husqvarna_svartpilen_801_2




Nový světový rekord: 4012 km za 24 hodin! Volba stroje mnohé překvapí

V Guinnessově knize rekordů se zase jednou úřadovalo a nový zápis je v mnoha ohledech poměrně překvapivý. Zaprvé došlo k překonání předchozího rekordu o opravdu pořádnou vzdálenost, zadruhé jej uskutečnil několikanásobný mistr světa v enduru, jehož doménou by měla být náročná jízda v těžkém terénu a ne hltání kilometrů po asfaltovém oválu, a zatřetí neseděl na žádné zalehávací silniční střele, nýbrž na cestovním enduru!

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Čtyřiadvacetihodinovky patří v motocyklovém světě k tomu nejtěžšímu. Ovšem když zrovna nejde o nějaký vesnický sranda závod Fichtlů, většinou se střídá za řídítky jednoho soutěžícího stroje více závodníků. Řídit motorku sám 24 hodin na uzavřené dráze ve vysokém tempu s cílem ujet co nejvíce kilometrů, to je výkon, před kterým musíme smeknout, i kdyby žádný rekord nepadl. Jenomže on padl a došlo k posunu skutečně významnému: doposud platilo 3406 km, odteď je to přesně 4012,53 km, tedy o 606 km více! Jako kdybyste k tomu zvládli ještě dojet z Prahy do Zlína a zpět. Nicméně to je samozřejmě jenom pro představu té vzdálenosti, v běžném provozu se musíte potýkat s provozem, různým profilem vozovky a třeba taky s dopravními předpisy, zatímco rekord proběhl na High-Speed Ringu v italském Nardò Technical Center. To je čistě asfaltový kruh o průměru 4000 metrů, kde jedno kolo měří 12,6 km, a díky mírně klopenému povrchu tady prý máte pocit, že jedete rovně, i když frčíte dost přes 200 km/h. A tady se frčelo, když průměrná rychlost byla 167,79 km/h, což je dost šílená představa, protože to zahrnuje i zastávky na tankování (těch bylo 18, spálilo se 520 litrů benzínu) a lehký odpočinek jezdce. A to Ivánovi nad ránem pršelo! Mimochodem předchozí držitel rekordu Američan Carl Reese měl při svém pokusu v únoru 2017 průměr „jenom“ 141,9 km/h.

A kdo a na čem tedy nový rekord ustavil? My bychom čekali nějakého silničního závodníka na stroji typu Suzuki Hayabusa, jenomže jezdcem byl pětinásobný mistr světa v enduru a 21násobný národní šampion ve stejné disciplíně plus pětinásobný národní v motokrosu, Španěl Iván Cervantes, který řídil naprosto sériový Triumph Tiger 1200 GT Explorer! Iván je už dva roky ambasadorem britské značky a pomáhá s vývojem ostrých terénních speciálů, které Triumph hodlá nasadit už příští rok, nejdříve v mistrovství světa v motokrosu (testovacími jezdci jsou Clement Desalle a Ivan Tedesco), plus se již v sedle modelů Tiger zúčastnil několika vytrvalostních závodů, přičemž v Baja Aragón, 1000 Dunas Raid a Basella Maxi-Trail Race slavil vítězství. Mimochodem u příležitosti ročního výročí od Baja Aragón teď Triumph představil speciální edice Tiger 900 Rally Aragón a Tiger 900 GT Aragón, které budou k dostání akorát letos a od standardu se liší barvami a přidanými padáky kolem motoru, verze Rally je má i kolem nádrže.

Jenomže kroužit 24 hodin po asfaltovém kolečku, to je úplně jiná výzva, a jak sám Iván říká ve velice pěkném videu, měl z toho velký respekt. Z offroadu měl velmi dobrou fyzičku, bez té by to určitě nešlo, ovšem hlavní problém u těchto dlouhých jízd je prý především hlava. Na tento rekordní pokus se speciálně připravoval i v ohledu výživy a spánkové strategie (před jízdou, během rekordního pokusu nespal), pomáhal mu s tím jeden profesor z univerzity v Birminghamu a původní rekord překonal už po 19 hodinách jízdy a nakonec se mu podařilo dosáhnout až na vysněnou hranici čtyř tisíc kilometrů.

Co nám na celém tomhle rekordu přijde asi nejvýznamnější, že jej bylo dosaženo na úplně sériové motorce (prý byla vybrána náhodně z výrobní linky) kategorie Adventure. Neproběhly žádné úpravy, pouze jedna výměna zadní gumy, když začalo pršet a původní Metzelerka už měla nepříjemnou placku. Ale každopádně nebyla použita žádná zalehávačka, která letí jako raketa, nýbrž velký pohodlný stroj. A že Triumph Tiger 1200 GT Explorer velký je, tahle nejvyšší silniční verze má 30litrovou nádrž a špičkovou ochranu proti povětří, plus třeba vyhřívané rukojeti nebo výkonná LED světla, což jsou všechno prvky, které při dlouhodobém kroužení potřebujete víc než stovky koní v motoru. Který samozřejmě se svými 150 kobylami a 130 newtonmetry není vůbec slabý. Tak si na to vzpomeňme, až se zase pod některým z článků rozhoří plamenná diskuse o tom, jak jsou adventury jenom módní záležitostí pro pozéry, kteří na tom stejně nikdy do terénu nevyjedou a proč si to tedy kupují. Tak přesně proto…

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 15 Kč od 1 uživatele.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Z1000SX_Petr přispěl 15 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist