Norton představil 170koňovou šestsetpadesátku Superlight SS

Jestli si říkáte, že jdeme tak trochu s křížkem po funuse, protože už o ní psal kde kdo, tak to má jednoduchý důvod. O víkendu jsme byli přímo ve Velké Británii se nejen na tuhle novinku podívat. A musíme říct, že je vážně dechberoucí. Perfektně zpracovaná hromada karbonu v atraktivním designu je doplněna o frézované díly a špičkové komponenty, takže pohled na ní rozechvěje každého příznivce svižné jízdy. A nejen jeho.

 

Už samotná technická specifikace je něco. Norton udává, že díky použití kompresoru Rotrex dokáže ze svého dvouválce o objemu 650 cm3 dostat 175 koní ve 12 500 otáčkách doplněných o 125 Nm! Taková čísla by byla pěkná i v případě, že by byl zbytek motorky standardní model Superlight, který by logicky díky kompresoru s mezichladičem přibral pár kilogramů na váze. Jenže to v Nortonu nechtěli, takže pro verzi SS vyvinuli kompletně karbonový rám včetně jednoramenné kyvné vidlice. Tohle malé umělecké dílo je o 47 % lehčí než standardní provedení z hliníku, takže se výsledná hodnota suché hmotnosti přeplňovaného sporťáku dostala na 159 kilogramů. To je jen o kilogram víc než v případě verze poháněné 105 koňovým atmosferickým motorem.

 

Že se v litrové kubatuře už běžně pohybujeme ve sféře magického poměru jeden kůň na jeden kilogram, to už jsme si tak nějak zvykli, u šestistovky je to ale něco úplně jiného a úplně jiné to bude určitě také svezení, protože o hravosti lehké a úzké šestistovky se může superbikům jenom zdát. Možnost zkusit to na vlastní kůži ale bude mít jenom padesátka šťastlivců, která za motorku zaplatí zhruba milion a půl korun. To je sice dost peněz, když se ale podíváte, kolik stojí jiné limitované edice, tak to je naprosto v normě. Za tyhle peníze k výkonnému motoru a karbonovému rámu dostane hrdý majitel také karbonové kapoty a kola, špičkový podvozek od Öhlinsu, monobloky od Bremba a samozřejmě také chytrou elektroniku. 

Padesát motorek určitě není moc a jen se po nich zapráší. Nicméně kdo to prošvihne, nemusí zoufat. Díky unifikaci všech dílů jsou veškeré komponenty záměnné, takže továrna do budoucna nevylučuje třeba příchod plně karbonové verze bez přeplňování nebo naopak přeplňované verze v hliníkovém rámu. Jednotnost dílů také vysvětluje, jak šestsetpadesátka vydrží obrovský nárůst 70 koní a 50 Nm. Paralelní dvouválec, který mimochodem pohání i novinky Atlas, je totiž v podstatě přední polovina vidlicového čtyřválce ze superbiku V4 RR. V něm motor dává 200 koní a 130 Nm a právě on daroval nafoukanému Superlightu převodovku, rozvodová kola a další extra namáhané díly. Myslíme, že jako ukázka schopností Angličanů se to moc povedlo. Škoda jen, že asi nikdy nezjistíme na vlastní kůži jak to jede.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE