journeyman_brezen




Benelli Leoncino 500: přítulné lvíče

Tak jsme se ho konečně dočkali. Lehkého pětistovkového scramblera od Benelli jsme vyhlíželi od roku 2015 a ne a ne se ho dočkat. Letos to konečně přišlo. Během podzimu se k nám dostaly první kusy, a teď, na začátku sezóny, jeden kousek i k nám do redakce abysme prověřili, jestli to čekání stálo za to. A můžeme říct, že ano.

Kapitoly článku

Leoncino zaujalo hned při své premiéře, a to hlavně originálním designem s prvky populárních scramblerů v moderním pojetí. Dneska jsou k dispozici dvě verze, jedna na litých sedmnáctkách, kterou máme k dispozici a terénější varianta Trail s drátěnými koly, přední devatenáctkou a s teréně se tvářícími pneumatikami. Benelli také zveřejnila na konci minulého roku novinku v podobě modelu Leoncino Sport, který také nevypadá špatně. Na úspěšné vlně pětistovek se veze i menší objemová varianta s 250 ccm motorem, která ale zatím není v ČR v prodeji.

Leoncino Trail 500, Sport 500 a Leoncino 250

Design už je za ty roky co jsme ho vídali na výstavách profláklý, takže nemá cenu se k němu nějak víc vyjadřovat. Podle reakcí, které se kolem lvíčka objevovaly, se ale italští designéři trefili do černého. Mimochodem, kdybyste nevěděli, proč mu všichni říkají lvíče, tak je to kvůli překladu slova Leoncino.

Díky masivním vidlicím a tlustým pneumatikám byste mu mohli hádat mnohem větší objem

Určitě se najde spousta škarohlídů mluvících o čínské motorce. A z půli budou mít pravdu, protože Benelli od roku 2003 vlastní čínská skupina Qianjiang a v loňském roce do toho vstoupila ještě automobilka Geely, která vlastní například švédské Volvo. Druhou stranou mince je ale vývoj motorky, na něm se pracovalo v nových vývojových kancelářích v italském Pesaru. Ať máte názor na původ motorky jakýkoli, určitě vás bude zajímat zpracování. V téhle oblasti může Benelli těžit ze svých italských kořenů. U strojů z téhle země jsme byli v minulosti zvyklí na ledacos, takže se na pár nedostatků nemusí hned vrhat opovrženíhodný pohled ve stylu „fuj čína“, ale dá se to brát taky jako „nojo, to je ta správná Itálie.“ Záleží, jaká krev vám proudí v žilách.

No čekali byste tyhle věci u čínské motorky?

O jakých škraloupech mluvím? Víceméně drobnosti, které se dají motorce prominout i vzhledem k její ceně (159 900,- Kč, za verzi Trail si připlatíte 6 000,- Kč). Moje oko padlo například na nakřivo nalepený znak na jedné straně nádrže a steklou barvu na její spodní hraně. Bandaska navíc při určitých otáčkách občas zadrnčí. To není zase nic tak hrozného. Trošku horší už to je se zadním světlem, které je ledkové a designově teda moc povedené, to se musí nechat. Jenom jeho obrysovka přes den moc nesvítí. Teda spíš vůbec. Brzdové světlo už je v pohodě a od kluků, co jeli se mnou, byly slyšet názory, že ani to přední světlo na sluníčku není bůhví jak vidět. (Na fotkách bylo pod mrakem, a jak vidíte, nebyl s tím problém.) Tady bych to viděl právě na tu Itálii, kde dostal vzhled přednost před funkcí.

Stará dobrá Itálie jak si jí pamatujeme :)

V noci a za šera to svítí krásně

Co se mi taky úplně nelíbilo, to jsou různé kablíky a hadičky kolem motoru, to by šlo asi taky udělat líp, ale stálo by to víc peněz. Stejně tak by asi fabriku zruinovalo, kdyby přidala k nastavitelné páčce brzy i tu spojkovou. Dobře, takhle se kolikrát brečí i u dražších motorek renomovanějších značek. Abych jenom nehanil, je tu i spousta fajnových detailů. Tím, co asi praští člověka na první pohled, je lvíček na předním blatníku. To se mi líbí. Připomíná to Rols-Royce nebo Mercedes. Pěkná je taky spousta dílů s nápisy Benelli nebo Leoncino, překvapila mě přítomnost kónických řídítek. A co je podle mě velká pecka, to jsou budíky.

Na něco se kouká líp, na něco hůř, ale s budíkama to Leoncino vyhrálo

Digitální panel s inverzním zobrazením (bílé údaje na černém pozadí) nabídne dostatek informací, ty se navíc dobře čtou i na přímém slunci. Když to vezmeme zleva, tak tu máme palivoměr, hodiny, teplotu motoru, venkovní teplotu, v kruhovém displeji pak otáčkoměr po obvodu, menší číslici zařazeného kvaltu a velký údaj o rychlosti. Pod ní můžete přepínat mezi ujetými vzdálenostmi a pozor! Matematický fajnšmekři si všechno můžou přepnout i do mil za hodinu! Kolem kulatého displeje se ještě našlo místo pro běžné kontrolky. Jednoduché, přehledné a pěkné.

Nebe se zatáhlo a byl slyšet jenom lví řev...

Když jsme u těch budíků, vrátím se k ukazateli zařazené rychlosti. Fajn fičura, hlavně u motorky s 35 kW, která cílí i na začínající jezdce, ale ani ti ji nakonec moc nevyužijou. Může za to motor. To je chlouba téhle motorky a dávám mu jedna mínus. Ten mínus je za občasný lehký škubanec při přechodu ze zavřeného plynu. Vhledem k tomu, jak je motor měkký a hodný, tak to není zase takový trabl, navíc se na to člověk musí vyloženě soustředit. Agregát o objemu 499,6 ccm jinak vyniká hlaďoučkým chodem a plochou křivkou točivého momentu (jeho vrchol 45 Nm je v pěti tisících). Jede pořád a všude, nevadí mu nejnižší otáčky na vysoký kvalt ani vytáčení do osmi a půl tisíc, kde podává nevyšší výkon. Díky tomu je v podstatě jedno, co máte ve skříni zařazeno a v klidu se můžete courat krajinou a vesničkami, anebo ve vás bouchnou saze, skáčete po řadičce a hbitě střídáte kolečka v krátce odstupňované převodovce. Když se motor drží nad šesti tisíci, jízda má celkem překvapivý švih. Na druhou stranu ale nemá cenu motor točit až k červeným číslům, tam už toho moc nepředvede.

Tohle srdíčko se povedlo, navíc moc pěkně vrčí

Tak či tak to chce zakroucené a utažené silničky, protože máme pořád co dočinění s pětistovkou, co má maximálku 175 km/h a která při 140 kilometrech za hodinu točí něco kolem 7000 otáček. Když už ale máte takovou zapadlou silničku, vynikne snadná ovladatelnost, téměř jako na kole Sobi 20 :) K tomuhle pocitu přispívá i vzpřímený posez s vysoko umístěnými širokými řídítky. Je radost s Leoncinem zatáčet a měnit směr. Levá, pravá, dlouhá, krátká, nic není problém, a vy si v klidu a bez námahy sedíte v prostorném sedle s doširoka roztaženýma rukama a dáváte si ty zatáčky jako by se nechumelilo.

Stačí sedět a koukat se, kam je potřeba

Při svižném a hbitém překlápění v zatáčkách ale objevuju další menší škraloup. Nevím, jestli je takhle nastavený podvozek z fabriky nebo se v tom někdo hrabal, ale působil nevyváženě. Přední vidlici byla oproti zadku vcelku natvrdo, což je fajn při svižnější jízdě nebo tvrdém brždění (brzdy chválím, prvotní zákus není nijak jedovatý, ale když se za ně zabere tak brzdí fest a nevadnou), ale musel by s ní korespondovat zadek. Ten byl naopak měkčí a při svižné jízdě to bylo tak trošku jak na houpačce. Oba konce jsou nastavitelné, takže je tady prostor pro zlepšení podle vkusu každého, zadek má dokonce nastavovací kolečko předpětí vytažené bokem, to bude hračka. Nojo, to by na to ale musel testovací exemplář nějak výrazněji reagovat... No nevadí. Osobně bych se vzhledem k ražení motorky spíš přikláněl k lehkému změkčení předku, aby celá jízda nabrala ještě víc na pohodě.

I když je to lvíče klidné, tak jsem vám prostě musel ukázat, že brzdit umí :) 

O tom totiž Leoncino 500 je. O pohodovém svezení po zapadlých okreskách, kdy vlastně nic neřešíte, touláte se od vesnice k vesnici, užíváte si sluníčka, jízdy samotné a kocháte se krásami krajiny kolem. Tohle je teritorium lvíčete, které sice, jako každé správné mládě, umí trošku zazlobit, ale cítíte přitom, že je to spíš takový gaučový typ. Nemá ještě tolik síly a za chvíli je unavené a jde spát. Když to takhle píšu, tak o tomhle vlastně byly scramblery odjakživa a tuhle filosofii ctí i Leoncino. Schopný parťák navíc bude i při denním používání ve městě, kde opět boduje gumovým a velmi tolerantním motorem, hravou ovladatelností a příjemnou pozicí.

Dobře jezdí a navíc udělá spoustu parády

Takže stálo to čekání za to? Jestli jste měli zálusk na pohodovou lehkou a nenáročnou motorku, která nejen dobře vypadá, ale i funguje, tak ano. Leoncino dokonce nemá, s přihlédnutím ke kategorii a ceně, ani přímou konkurenci. Jestli chcete podobně vypadající univerzální motorku s výkonem 35 kW, jinde nic nenajdete. Ve třídě dobře fungujících pětistovek za fajn cenu je tu ale jeden velký konkurent ve formě Hondy CB 500F. Ta boduje svým nápisem na nádrži a o deset tisíc nižší cenou. Protože jsou ale motorky převážně o emocích a pocitech, určitě se najde dost zájemců, kteří se nebudou rozhodovat hlavou, ale srdcem. A u nich si malý lvíček bude vrnět blahem.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 105 Kč od 19 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
PlusOne přispěl 6 Kč
Lucasbiker přispěl 6 Kč
zmulin přispěl 6 Kč
Ford-Radr přispěl 6 Kč
clever_fox přispěl 3 Kč
Nabokow přispěl 6 Kč
Alša přispěl 6 Kč
Tomi. přispěl 6 Kč
Vencanator přispěl 6 Kč
NP přispěl 3 Kč
masi přispěl 6 Kč
11Libor11 přispěl 6 Kč
Honzatuu přispěl 6 Kč
Jiroos přispěl 3 Kč
D_R_ přispěl 6 Kč
BobRF přispěl 6 Kč
Sari_fuk přispěla 6 Kč
Myna přispěl 6 Kč
Freddy_X přispěl 6 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist