Yamaha YZF-R125 & YZF-R3: sportovně-každodenní Jin Jang

Text: Honza Zajíček | Video: Honza Zajíček | Foto: Yamaha | Zveřejněno: 16.1.2019 | Zobrazeno: 17 927x

Kapitoly článku

Konkurence si asi může začít drbat hlavu i ve třídě motorek pro držitele řidičáků A2, a to i když R3 nepatří mezi nejsilnější. Ona to Yamaha celé vlastně dělá moc dobře. YZF-R125 > R3 > R6 > R1 > R1M, to je ta nejucelenější postupná řada pro fanoušky sportovního ježdění, a pokud do téhle řeky jednou vstoupíte, můžete v ní v klidu zůstat do té doby, dokud budete schopní ohnout svůj hřbet k racingovým řídítkům. Druhý nejslabší model v téhle řadě ale doteď trošku pokulhával. Což o to, ona to byla výborná a hlavně zábavná motorka, jenže když jste se na ní podívali, nemohlo být řeč o ostrém náčiní. Tady byl cíl hlavně upravit image a trošku motorku přiostřit, slovy z prezentace dodat víc závodního feelingu při zachování stávající univerzálnosti. Vzhled, vzhled, vzhled a taky trochu ergonomie a podvozku, to jsou hlavní recepty. Tady a teď je pravý čas uvést pár věcí na pravou míru a přidat několik zajímavostí. Prvně musím vyzdvihnout drobnost, kterou ale spousta mladých střelců ocení. Chcete motorku, která vypadá dospěle, a pak vám to kazí nálepka 125 nebo 300? Tak tady vůbec. Jen na R3 najdete nad jedním světlem nálepku s označením, u dvácy není vůbec nic, co by snadno prozradilo objem. Jen musíte vybrat variantu Yamaha Blue: Racing, která je ale v obou verzích jednoznačně nejatraktivnější. Pak už můžete spolužáky a věci neznalé v klidu oblbovat tím, že máte nejrychlejšího hektolitra pod sluncem. Další věc se také týká obou motorek. YZF-R125 je koncipovaná hlavně pro evropský trh, zatímco R3 pro celý svět, kde ji můžete najít i pod názvem YZF-R25. V podstatě nepodstatná informace, která ale leccos vysvětluje. My v Evropě dáme hodně na vzhled, každý mlaďoch chce motorku co nejpodobnější velkým litrům a taky dokáže přemluvit rodiče, ať kvůli tomu přitlačí nějakou tu kačku. Proto je na dváce o chlup tlustší USD vidlice než na R3 a radiální brzdiče. Jenže tam, kde se R3/25 prodává nejvíc (Asie), je to v podstatě ten nejvíc největší dostupný sporťák, který navíc musí být za dobrou cenu, takže tu není tolik prostoru na drobná cingrlátka. Navíc když ta technika funguje stejně dobře. Tolik vysvětlení, proč nejsou na R3 třeba stylové radiálky. Poslední připomínka před vyhoupnutím do sedla je k bočním kapotám R3. Najdete na nich černé výstupky, taková drobná křidélka, která by na první pohled mohla evokovat padáky, ale nenechte se zmást. Když na ně motorka upadne, destrukci kapot nebo motorových vík nijak neoddálí. Stejně koncipované padáky ale najdete v katalogu příslušenství, kde je toho pro obě motorky mnohem víc a kde se brzo objeví i Sports kity neboli balíčky doplňků za výhodnou cenu. Proti novému vzhledu R3 nemůžu říct ani popel. O tom, že je na míle daleko, jsem psal už u původního představení a naživo to mašina jen potvrzuje. Takže vzhůru za ty parádní vrchní brýle!

Dváca je opticky drzejší, agresignější, R3 zase uhlazenější a dopělejší

Jin Jang, abychom nezapomněli. O 22 mm nižší a otevřenější řídítka, výrazně sportovnější jízdní pozice a zmiňovaný racing feeling, jenže ve městě žádný problém. Pozice není radikální a dá se s motorkou drkat po městě do aleluja. No ještě aby ne, když je pozice pořád civilnější než u menší sestry. Naopak na výpadovce nebo dálnici hraje předkloněná pozice ve prospěch pohodové cestovce okolo 150, kde hrají svou roli i nové kapoty s upravenou aerodynamikou. Jak moc je to lepší, neřeknu, to bych musel přeskočit hned ze starého modelu, ale můžu říct, že to funguje. Když zaboříte hlavu za plexi, jste v klidu a můžete zkoušet, jestli měli inženýři pravdu s vyšší maximálkou. My na to neměli prostor, a tak si to nechám do normálního testu. Ještě o něco vyšší komfort by na palubě mohl být s doplňkovým endurance plexi, které bude dostupné spolu s dalším příslušenstvím, ale nutné není. Je jen na vás, co preferujete. Jestli top speed nebo ochranu před větrem s rovnějšími zády.

183 cm a poskládal jsem se na ni v pohodě, s rezervou a ani jsem nebyl za vosu na bonbóně

Já bych tu ochranu před větrem zas tak neprožíval, protože s touhle motorkou musíte plánovat cesty s co největším počtem zatáček. Jízda pak nemá daleko k pověstné nirváně, čímž opět přecházíme hranice do sportovní oblasti. Základem úspěchu je motor, který je sice stejný, ale nemůžu ho nevychválit - 321 kubíků ve dvou válcích je neuvěřitelně zábavných! Úplně dole extra sílu nečekejte, ve středu už nějaký ten krouťák na běžné ježdění najdete, úplně nejlepší je ho ale drtit do maxima. Písty mají k běhání v útrobách válců velkou chuť a zejména na nižší kvalty se motorka krásně vytáčí. Je svěží, má radost ze života, a když tam před omezovačem sázíte další rychlosti, dokáže motorku pořádně rozparádit. K prvotřídnímu sportovnímu zážitku prostě nepotřebujete 150 koní.

R3, ranní slunce a boží silnice v horách - vítejte v ráji

Spolu s upravenou jízdní pozicí to dává velký smysl, jen ta dioda pro přeřazení by mohla být víc vidět, abyste neztratili ani pikovteřinu přetočením do omezovače. Předchůdkyně měla pěknou velkou lampu uprostřed, tady je jen malé očko na straně. Škoda. Sportovnější zážitek ale není jen o upraveném posezu, velkou měrou k němu přispívá i nová 37mm USD vidlice a přenastavený zadní
tlumič. Předek slibuje větší tuhost, sportovnější nastavení útlumu a tužší pružinu, zadek má tužší pružinu a poladěné předpětí s útlumem. A je to tam! Motorka je při řezání zatáček v horách skvělá, můžete se do ní opřít a cítíte tak akorát to, co potřebujete. Svůj podíl na tom mají i pneumatiky Dunlop Sportmax GPR300, průlety zatáčkami jsou intuitivní, nemusíte mít nějaký extra talent a přicházet na to, jak s touhle dámou jednat. Jednodušeji to zkrátka ani nejde. Motorka je hbitá a při přejezdu nerovností stabilní, tlumiče to totiž poberou. I když jsou tvrdší než u předchůdkyně a jízda není nijak uhoupaná, nejsou z doby kamenné. Ale je fakt, že na „kvalitu“ našich silnic ty španělské zdaleka nedosahují.

K rychlé jízdě není potřeba nijak aktivní přístup, stačí se koukat, kam mám, a trošku hýbat rameny

Že je R3 talentovaný sportovec na každý den a pro každého, se potvrdilo i na okruhu. V sériové verzi to je o univerzálnosti, ale že byste kvůli tomu na trati nějak strádali, to se říct nedá. Zase jsou tu brzdy, které bych ocenil silnější, ale jejich nástup je opět vstřícný k ne tolik vytrénovaným rukám. A zase, když se za ně vezme pořádně, svou práci odvedou. Potěšilo mě, že ani na okruhu páčka nijak nevadla. Není to sice těžká motorka a nebrzdilo se z vysokých rychlostí, ale brzdilo se v podstatě pořád. Limity podvozku byly s mou vahou 65 kilogramů hodně daleko, vlastně výrazně dál než limity stupaček, kde se kluci z Yamahy ani neobtěžovali nechat hlásiče. Dobře věděli proč. Od ucha k uchu jsem měl výraz na tváři, a to hlavně proto, že od ucha k uchu šla tak snadno a jistě. Stupačky i tak byly na zemi pořád, ale to je vlastně asi jediný ústupek ve prospěch použitelnosti. O nějakém pohybu v šasi nebo nervozitě se nedá mluvit ani při tomhle stylu jízdy, jedině až když v náklonu celkem hrubě beru za brzdu, tak je cítit drobné kroucení od přední části. Není to ale žádný drama. Zato to, že má svůj teplotní komfort zadní pneumatika dávno za sebou, jsem věděl až až. Holt to nejsou špatné gumy, ale na okruh by si motorka zasloužila něco lepšiho. A ano, i s 42 koni a 29 Nm můžete vykouzlit parádního highsidera, zaplať pánbůh za to, že jsem neubral a jen jsme se sklouzli. Až se vám tohle bude dít pravidelně a budete to mít pod kontrolou, je ten pravý čas přeskočit na R6 :)

Jízda s R3 na okruhu nepostrádá tu správnou jiskru :)

Yamaha R3 byla moc povedeným strojem už předtím, teď ale přidává koření na tom správném místě. Je z ní větší sporťák, neutrpěla nic při dojíždění do práce a je stále skvěle přístupná pro méně zkušené, které dokáže posouvat dál. Jak v Yamaze řekli, tak udělali. Důležité jsou v těhle kubaturách taky pocity, a z R3 mám vážně pocit dospělé motorky. Jak na palubě, tak když stojí na parkovišti ve španělských kopcích. A o tom, jak je Yamaha YZF-R3 dobré náčiní, mě přesvědčila závodní motorka ve specifikaci WSSP 300. Třešnička na testovacím dortu, která ukazuje, že skvělý závoďák nemusí stát nesmysl. A protože to bylo speciální svezení na speciální motorce, necháme si to na příště. Ať je to trochu napínavý! :P Pro zájemce o R3 pak platí to samé co u R125. České ceny se dozvíme před výstavou Motosalon a první motorky by do svých nových obydlí mohly zamířit během března.