yamaha_srpen




Brough Superior Anniversary: Všechno nejlepší ke 100 letům!

Zdá se vám standardní Brough Superior SS100 za 1,6 milionu korun příliš obyčejný a rádi byste něco exkluzivnějšího? Britská značka letos slaví 100 let od svého založení, a tak přichystala speciální edici 100 kusů modelu Anniversary. A když sto, tak stejná je i cenovka. V tisícovkách eur. My už víme, jak jezdí!

Kapitoly článku

Ta cenovka je pro našince křižujícího se při pohledu do ceníku značek BMW, Ducati či Harley-Davidson prostě krutá už za základní model. Dát o další milion víc za motorku, která je na první pohled stejná, jen prostě je vidět, že se na ní vyřádila armáda nenasytných CNC? A vidíte to, z té avizované stovky kusů modelu představeného před rokem v Miláně je už 62 objednaných, z toho 48 dokonce již dodaných zákazníkům. Stejně jako v případě ostatních novodobých modelů Brough Superior jsem byl opět prvním novinářem na světě, který Anniversary mohl otestovat.

Abych byl úplně přesný, cena je 100 000 EUR včetně 20% francouzského DPH (v Česku jej dovozce má v nabídce za 2 579 900 Kč). Britská značka, francouzské DPH, co je to za blbost? Žádná blbost. Když se před lety britský podnikatel Mark Upham, sídlící v Rakousku, rozhodl obnovit značku Brough Superior, na kterou vlastnil práva, nezačal stavět novou továrnu a shánět lidi, nýbrž šel cestou menšího odporu a dohodl se s francouzskou společností Boxer Design sídlící v Toulouse, kterou vede Thierry Henriette. Ten má jak zkušenosti s výrobou a uváděním nových motocyklů na trh, tak především dokáže udělat stroje, nad kterými vám spadne brada, jak jste se už mohli přesvědčit třeba v tomto článku. Prototyp nového SS100 měl svou premiéru v Itálii na veletrhu EICMA 2013 u příležitosti 90 let od vzniku stejnojmenného modelu, jenž byl naprosto výjimečným motocyklem, který dalece předběhl svou dobu. Ne, on ji vlastně spíš předjel, protože ta stovka znamenala rychlost v mílích za hodinu.

Mark Upham, Thierry Henriette a továrna Boxer Design

O dva roky později už začala ve Francii sériová výroba motocyklů, které se rychle etablovaly jako výkonné, hi-endově vybavené a logicky drahé, jež navzdory svému retro tvarování používají moderní metody, špičkové materiály a radikální designová řešení. Třeba motor, 88˚ litrový dvouválec, byl vyvinut ve francouzském Bayonne u společnosti Akira Engineering, kde se staví závodní motory pro superbikový tovární tým Kawasaki a tedy i pro mistra světa Johnnyho Reu. Dvouválce (a samozřejmě celé motocykly) se ale dnes již plně montují v ultra moderní továrně Boxer Design o rozloze 2000 m2, kde Thierry od roku 2001 stačil vyrobit 36 úchvatných superbiků Boxer VB1, než dodavatel motorů Voxan zanikl. Po téhle zkušenosti mu bylo jasné, že motory pro Brough Superior musejí být vlastní. „Vyrábíme motocykly po desetikusových sériích, vždycky máme deset motorů i kitů šasi připravených, než se začne montovat. V případě modelu Anniversary je to také spousta speciálních dílů, které si tady děláme a které mají připomínat onu rukodělnou dokonalost, kterou byly motocykly Brough Superior vždycky pověstné,“ říká Thierry Henriette.

Ano, těch speciálních dílů je fakt dost. Základem je standardní SS100 se svým litrovým dvouválcem plnícím Euro 4, ovšem ten je v případě modelu Anniversary doplněn o čtveřici useknutých megafonových výfuků, o nichž však Thierry rovnou říká, že jsou tady kvůli vzhledu a nikoli pro vyšší výkon. A dále je to hlavně o spoustě doplňků, které jsou v Toulouse frézovány z velkých kusů hliníku, ať už jde o víčka nádrže, brýle, držáky světla, různé kryty, nádobky spojkové a brzdové kapaliny či drážkované spodky nádrže a jednomístného sedla. Místo pro spolujezdce stále chybí, i když Thierry Henriette slibuje, že k SS100, Pendine a Anniversary brzy přibude ještě model Alpine Grand Sports, na němž budete moci jezdit ve dvou.

Nepřehlédnutelné jsou 18“ ráfky (vpředu šíře 3,50“, vzadu poměrně úzký 4,50“), ty jsou vytvořené frézováním z kovaných kusů hliníku. Záře všech těchto speciálních kousků je tak intenzivní, že za slunečného dne je prakticky nemožné se k motorce přiblížit bez zatmaveného plexi nebo slunečních brýlí. Dokonce i klíček je umělecké dílo. Poněkud nervózní jsem byl z těch tlustých kovových rukojetí, ale nejsou zdaleka tak kluzké, jak jsem čekal.

Tak pojďme jezdit. Kapalinou chlazený dvouválec o objemu 997 kubíků je plně nosnou částí podvozku, na sobě má akorát malý titanový prostorový rám přišroubovaný k hlavám válců, který nese přední odpružení. Při kompresi 11:1 tohle osmiventilové jádro s kombinovaným rozvodovým mechanismem řetěz/ozubená kola dává v euro-čtyřkovém naladění 102 koní při 9600 otáčkách a 87 newtonmetrů při 7300, ovšem stejně jako u SS100 a Pendine si můžete objednat i nehomologovanou verzi, která nabídne podstatně zajímavější hodnoty 130 koní a 120 newtonmetrů. K čemu vám bude, to moc nechápu, když Anniversary jednoznačně není motorka na okruh, ale to už je váš problém.

 

Legislativou seškrcený motor nemá zátah odspodu kdovíjak silný, takže musíte pěkně prohánět šestistupňovou převodovku (italská CIMA) a udržovat agregát v točkách. To ale vůbec není špatně, protože převodovka řadí hladce a antihoppingová spojka Adler APTC jde velmi lehce, takže je to vlastně docela zábavné i v hustém městském provozu. Tedy pokud dokážete hlavě zakázat přemýšlet o tom, na jak drahé motorce sedíte. „Moje“ motorka měla číslo 87 ze 100, jenomže vyrobena byla v jedné z prvních sad, není to totiž číslo pořadové – majitel chtěl numero, které mu bude připomínat rok narození jeho syna…

I když je plyn postaru lankový (a tudíž tady nejsou žádné volitelné jízdní módy), mapování vstřikování Synerject je jednoduše prvotřídní. Reakce na otevření plynu je jemná, bez sebemenšího náznaku škubance, výkon přichází s otáčkami lineárně. I bez vyvažovacího hřídele jsou vibrace minimální, za což může zvolený úhel válců 88°, díky němuž se motor chová jako tradiční devadesátistupňový, ale proti němu je kompaktnější – nad válci je o 30 mm užší. Celkově působí dvouválec ještě vyladěněji než v modelu Pendine Sand Racer, který jsem testoval loni, a už ten byl jemnost sama.

Klidně dáte plný plyn na šestku ve 2000 otáčkách, ačkoli zrovna zjišťování otáček není na malém digitálním displeji ve velkém tachometru žádná sláva. Displej umí zobrazit ještě teplotu motoru a trip/celkové kilometry, na palivoměr nebo ukazatel zařazeného kvaltu ale musíte zapomenout. Což je celkem škoda, když to má dneska kdejaká stopětadvacítka za zlomek ceny. A když už jsem u těch stížností, tak tlačítka startéru i blinkrů jsou hodně maličká a v rukavicích se neovládají zrovna dobře.

Jako na všech moderních Brough Superiorech, i na Anniversary při prvním pohledu doslova praští do očí přední zavěšení, které kombinuje retro vzhled s moderní technikou. Je založené na paralelogramovém systému, který vymyslel a na závodních strojích úspěšně provozoval francouzský konstruktér Claude Fior – v závěru sedmdesátých let jeho stroje sbíraly body ve World Endurance i v 500GP, tam se čtyřválcovým dvoutaktem a podporou Marlbora. Že jedete na něčem výjimečném, to vám neustále připomíná nahoru a dolů kmitající maličké tónované plexi nad předním světlem, které je uchycené na přední vidlici, jejíž pohyby krotí plně nastavitelný tlumič Kayaba. Navzdory dlouhému rozvoru mění Anniversary směr jízdy velmi ochotně, ani se nemusíte moc snažit. Pokud ale nic měnit nechcete, je jeho stopa v zatáčce jistá. Při jízdě působí motocykl důvěryhodně, vše je kontrolovatelné a kvalita jízdy je díky zdvihům odpružení 120/130 mm vysoká.

Tento způsob předního zavěšení má pár svých neoddiskutovatelných výhod, především oddělení pružení od řízení, takže předek nezamrzne, i když brzdíte až hluboko do zatáčky. Vyzdvihnout musím výjimečnou funkci předního tlumiče, který nemá vysoké tření vlastní teleskopické vidlici, plus je tady vrozený antidive, jenž eliminuje velké přesuny váhy a pomáhá zachovat stálou geometrii řízení. Je to tím, že se přední kolo pohybuje skutečně jen nahoru a dolů ve vertikále, nikoli šikmo jako u teleskopu. Proti němu navíc nehrozí, že by se vidlice prohnula a přední kolo se při prudkém brzdění dotklo motoru. Jsou tady nižší neodpružené hmoty a v neposlední řadě také tohle zavěšení dobře vypadá – zkuste porovnat tenhle systém Fior třeba s Bimotou Tesi s řízením rejdovým čepem. Obrovské jsou možnosti ladění geometrie, různými „kostmi“ dokážete měnit závlek, úhel hlavy řízení, rozvor, jízdní výšku i rozložení hmotnosti a dá se tady snáze a citlivěji doladit tlumič. Přidejte lepší poměr tuhosti a hmotnosti proti teleskopu a pochopíte, proč tomuto zavěšení Claude Fior tak fanaticky věřil. Nejen on, i John Britten nebo bavorští konstruktéři řady K (tam se to jmenuje Duolever). A Thierry Henriette, který jej dal do vínku všem novým Brough Superiorům.

Jako na kterémkoli jiném moderním Brough Superioru, i na Anniversary tyto benefity odhalíte velice rychle. Během chvilky si zvyknete brzdit pozdě a tvrdě až do půlky zatáčky a ještě se u toho bavíte pozorováním pohybu plexi, který jasně prozrazuje, že odpružení dělá stále svou práci a žehlí nerovnosti, které vy ale necítíte, protože tlumič je odladěný fakt skvěle. Nicméně Thierry ponechal trochu toho ponoření při brzdění pro ty, kdo nejsou na tyhle alternativní způsoby vedení předního kola zvyklí a prostě by jim připadalo, že motorka dostatečně nebrzdí, když se nenaklání dopředu. A že brzdit dokáže pěkně, má na to taky výbavičku od Beringeru. Vpředu najdeme hned čtyři (to není překlep) 230mm hliníkovo-keramické kompozitové kotouče, které jsou v párech svíraných čtyřpístkovými radiálními třmeny se speciálními sintrovanými destičkami. Fungují dobře, nejsou kousavé a jejich menší rotující hmoty zostřují řízení. A také vypadají skvěle. Vlastně celý předek působí jako taková pocta starým motorkám s paralelogramovou vidlicí a bubnovými brzdami – jenže technicky je to přesně naopak. Tenhle předek vám dovolí strašně moc, můžete v náklonu hrábnout po brzdě a nestane se, kromě zpomalení, vůbec nic, žádné zvedání či nervozita. V přímém směru zase oceníte naladění ABS od Continentalu, které zasahuje, až když to je skutečně potřeba.

Jízdní pozice je relativně vzpřímená, přičemž každý zákazník si vybírá řídítka přesně na svoji postavu už při objednávání stroje. A když potom poprvé nastartuje motor, bude tutově překvapený. Se svým úhlem rozevřením válců je litr hodně podobný 90stupňovým dvouválcům Ducati a poměr vrtání a zdvihu je prakticky stejný jako u litrového vzducháče Desmodue. Takže byste čekali, že musí znít jako Ducati – jenže nezní ani trochu. Má mnohem vyšší tón, který se line z té čtveřice dramatických výfuků při volnoběhu na 1400 otáčkách, a když už, tak připomíná spíše 60stupňový motor Aprilie RSV 1000. A to i tím, jak citelně zatáhne za hranicí šesti tisíc. Více než na zátah odspodu je tenhle motor dělaný na to, abyste ho drželi u huby.

Thierry Henriette a jeho tým vytvořili důstojnou oslavu stoletého výročí v motocyklu, jehož vizuální kvality nepřebíjejí kvality jízdní. Anniversary je zábavný motocykl, pokud tedy můžete chvíli přestat myslet na všechny ty nuly, které jeho cenovka obsahuje. Ale řekněme si to upřímně, tohle je motorka pro pár jedinců, pro které je pocit exkluzivity důležitější než potěšení z dynamického svezení. Mým oblíbeným moderním Brough Superiorem zůstává Pendine s motorem ve stejném vyladění, ovšem s cenovkou „mrzkých“ 60 000 EUR namísto té děsivé stovky. Pro mě coby bývalého majitele jednoho historického Brough Superioru z let, kdy cenovky těchto strojů ještě nepřipomínaly telefonní čísla, by bylo velice lákavé, vstoupit opět do klubu vlastníků těchto strojů, nicméně nepřijde mi, že by se to mělo ještě někdy stát. Ale snít o tom budu!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (5x):
Motokatalog.cz



TOPlist