Víme, jak budou vypadat nové Kawy 125!

Nám moc. Ale nám se tyhle tvary líbily už dávno. Co to plácám, když je to úplná novinka, po mnoha letech seriózně míněný vstup značky Kawasaki do třídy 125 cm³?! Ano, takovéhle stopětadvacítky ještě nebyly. Jenže už to byly dvěstěpadesátky, konkrétně pro modelový rok 2015 udělané modely Ninja 250SL a Z250SL s jednoválcovými čtvrtlitrovými jednobuchy. Tehdy se moc nechytily, v Kawě si ověřili, že pozice dvouválců Ninja 300 a Z300 (dnes již Ninja 400 a zanedlouho určitě i Z400) je neochvějná, dvěpade stáhli a pěkně si je pochystali jako osminky…

Máme se proto na inženýry v Akashi škaredit, že ten vývoj vzali trochu hákem? Vidíme šroubované zadní stupačky namísto přivařených, možná trochu změnu u světel, ale jinak… Vůbec ne. Udělali bychom to úplně stejně, vždyť to má obrovskou logiku. Problémem těch 250 nebylo, že by to byly špatné motorky, ale existence větších dvouválců za hodně podobnou cenu. To je celé. Jinak po stránce vzhledu a podvozku, tedy to, co si nyní převzaly stopětadvacítky, jsme neměli připomínek. Takové soukromé okénko – na autodromu ve Vysokém Mýtě jsem už jezdil na lecčems, ale nejlepší vzpomínky mám jednoznačně na Ninju 250SL. Nemohli mě z ní tenkrát dostat, a kvůli výkonu motoru to rozhodně nebylo.

Takže, už víme, odkud nové Kawy 125 pocházejí, ale co o nich víme dál? Výrobce zatím podrobné technické údaje tají, známe jen pár detailů. Ovšem důležitých. Pro mladé držitele řidičáku A1 je ten nejdůležitější, že v TP v kolonce výkon budou mít těch plnotučných 11 kW alias 15 koní, tedy povolený strop třídy. Japonci navíc říkají, že jejich vodou chlazený jednoválec se bude moci pochlubit silným středním pásmem a typickou Kawasaki výkonovou špičkou. Jak to jen ti zelení dělají, že jim všechno nahoře tak krásně zpívá…

Neméně důležitou zprávou je, že rozměrově jde o velké motocykly, jedny z největších v téhle třídě. To totiž určuje, jestli si tu krásnou velkou motorku hrdě postavíte před školu, nebo toho Pionýra raději necháte vedle v ulici, aby vás spolužáci neviděli. Pneumatiky sice nejsou tak široké jako třeba u KTM, ale v Kawě šli cestou rozumného kompromisu mezi ovladatelností a machrovinkou, takže sedmnáctky obouvají gumice šíře 100 mm vpředu a 130 mm vzadu. S gripem nebyl problém ani na dvojnásobně silnějších čtvrtlitrech, osminka je těžko přepere.

Jedinou odlišností v dostupných technických údajích mezi 125 a 250 je výška sedla, stopětadvacítky jsou překvapivě vyšší! Ninja 125 má sedátko v 785 mm, naháč Z125 dokonce až v 815 mm. Asi jiné přepáčko na zadním tlumiči. To je také vhodné říci, že podvozkově jsou „dvácy“ postavené moc pěkně. Je to typická japonská cesta, zatímco evropské značky se snaží okouzlit drahými řešeními, Japonci tvrdí, že obyčejná hranolová kyvka, klasická přední vidlice a normální brzdy s dvoupístkovými plovoucími třmeny a vykousanými kotouči na motocykl této kategorie bohatě stačí. Mají recht, podívejte na dvouválcovou Ninju, technicky vlastně rozpočtovka, a i tak dokáže závodit na okruzích. Ono se to vlastně všechno do značné míry odvíjí od rámu, a ten právě u těchto malých jednoválců je prostě super – trubkový příhradový. Ten nás bavil už na dvěstěpadesátkách.

Jestli se Ninja 125 a Z125 na trhu uchytí? Přáli bychom jim to. Podle nás potenciál mají. Víme, že podvozek snese podstatně víc než jen 15 koní. Motor bude fajn, o tom nepochybujeme. A jsou prostě pěkné. Dvěstěpadasátky byly barevně hodně nudné, ale teď se kreslíři Kawasaki rozparádili a ty motorky působí veseleji a zároveň i dospěleji. Pěkné plasty, pěkná kola, dokonce ani výfuky nevypadají špatně. Jsme zvědavi, kolik spolužaček příští rok neodolá…

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE