faber_aprilia




Dálkový dobrodruh. Pětistovka Rieju dostala dvě nádrže

Španělská značka Rieju se dříve specializovala na silniční malorážky pro teenagery, před dvěma lety se vrhla na ostrá endura a teď ji lákají dálky. Ale opravdu hodně velké dálky, když na jejich zdolání potřebujete 39 litrů benzínu!

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Katalánská značka Rieju byla zapsána oficiálně v roce 1942 coby Riera y Juanola, S.L., a z počátku jmen obou zakladatelů vznikl její název. Takže letos je to přesně 80 let a bylo by samozřejmě od novodobých majitelů silně krátkozraké, kdyby si tohle výročí nechal utéct. Proto představila řadu nazvanou Legend 1942, do níž je zařazeno několik modelů a kterou charakterizuje šedo-zelené lakování. Patří sem ostrá endura MR Legend 250/300, naháč Century Legend 125, zábavné Tango Legend 125 a konečně i největší novinka Rieju pro nadcházející rok, která se jmenuje…

Aventura Legend 500

Je logické, že značka tuhle motorku představuje právě v tom výročním provedení a dlužno říci, že jí to opravdu sekne. Ale ona bude určitě fešanda i později v běžných barvách, které se u Rieju točí kolem černé, červené a bílé. Jenomže ona to samozřejmě není zásluha barev, ty jenom dolaďují finální dojem z celku, který vypadá, no, vypadá… Prostě já v Aventuře vidím Hondu CB500X na vysokém podvozku a s čumákem Africa Twin. Přední světlo je teda jiné, to Španělům nebudu křivdit, ale jinak ty boční plasty, tvar plexi… Každý si o tom může myslet, co chce, já si myslím, že je škoda, že takovou motorku neudělala Honda sama už dávno a Rieju ukazuje, že by to vypadalo moc pěkně.

Jenomže tady nejde ani tak o design jako o to, co je pod líbivými plasty. A tam by se měla Honda pořádně poučit. Protože tady ten španělský výraz „aventura“, tedy dobrodružství, není jenom planým plácnutím. Základem je řadový dvouválec o objemu necelých 500 kubíků, prostě další z mnoha kopií agregátu CB500, tentokráte od čínského výrobce, o kterém jsme v životě neslyšeli – Chongqing Hengjian Motorcycle Manufacturing. Vlastně celá ta motorka je vyrobená u téhle společnosti v Číně, kde ji prezentují pod značkou HJMOTO a dokonce ji tam prodávají i v barvách velice silně ovlivněných Africou. Pro Rieju je ovšem vyráběna podle specifikací, které si Španělé nadiktovali.

Co tedy Rieju má a Honda ne? Výbavu schopnou terénního nasazení. Tedy alespoň od pohledu, protože nám bohužel chybějí údaje o zdvizích přední USD vidlice i zadního centrálu. Když se dočteme, že sedlo má výšku 820 mm, což je o centimetr méně než u Hondy s jejími zdvihy 150/135 mm, začneme z toho být trochu rozpačití, jenomže když se dobře podíváte na obrázky a porovnáváte pozici motoru vůči osám kol, zjistíte, že Aventura je jednoznačně podvozkově vyšší než CB500X. To má totiž hodně polstrované sedlo, u Rieju je opticky výrazně nižší, a také má španělský stroj níž stupačky, až na spodním konci rámu. Tlumiče jsou vpředu i vzadu nastavitelné. A co je naprosto zásadní, že kola mají opravdu terénní rozměry. Špuntové obutí má rozměry 90/90-21 vpředu a 150/70-18 vzadu, to zní super, stejně jako fakt, že tak, jak motorka stála na výstavě, by měla přicházet i na krámy, tedy s centrálním stojanem, zadním nosičem, pevnými bástry, šusplechem a padáky na motoru, tlumičem řízení, výfukem z inoxu a velkou digitální přístrojovkou, která nabídne i sledování tlaku v pneumatikách. Jestli na ní půjde vypnout i ABS, kontrolující trojici kotoučových brzd s disky o velkém průměru (vpředu 298 mm, vzadu 240 mm) a čtyřpístkovými radiálními třmeny na předku, to netušíme.

Jo a s dvojicí nádrží. Cože? Čtete dobře, jen se na tu motorku dobře podívejte. Rieju Aventura 500 má dvě nádrže, a to prosím pořádné. Bandaska před sedlem na tom obvyklém místě, kde nádrž na motocyklu bývá, nabídne objem rovných 20 litrů, což je o dost víc, než kolik má Honda. Jelikož tyhle motory při normální jízdě berou kolem čtyř litrů na sto, dostali byste famózní dojezd na hranici 500 kilometrů. Číňané ovšem tuhle motorku ladil asi na přejezd Austrálie nebo Grónska nebo nevím, ale z nějakých blíže nespecifikovaných vnitřních pohnutek jí nadělil ještě druhou nádrž, kterou umístil pod sedlo a která pojme – chvilka napětí – dalších 19 litrů! To máme dohromady objem 39 litrů a dojezd, který při šetrné jízdě přesáhne 1000 km! Motorka pro ty, kdo opravdu neradi jezdí tankovat. Když už potom naplníte rezervoáry do plna, k „suchým“ 190 kilům budete muset připočítat ještě dalších téměř 30 kg jenom v palivu. Tenhle bezesporu hodně zajímavý stroj by se do Česka měl dostat v květnu příštího roku a zájemci by na něj měli mít našetřeno přibližně 230 000 Kč.

Na benzín i na elektriku

Na svém stánku prezentovala Rieju i další novinky pro sezónu 2023. Malého dobrodruha jménem Aventura 125 s kapalinou chlazeným čtyřtaktem a se specifickým designem představili Španělé už loni, teď tady stojí již vyráběná produkční verze, kterou můžeme brát jako konkurenta třeba pro Malaguti Dune. Úplnou novinkou je model MR Pro 125, který patří do řady ostrých endur MR, jež doposud tvořily dvoutakty 200/250/300. Stopětadvacítka se čtyřtaktem Minarelli úplně soutěžní záležitostí není, ale je udělaná tak, aby se s ní o víkendu náctiletí pořádně vyřádili v terénu a v pondělí ráno na ní zase mohli jet do školy. Aprilia RX 125 je proti ní více silniční. S třetí a poslední novinkou už zůstaneme hlavně v terénu, také půjde o zástupce řady MR, ovšem označení eMR jasně dává najevo, že tady to bude o voltech a ampérách. Údaje, které Rieju k tomuto modelu dává, znějí poměrně optimisticky, špičkový výkon 60 kW bude chtít pořádné dráty a doba nabíjení 2-3 hodiny pro 4,3kWh battery-pack je taky lehce podezřelá. Dojezd Rieju udává v kilometrech (tady konkrétně 100 km), u terénní motorky by ale byl relevantnější spíše časový údaj. Uvidíme, jaká bude realita. Hmotnost 120 kg je v pohodě, předpokládaná cena kolem 320 000 Kč včetně daně také nijak nevybočuje ze zavedených pořádků, takže teď v Rieju budou řešit hlavně to, jestli se jim sejde dost objednávek od jednotlivých importérů, aby mělo tuhle elektrickou prvotinu vůbec smysl vyrábět. Elektromobilitu španělská značka rozhodně do budoucna řešit bude (i když možná tak trochu z donucení), nicméně od spalovacích motorů se odklánět nehodlá a aktuálně má ve společném vývoji s Minarelli úplně novou generaci vlastních závodních dvoudobých motorů, jež by se do ostrých endur Rieju mohly dostat v časovém horizontu dvou sezón.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Vláďa Novotný - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 60 Kč od 1 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



faber_motoguzzi
Objednat reklamu
TOPlist