Fantic Caballero: Italská klasika se vrací

Loni jsme v Miláně byli svědky velkého návratu slavné italské značky Fantic Motor. Ta sice fungovala, ale vyráběla jen malé offroady v zanedbatelném množství. Pod novým vedením byla vyvinuta zbrusu nová rodina parádních retro strojů Caballero, a to hned ve třech motorizacích a dvou verzích – Scrambler a Flat Track. Jel jsem na obou, a to jak ve verzi 250, tak 500! Jak fungují? A v jaké je dnes Fantic situaci?

Fantic Caballero: Italská klasika se vrací

Kapitoly článku

Přesně před 50 lety, v roce 1968, založili bývalí vedoucí činitelé značky Garelli Mario Agrati a Henry Keppel na severu Itálie, kousek od jezera Como, značku Fantic Motor. Ta vyráběla minibiky, motokáry a silniční endura, a to zejména pro americký trh. Už napřesrok v Miláně představila scramblera jménem Caballero (jméno podle Keppelovy oblíbené značky cigaret!), poháněného dvoudobou padesátkou Minarelli. Tenhle brilantně vystajlovaný a zároveň cenově dostupný Ital se trefil do vkusu mlaďasů a stal se globálním bestsellerem , zejména v později přidaných verzích 100 a 125. Opět s motory Minarelli, ale tentokrát vyrobených speciálně pro Fantic. Do roku 1995, kdy Fantic ukončil svou výrobu, jste v západní Evropě potkávali na ulicích spoustu Caballer. A ti největší drsňáci jezdili dokonce na chopperech, které se vyráběly od roku 1973.

Ale všechny dobré věci jednou končí, a i když byl Fantic znovu oživen v roce 2003 bývalým majitelem jednoho Cabellera Federicem Fregnanem a začal vyrábět motocykly v malé továrně v Trevisu, severně od Benátek, nikdy se vlastně nedokázal odlepit od země. A tak když o značku projevil koncem roku 2014 zájem Mariano Roman, bývalý šéf vývoje Aprilie, kde pracoval 23 let, se skupinou podnikatelů z regionu Veneto, Fregnan značku prodal za dva miliony eur plus budoucí doplatky závisející na úspěších. Ostatně, jak to bylo, je a bude s Fanticem, to se dočtete v exkluzivním rozhovoru na další straně.

Roman se okamžitě pustil do přípravy masivního comebacku téhle historické značky, jejímž klíčovým elementem se stala dvě nová Caballera, Scrambler a Flat Track, vyráběné ve třech motorizacích. Stopětadvacítka s agregátem Minarelli (jak jinak…) je na trhu už od jara, nedávno konečně přišla i dvěstěpadesátka a pětistovka, obě poháněné čtyřventilovými, kapalinou chlazeným OHC jednoválci, které vznikly v Itálii u Piaggia, ovšem vyrobeny byly v Číně u partnera tohoto italského koncernu, v Zongshenu. Krátkozdvihová dvěstěpadesátka nabízí 28 koní v 9000 otáčkách – jo, je to hodně točivé jádro – a pětistovka, tedy technicky čtyřistapadesátka, se může pochlubit hodně slušnými 43 koňmi a 40 newtonmetry.

V Česku se Caballera prodávají za 130, 150 a 180 tisíc. To nejsou zrovna zabijácké ceny, když si vezmeme, že takový KTM 390 Duke stojí 134 tisíc. Jenže důvod je jasný, Caballera se nevyrábějí ani v Číně, ani v Indii, nýbrž v Itálii. Akorát motory jsou z Číny a jsou namontovány do šasi, která mají Scrambler i Flat Track naprosto stejné. Jediný rozdíl je v designu a v rozměru kol.

A jak jsem se mohl přesvědčit při svém testu dvěstěpadesátky Flat Track a pětistovky Scrambler na úpatí Dolomit, severně od Trevisa, výbava rozhodně není zaměřena na nízkou cenu. Chrommolybdenový páteřový rám je vpředu doplněn o 41mm obrácenou vidlici Fantic FRS, která sice není nastavitelná, ale nabízí slušný zdvih 150 mm. Stejně jako zadní kolo, uchycené do ocelové (fakt to není hliník) kyvky s variabilním průřezem, jejíž pohyby krotí tlumič FRS s progresivním přepáčkem a možností ladit odskok. Držáky stupaček i vrchní brýle jsou frézované, parádní 320mm, resp. 230mm vykousané kotouče dodal Braking, čtyřpístkový radiální třmen zase ByBre, asijská filiálka Bremba, a dvoukanálové vypínatelné ABS je od Continentalu. Řídítka Tommaselli jsou doplněna o gripy Domino a černé vyplétané ráfky jsou na Scrambleru obuty do pneumatik Pirelli Scorpion Rally STR, jež na rozdíl od konkurentů s hrubým vzorkem nedělají randál, ani když jedete rychle po asfaltu. Testovaný Flat Track měl obuté gumy Mitas H-18. Když už jsme u výčtu značek, motory vydechují exhalace přes výfukové potrubí Arrow. Ne, tohle za sto tisíc rozhodně prodávat nejde.

Jízdu jsem začal na dvěstěpadesátce. To je opravdu ideální městská motorka, a je úplně jedno, jestli vezmete líbivější Scrambler, nebo černý Flat Track s většími koly, na kterém jsem jezdil já. Malý motor je hladový po otáčkách, ale nechybí mu rozumný zátah odspodu. Jako každý malý objem, i tenhle se vyplatí držet u huby, když chcete zažít nějakou akceleraci, ovšem vrchní dva kvalty jsou odskočené a mají delší převod, což je příjemné, když zase tak moc pospíchat nechcete. Nemáte pak při osmdesátce pocit rozhulákané bubnové pračky. Nějaké vibrace tady jsou, ale jen ve vyšších otáčkách, jinak se vyvažovák docela snaží.

Převodovka řadí hladce v obou směrech a vyzdvihnout musím také zlehka jdoucí a přesně dávkovatelnou spojku. Svižné rozjezdy ze světel jsou s ní jedna velká zábava, a když už jsme u těch městských dovedností, z 845 mm vysokého sedla máte krásný přehled o provozu před sebou. Dlouhý rozvor se zase hodí na okreskách, i při průletech rychlých protahováků dolů z kopce zůstával Flat Track pěkně stabilní, což je samozřejmě dáno také těmi velkými koly. V ostrých vinglech pro změnu pomáhají relativně vysoká řídítka s velkou pákou. Zábava, zábava, zábava…

Pětistovka, na kterou jsem přeskočil později, je podle papírů o sedm kilo těžší. Přitom jediný rozdíl je v motoru. Ale co, on to ten velký jednobuch utáhne. To, co předvádí odspodu, je totiž moc pěkné divadlo, naprosto nesrovnatelné s dvěstěpadesátkou. A nejde jen o akceleraci, nýbrž i o neodolatelnou touhu zdvihat přední kolo v pozdravu přihlížejícím chodcům. Jééé pardon, pane policisto, já jsem si nemohl pomoci, a není to parádní fáro s těmi modrými světly na střeše nová Alfa Romeo…?

Dvěpade si koupíte, protože chcete hezkou stylovku s nízkými provozními náklady. Pětikilo, protože chcete něco zažít. Ačkoli mnou testovaný stroj byl ještě z předsériové produkce (proto ještě výfukový svod neměl kryt, auvejs) a vývojáři na něm dolaďovali mapování motoru, myslím, že se jen zbytečně snažili zdokonalovat dokonalé. Klidně by ho takhle mohli nechat, Caballero 500 je totiž naprosto návyková záležitost. Má přehršle krouťáku odspodu, a přitom se může pochlubit úplně stejně lehoučkou a přesnou spojkou jako dvěstěpadesátka, takže je to také ideální městské náčiní. Tedy, pokud dokážete ukrotit čerta a nejezdit po zadním i v zácpách. Objevila se malá mezera? Brááááp a jste tam!

Podvozek s menším zadním a užším předním kolem je hodně podobný Flat Tracku, ovšem tahle motorka je prostě o motoru. A jestliže tohle je to, co teď bude přicházet z Číny normálně… Vzhledem k vazbám na západní značky Piaggio a Norton, pro nějž bude Zongshen dodávat řadové dvouválce 650 cm3, které dost možná budou později pohánět i budoucí víceválcový flattracker Fantic, se tahle čínská značka stává velkým kandidátem na zlatou medaili za poměr výkonu a ceny. Skoro bych si tipnul, že tenhle jednobuch 450 cm3 nevidíme naposled.

A co mi krátké svezení řeklo o značce Fantic jako takové? Tohle duo slušně vybavených, kvalitně vyvinutých a dobře postavených lehkých offroadů Scrambler a Flat Track jasně potvrdilo, že Fantic je zpět, a to s vynikajícími produkty v duchu svých tradic. Historie se opakuje…

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 9x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist