Husqvarna Vitpilen 701 – Nejsem městská motorka!

Jako koncept si svou premiéru Vitpilen 701 zažil v listopadu 2015 na milánské výstavě EICMA. Motorka okamžitě vzbudila rozruch a byla slyšet spousta hlasů toužících po uvedení konceptu do sériové výroby. Uplynuly tři roky a na recepci barcelonského hotelu stojí sériová verze, která se od konceptu liší pouze v drobnostech. Všichni inženýři a designéři jsou na to patřičně hrdí a mají proč. Často toho z konceptů moc nezbyde, a do výroby se dostane otupělý umírněný stroj následovaný zklamanými povzdechy fanoušků…

Světová premiéra konceptu

Produkční verze

Do obsáhlejšího popisování vzhledu se tady pouštět nebudu, od toho jsou fotky a video, ale musím říct, že na živo motorka působí ještě lépe, než na obrázcích. Je dobře zpracovaná s pěknými detaily. Tedy až na zrcátka a jejich objímky, které si přímo říkají o výměnu za nějaké z katalogu originálního příslušenství. A motorka vypadá dobře i v případě, kdy na ní sedí jezdec. Není vůbec prťavá, ostudu si na ní neudělají ani urostlejší jedinci.

Tak pěkný design a tak otřesná zrcátka...

Takhle už je to lepší, koncovka od Akrapu je další doporučenou položkou k zaškrtnutí ;) 

Nijak stísněná není ani jízdní pozice, spíš naopak. Sedlo je ve výšce 830 mm a já jsem to měl se svými 183 cm tak akorát na dosáhnutí oběma nohama na zem. Navíc je dostatečně prostorné, takže se po něm můžete snadno pohybovat a měnit polohu. Také je příjemně tuhé a jen tak se neprosedí. Od pasu dolů jsem tedy po třech hodinách v sedle žádný problém nezaznamenal, s druhou částí těla to už bylo trošku horší. Může za to tělo ztuhlé po zimní přestávce plus sportovní řídítka. Není to nic radikálního, sám mám tuhle jízdní pozici rád, a vzhledem ke sportovnímu apetitu stroje bych ani jinak sedět nechtěl, ale na rovinu říkám, že to není na celodenní pohodový výlet. Spíš na celodenní střelbu s delšími či kratšími zastávkami na kafe a cigáro. Kdo chce pohodové svezení, počkejte si na Svartpilen 701.

Na první pohled jasně patrný "bojový" posed

Vysoká široká řídítka Svartpilenu snad vyzkoušíme příští rok

A chtěli byste teda vědět, jak taková střelba na Vitpilenu 701 vypadá? Tak to si ještě chvilku musíte počkat, nejdříve se musíme probojovat městem. Slovo probojovat ale neberte moc vážně, v sedle bílého šípu to jde snadno. Motor je měkoučce naladěný, nevisí nervózně na plynu a elektronický plyn ve spojení se vstřikování odvádí skvělou práci, takže není vůbec žádný problém poskakovat městem od semaforu k semaforu. S dostatkem krouťáku se bez problémů rozjedete bez plynu, a po nějakém škubání za řetěz či podobných odmítavých projevech tu není ani památky, tím pádem není problémem ani delší jednička.

Městem projede díky skvěle naladěnému motoru jako nůž máslem

V bezproblémovém proplouvání ranní špičkou nám pomáhá i snadná ovladatelnost, na které má svůj podíl komáří váha 157 kg s prázdnou nádrží. Podíváte se za roh křižovatky a jste tam. Tak jednoduše se s motorkou zatáčí. Navíc tu není ani náznak po nějakém zavírání řídítek v nízkých rychlostech. Tak že by to byla přeci jenom městská motorka? Určitě byl záměr konstruktérů zjednodušit ovládání pro pohyb po městě, ale pořád je tu sportovně předkloněný posed a tuhé tlumiče. Po usednutí do sedla si motorka téměř nekecne a okamžitě cítíte tuhost celého kompletu. Barcelonský asfalt je pro lidi z Prahy a okolí až moc dokonalý, takže nezbývá, než tlumiče prověřit na zpomalovacích prazích. A na to, jak je tuhý, není přehnaně tvrdý, a i když na asfaltovou bouli vletím „na hulváta“, přední vidlice ji pěkně odfiltruje. Jen zadní tlumič mě trošku nakopne. Po prvním sednutí jsem to teda čekal horší, tohle se jim, vzhledem k tomu, co se bude dít dál, vyladit povedlo!

Bílý šíp se skvěle ovládá i v malých rychlostech

Teď už jenom zbývá prověřit podvozek ve vlásenkách za městem. Vodit Vitpilena zatáčkami vše možných poloměrů je doslova radost a přehazovat ho z jedné zatáčky do druhé je radost dvojnásobná. Jízdní pozice se zatíženým předním kolem najednou dává smysl, přes nastavitelné 43 mm vidlice WP se do vašich dlaní dostává dostatek informací a rozvor 1434 mm se spolu s úhlem hlavy řízení 65° stará o hravou ovladatelnost. Díky tomu není problém přiletět k zatáčce a plácnout s motorkou do náklonu. Pevný podvozek vám během opisování kružnice dodá pocit sucha a bezpečí, a když se zatáčka náhodou utáhne, položíte se do ní ještě víc a motorka bez protestů utáhne stopu. Jednoduché a účinné. Pak už zbývá na apexu otočit plynem a vnímat, co se děje se zadním kolem. Zadní centrál WP je v tomhle případě k vaším službám a můžete se na něj bez problémů spolehnout.

Kdyby to šlo, jezdil bych tam doteď!

Motorka standardně vyjíždí na sportovních gumách Bridgestone S21, které sice dopřávají jezdci dostatek gripu, ale v dopoledních teplotách kolem 10°C jim trvalo trochu déle nabrat potřebné teplo. Nejmarkantnější to bylo právě na zadku, který se mi povedlo několikrát na výjezdu utrhnout. A že to s krouťákem 72 Nm v 6 700 otáčkách není problém! Všechno se ale odehrává naprosto plynule a předvídatelně a pro případ záchrany je tu ještě kontrola trakce. Ano, i tahle jednoduchá motorka disponuje jízdními asistenty, ale nebojte se, i ti se drží koncepce Simple and Progressive jak je to jen možné. Takže tu nenajdete žádné úrovně nastavení, existuje pouze zapnutá trakce/vypnutá trakce, stejně tak to platí pro ABS. Nicméně tím, jak je trakce jednoduchá, hrabe do řízení na můj vkus až moc. Zadní kolo se lehce sklouzne a motorka "přestane jet" na moc dlouho. Nezbývá než zastavit, zmáčknout „skryté“ tlačítko na kulaté přístrojovce a zábava může začít naplno!

72 Nm dokáže pěkně okořenit výjezd ze zatáčky

Ještě než vyrazíme vstříc dalším dobrodružstvím, prozkoumáme onen kruhový digitální budík. Na začátek ho hned pohaním, protože se mezi jednotlivými funkcemi přepíná přímo na jeho těle dvojící čudlíků s ne příliš přesvědčivou odezvou. U ne zrovna nejlevnější motorky mohli tlačítka vytáhnout k ovladačům na řídítkách... Displej v základu zobrazuje velkou číslici rychlosti, vedle ní je menší ukazatel zařazeného kvaltu, po vrchní polovině kružnice obíhají kostičky otáčkměru a spodní si mezi sebe rozdělil palivoměr s teploměrem, které rozdělují hodiny. Okolo displeje svítí další kontrolky, mezi kterými najdete i světlo pro včasné přeřazení. Zmíněné přepínání funkcí se děje dvojící tlačítek na levé straně. MODE slouží pro výběr mezi Tripem A a Tripem B, a spodním SET přepínáte mezi jednotlivými funkcemi (trip time, průměrná rychlost, spotřeba a dojezd). Pod nimi je ale ještě jedno „kouzelné“ neoznačené tlačítko, jehož stlačením vypnete kontrolu trakce a dvojhmatem s tlačítkem MODE vyplete i ABS. Přístrojovka vás za to odmění hláškou „not legal“ a může se začít řádit.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Listovačka přístrojovkou

Při rozjezdu na jedničku stačí přidat trošku víc plynu a přední kolo hned stoupá k nebesům. Tak tady bude ještě sranda… Díky jemné odezvě na plyn se ale žádné drama nekoná, předek stoupá plynule a jde jemně korigovat. Dvojka, trojka, čtyřka, řadí se pod plynem díky quickshifteru (nahoru i dolů) a motor s radostí zpívá v otáčkách. Dávno jsou pryč doby, kde jednoválec udělal baf baf a umřel. Moderní sedmistovka chce točit, aby ve vršku ukázala všech svých 75 koní (56 kW) a je to neuvěřitelná zábava. Díky tomu, že koní není zbytečně moc, se na klikaté cestě nemusíte bát opřít plyn o doraz a vyždímat z motorky co se dá. Osobně mám radši divočejší odezvu na plyn, ale musím uznat, že tohle je totálně efektivní a ve finále budete rychlejší.

Malá studie na téma linie architektury :)

Motorka není vybavená tlumičem řízení, ale na kvalitním španělském asfaltu je umění trefit nějakou nerovnost, takže mi nijak nechyběl. Člověk musí jet slušně řečeno nestandardně, aby podvozek dostal do úzkých, schválně jsem v náklonu ve větší rychlosti vymetl ojedinělou záplatu na silnici a on si to bez problémů přebral. Uvidíme ale, jak se popere s našimi rozbitými cestami, ty ho teprve prověří. Když už se rozparádíte, přijde vhod přední 320 mm kotouč s čtyřpístkovým radiálním třmenem, který sice nedisponuje zabijáckým prvotním zákusem, ale je to pořád Brembo, takže brzdí naprosto dostatečně. A když je člověk trošku šikovný, může si pohrát se spojkou a zadní skvěle dávkovatelnou brzdou, a poslat motorku do zatáčky bokem. Jo, i když je Vitpilen o fous stabilnější, než sesterský Duke, dá se na něm více než úspěšně zlobit.

Na brzdy je spoleh, jak páčka brzdy, tak spojky jsou nastavitelné

Když jsme sjeli z kopců zpátky do údolí, nebyl problém si to brblat devadesátkou, při které motor točí na šestku kolem 4 000 otáček. To je příjemná hodnota, protože se téměř nedostavují vibrace. Vitpilen je stále jednoválec a i když je vybavený dvěma vyvažovacími hřídeli, nemůže od něj člověk očekávat sametově klidný chod. Nejhorší to je, když jedete dálničních 140, a to hlavně z důvodu, že se v svět v zrcátkách promění v rozmazanou hvězdnou galaxii, ve které nic nevidíte. Vibrace se najdou i v řídítkách a v sedle, ale nejsou nepříjemné a po jízdě bez problémů udržíte příbor a najíte se. Když ale člověk jede s motorkou tak, jak má (svižně), ani si jich nevšimne. Zase musím říct, že je neuvěřitelný, kam až se jednoválce dostaly. Při popojíždění jsem si také všimnul relativně velkého mechanického hluku motoru. Předtím jsem si toho nevšímal, protože motorka vrčí pěkně i se standardním výfukem (poslechněte si ve videu), ale při popojíždění a občasném stání jsem si vzpomněl na svou Ducati se suchou spojkou! Co mě naopak překvapilo mile, to byla číslice 4.9 na budíku, značící spolykané palivo během jízdy, což je skvělá hodnota na to, že se celkem topilo. Věřím, že s klidnější rukou půjde spotřeba někam ke čtyřem litrům.

Vyplavit adrenalin v horách a pak si zajet do města na kávičku, to je poslání nové Husky

Vitpilen 701 je sportovní motorka, která vytvořila novou kategorii. Podobný sportovní jednoválec na trhu nenajdete a myslím, že jde o skvělou volbu pro ty, co dostali rozum a chtějí se svézt sportovně. Nová Husqvarna nabízí spoustu zábavy v rozumných rychlostech a v šikovných rukou se na správné silnici stane velice účinnou zbraní, která jen těžko bude hledat konkurenci. K tomu je ale i velice schopnou motorkou na denní ježdění, jen jí musíte odpustit sportovnější jízdní pozici a pár vibrací. Podle mě to ale za to svezení v zatáčkách stojí. Teď už jenom aby své kvality potvrdil na našich okreskách...

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE