Triumph Rocket 3 v edici Evel Knievel je super, ale neskákali bychom na něm

Můžete namítat, že Evel v šedesátých letech jezdil na Triumphu Bonneville T120, ale faktem je, že trochu bláznivý a úžasně iracionální Rocket 3 s tříválcem o objemu 2,5 litru vystihuje Evelovu osobnost snad o kousek lépe. Speciální edice bude striktně omezená na 500 kusů – 250 „nahatých“ Rocketů 3 R a 250 cruiserů Rocket 3 GT.

Technické inovace tady nehledejte, na druhou stranu vězte, že neexistuje moc „speciálnějších“ motorek než právě Triumph Rocket 3. Masivní strojovna s úchvatným motorem má 182 koní výkonu, 225 Nm točivého momentu, přitom se ale ovládá s lehkostí a na silnici funguje skvostně. Tato speciální edice je pak ryze o stylu, kopírujícím design legendární kombinézy, v níž Evel Knievel odskákal většinu svojí kariéry. Jde samozřejmě o bílou, s pruhy a hvězdami v barvách americké vlajky. Paradoxně však základ speciálně lakované nádrže není bílý, ale chromovaný.

Hvězdy a pruhy se objevují také na lakovaných částech podsedlového rámu. Na sedle, víku ventilů, orámování chladiče a předním blatníku pak najdeme Evelův podpis vyvedený zlatým písmem – na blatníku dokonce ve verzi s velkými iniciály „EK“ v motivu americké vlajky. Na víku ventilů se zase u podpisu nachází i číslo motorky v rámci speciální edice.

Při každém zapnutí zapalování se pak Evel připomene speciální uvítací animací. To je ovšem ze změn na motorce vlastně vše. Jak už padlo výše, novinky v technice jako takové nečekejte, o Evelově legendě si však můžete počíst ve speciální knize, kterou ke svému stroji dostanete, a která nese stejné číslo.

Robert Craig Knievel se narodil 17. října 1938 a jméno Evel vzniklo původně jako přezdívka ve vězení, kam se dostal po honičce a bouračce na motorce v roce 1956. Strážný tehdy zarýmoval „Evil Knievel“, a Knievel tohle pojmenování přijal. Pouze s tím rozdílem, že „Evil“ – v angličtině „Zlo“ – předělal na Evel.

Evelova kariéra se naplno rozjela v roce 1967, když se poprvé objevil v televizi. Na okruhu Ascot Park Speedway v Kalifornii tehdy přeskočil 15 aut, a to právě na Triumphu. S britskou značkou byl spjat v letech 1967 a 1968, posléze sedlal (a skákal) třeba Laverdu nebo Harley-Davidson.

Celonárodní a posléze i celosvětovou slávu nabral poté, co se v roce 1968 pokusil přeskočit fontánu u kasina Ceasar’s Palace v Las Vegas. Pokusil… Po bezmála padesátimetrovém letu se totiž strašlivě rozbil, strávil 29 dnů v kómatu a když se probral, zjistil, že je slavný.

Obecně bylo zajímavou Evelovou vlastností, že aby byly jeho skoky komerčně úspěšné, nemusely být úspěšné na dopadu. Jeho vůbec nejslavnějším kaskadérským kouskem tak zůstává pokus o přeskočení kaňonu Snake River z roku 1974. Původně chtěl Evel skákat dokonce přes Grand Canyon, a to na raketově poháněné „motorce“ Skycycle – šlo vlastně o torzo Triumphu připevněné k raketovému šasi s křídly. Skok přes Grand Canyon ale zatrhla správa národních parků, takže místo něj vybral 500 metrů široký Snake River, a motorku vyměnil za nefalšovanou raketu Skycycle X-2. Husarský kousek ale opět nevyšel, jeden z přistávacích padáků se otevřel už při startu a Evel se tak i se svým strojem zřítil do kaňonu. Padáky naštěstí zbrzdily jeho pád, navíc spadl na břeh a nikoliv do protékající řeky, kde by se utopil. Z tohohle šíleného nápadu tak vyvázl relativně nezraněn.

Svou kariéru tak mohl Evel ukončit pokojně v roce 1980 na posledním vystoupení v Portoriku. Tou dobou už byl příliš polámaný na to, aby skákal, i tak si ale za život připsal přes 145 kaskadérských skoků na motorkách. Evel Knievel zemřel v 69 letech 30. listopadu 2007.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE