rozjezd. Jak se říká, tříkilo jde hezky z rohu a díky plynulému nástupu výkonu se jednoduše dostávám tam, kam potřebuji, i když to občas neklapne na první dobrou. Ze zvědavosti si na chvíli půjčuji kamarádovu třístovku a rozdíl tu je. Fantic mi přijde o něco použitelnější na spodku motoru, ovšem nemá tak vyžehlený přechod do středního pásma a musím uznat, že má o něco citelnější vibrace, které by ve fabrice mohli inženýři ještě o maličko redukovat.

Vnímám také výš položené sedlo, ale to neberu jako vyloženou překážku, i když mi sami dáte za pravdu, že občas to je při ježdění ve volném terénu hoňka a tím spíš, když se neřadíte stejně jako já mezi čahouny či hromotluky, jako jsou endurové esa David Knight nebo Chris Birch. Také teď nemám potřebu nic měnit na nastavení pérování a také teď musím ocenit příjemnou ovladatelnost a pocitově nízkou váhu. Svezení ve volném terénu Fanticu náramně sedí a já si ho užívám na plné hořáky, stejně jako vrknutí na endurové trati s umělými překážkami. Líbí se mi, že si můžu jen tak prdlat a relativně v klidu projíždět členitý terén téměř na volnoběžné otáčky a když je třeba, drbnu za plyn a jsem tam, kde potřebuji být.

Po první ochutnávce musím uznat, že se Italům tříkilo s novým dvoutaktním motorem povedlo na první dobrou a jsem rád, že se nejedná o agresivní potvoru, která má pochopení pouze pro „racing mód“. Díky jemné mapě jsem si ho skvěle užil v enduro terénu, kde jsem dostal vše, co od velkého dvoutaktního endura očekávám. Vyzdvihnout musím velice dobré pérování, moc fajn ovladatelnost a pocitovou lehkost. Fantic XE 300 2T se prodává za cenu 254900,- korun, což je takový průměr evropských endur nespadajících do rakouského impéria. Myslím, že jde o cenu adekvátní, ovšem nebylo by špatné se dostat ještě patnáct tisíc níž a tím dát brouka do hlavy všem, kteří si stále cestu k menší značce hledají, protože z mého pohledu jde o velice povedené a konkurenceschopné dvoutaktní enduro.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
David Jelínek - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE