Vliv Castiglioniho v MV Agustě dál slábne

Nebýt rodiny Castiglionových, pravděpodobně by tady dnes nebyla ani MV Agusta. Když v roce 1992 Claudio Castiglioni koupil prostřednictvím svého impéria Cagiva práva na značku, moc lidí v obnovení zašlé slávy MV nevěřilo. Claudio ale zaměstnal lidi od Ferrari, kteří pomohli s vývojem motoru, na zbytek pak povolal toho nejpovolanějšího - Massima Tamburiniho. Výsledek se dostavil v roce 1997 s první F4 750, která okouzlila celý svět. Od té doby to je ale se značkou jako na houpačce. V roce 1999 probíhá restrukturalizace, kdy se MV Agusta stává hlavní značkou a Cagiva s Husqvarnou těmi vedlejšími. To ale velké změny nepřineslo, takže v roce 2004 kupuje značku za 70 milionů euro malajský výrobce automobilů Proton. U něj se ale moc dlouho neohřála, protože hned o rok později putovala do rukou Gevi SpA, finanční skupiny se sídlem v Janově. V tom čase se povedlo restrukturalizovat firmu a rozjet znovu výrobu, k čemuž pomohl i prodej Husqvarny německému BMW v roce 2007. Účetní si ve Varese i tak stále drbali hlavu, takže v roce 2008 přišel s lukrativní nabídkou další ženich, tentokrát z USA. Harley-Davidson ale o svou nevěstu rychle ztratil zájem. Hned v dalším roce se její vlastnictví vrátilo zpět do rukou rodiny Castiglionových. Jak a kde na zpětný nákup vzali peníze, to ví asi jen zainteresovaní.

Giovanni a Claudio Castiglionovi

Od té doby šlo vše více méně dobře. Výroba neustále stoupala a Giovanni, který převzal od otce vedení značky, chtěl vyrábět stále víc. Dohodl proto partnerství s výrobcem Mercedes Benz, který prostřednictvím své divize AMG koupil 25% podíl. Jenže ani tohle manželství se úplně nepovedlo. Pozdní platby dodavatelům, špatné dodávky náhradních dílů, problémy s kvalitou…. MV Agusta zkrátka nebyla připravená na to stát se velkým výrobcem „obyčejných“ motorek. Všechny problémy se odrazily samozřejmě na financích, takže přišel čas na další restrukturalizaci. Během ní do Agusty vstoupil ruský spasitel ComStar Invest v čele s Timurem Sardarovem. Agusta se postavila zpět na nohy, ale pro další fungování to chtělo další kapitál. Ten přišel opět z Ruska, když se 2. listopadu 2018 stal majoritním vlastníkem, výkonným ředitelem a předsedou představenstva Timur Sardarov. Přes všechny životní peripetie byla u kormidla stále rodina Castiglionových, dokonce i v době vstupu východního akcionáře, kdy byl Giovanni jmenován prezidentem. Sice už to byla spíš taková čestná funkce, ale pořád funkce. „Giovanni se bude soustředit na samotný produkt, je neuvěřitelný vizionář, co se týče designu, zatímco mojí odborností jsou technologie, marketing a prodej, v tom jsem dobrý. Vím, jak funguje svět techniky, a jedním z důvodů, proč jsem se před dvěma lety rozhodl vstoupit do MV Agusty, byla práce na novém způsobu, jak tyto motocykly prodávat. Věřím, že se naše dovednosti s Giovannim budou dobře doplňovat a spolu vytvoříme MV Agustu takovou, jaká ještě nikdy nebyla – zdravě financovanou, stabilní a do budoucna hledící společnost s fantastickými produkty, jimiž budou ty nejkrásnější a technologicky nejdokonalejší motocykly na světě,“ k tomu dodal Timur Sardarov ve velkém rozhovoru, který jsme přinesli v lednu.

Teď se zdá, že se kapitola rodiny Castiglionových u MV chýlí ke konci. V příštích pěti letech chce MV Agusta dosáhnout na 25 000 vyrobených motorek ročně, což má zajistit nejen její nabídka velkých čtyřválců a tříválců, ale i vstup do kubatury 350 – 500 cm3 prostřednictvím spolupráce s čínským Loncinem. Dohlížet na správné fungování značky a vzorné plnění pětiletky bude nově Paolo Bettiny v roli finančního ředitele a Massimo Bordi jako viceprezident. První jméno vám asi nic neřekne, druhého pána můžete znát z jeho působení v Ducati, kterou v devadesátých letech úspěšně vedl nebo z dřívější působení v MV Agustě. A co Giovanni? Ten bude podle zprávy zastávat poradní roli, takže může s budoucností MV Agusty nesouhlasit, ale to je v podstatě také to jediné, co s tím může dělat…

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)