CMX1100 Rebel vrací Hondu do segmentu dospělých cruiserů, nabídne i automat DCT

Je to už nějaký ten pátek, co japonská čtyřka složila své chromované dlouhé zbraně s předkopnutou vidlicí a véčkovým dvouválcem. Drobný závan z japonských ostrovů jsme cítili pouze v maloobjemové třídě, ale Honda se to rozhodla změnit. Vzala jedenáctistovkový motor z modelu Africy Twin a na jeho základu postavila novinku CMX1100 Rebel.

Kapitoly článku

Dávno je pryč doba legendární Hondy Shadow a dalších velkých nablýskaných strojů s nejobjemnější osmnáctistovkou VTX v čele. Od té doby se také dost změnila pravidla hry v této třídě, kam se pomalu ale jistě vkrádá sportovní duch. Dobrým důkazem můžou být všechny ty odlehčené stylové bobbery, se kterými si člověk užije i krapet svižnějšího ježdění a to ani nemusí mít motor převyšující objem nejprodávanějších rodinných vozů. Důkaz jsme přinesli při letošním srovnávacím testu malých cruiserů, kde osvědčený pětistovkový rebel zaujímal místo šikovné a zábavné motorky do města, navíc velmi vhodné pro začátečníky. O tom, že se s touhle motorkou Honda trefila do vkusu, svědčí i fakt, že v Evropě šlo v roce 2019 o třetí nejprodávanější motorku v této kategorii. To je vedle všech těch velkých amerických želez určitě cenný zářez na pažbě. Jenže co potom? Kam přestoupit z pětistovky, která je sice povedená, ale pořád je to „jen“ pětistovka? Nyní Honda přichází s řešením.

Recept zbrusu nového modelu CMX1100 Rebel má samozřejmě stejné základní ingredience jako menší dvojče – černá barva, paralelní dvouválec, baňaté pneumatiky, jednoduchá stavba prostá všech cingrlátek. A stejně osvědčený, jako celkový koncept, je také použitý motor a s ním související technologie. Dvouválec s objemem 1084 cm3 a s písty běhajícími vedle sebe dost dobře známe z cestovního endura CRF1100L Africa Twin, a už tady nás baví svým hutným zátahem ve spodních otáčkách. Pro použití v bobberu se tuhle vlastnost snažili v Hondě ještě zdůraznit o 32 % větším setrvačníkem. Ten by měl zajistit ještě hutnější odezvu v nízkých otáčkách, ale také zlepšit celkovou kultivovanost motoru. Ne tedy, že by to bylo nějak potřeba. V klidu bychom si dokázali představit Rebela se stejnými výkonovými parametry, jako má jeho adventure kolegyně, ale u cruiseru se přece jenom nehledí tolik na maximální výkony. Tady jde spíš o charakter motoru a upřímně, 87 koní a 98 newtonmetrů je na takovou motorku dostatečný výkon, tím spíš, když maximum točivého momentu přichází už ve 4000 otáčkách. Rebel má v kapse ale ještě jeden trumf, protože v pohotovostním stavu váží 223 kilogramů.

Silný motor s hutným zátahem by v téhle třídě byl určitě k ničemu, kdyby nedokázal pořádně zabublat. Ani tady nenechali vývojáři nic náhodě a slibují hluboké dunění v nízkých otáčkách kolem krouťákového maxima, které, když se rozvášníte, přejde ve vyšším spektru v „bouřlivější adrenalinové vysokofrekvenční tóny“. I když to může znít v tomhle marketingovém žargonu všelijak, nemáme pochyb o tom, že bude Rebel vrčet pěkně. Honda v poslední době se zvukem pracuje hodně dobře, důkazem může být dárcovská Afrika, šestiválcový Gold Wing nebo z úplně jiného konce nabídky supersportovní Fireblade RR-R. U všech těhle motorek je otevřený výfuk, co se zvuku týče, poměrně zbytečná investice. Obrázek si částečně můžete udělat na promo videu níže.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Na výfuky proto zapomeňte, spíš si rozmyslete, jestli nebude lepší ty peníze investovat do dvouspojkového automatu DCT. Vždyť ve které třídě by mohl dávat větší smysl než v téhle? No dobře, sama Honda zdůrazňuje, že Rebel umí potěšit i svižnější jízdou v zatáčkách, ale to Afrika taky. A i u ní se dnes prodeje pohybují více méně půl na půl. Kromě určitého cenového rozdílu musíte případně také počítat s desetikilovým nárůstem hmotnosti, ten ale bude ale u motorky s nízkým těžištěm a sedlem ve výšce 700 milimetrů stěží postřehnutelný. Dvě spojky, dvě hlavní hřídele převodovky a další nezbytnosti prostě něco váží, ale kdo se do hladkého plynulého přeřazování téměř bez ztráty tahu zamiluje, už by neměnil. I tady je samozřejmě hned několik automatických režimů řazení a pro intenzivnější zážitek z řízení si i tady můžete řadit manuálně tlačítky na levém řídítku. Automat pak jede podle jedné ze tří předvolených map, které jsou spojené s jízdními režimy. Standardní mapu tu doplní režim Rain, který řadí vyšší rychlosti dřív, Sport naopak řadí až ve vysokých otáčkách.

Už od toho si můžete odvodit, že ani tenhle „očesaný bobber“ není prost moderních technologií. Je tady elektronický plyn, nechybí kontrola trakce a základní ABS, potěší tempomat ve standardu a u takového stroje je vcelku překvapivě také anti-wheelie. Je proto jasné, že vás jízdní režimy neminou ani v případě, že variantu DTC necháte na showroomu. K dispozici jsou stejné volby Standard, Rain a Sport a stejně jako u převodovky i tady je první volba „zlatý střed“ všeho, Rain omezí dodávku výkonu a zpřísní všechny elektronické hlídače, Sport jim naopak popustí uzdu a nechá ukázat Rebela, co v něm doopravdy je. Na výběr ale není jen ze tří režimů, všechny předdefinované doplní ještě čtvrtý User, který si můžete nakonfigurovat podle svého gusta. Volit, nastavovat a potvrzovat bude jezdec pohodlně ovladačem z levého řídítka a všechno uvidí na kulatém displeji, který drží designovou linii nastavenou pětistovkou, ale přece jenom toho nabídne o něco víc k vidění.

Kulatý inverzní displej s novým prostorem pro nezbytné kontrolky našel své místo tradičně na jednodílných řídítkách, pod kterými se schovává klasická 43milimetrová vidlice s titanovým povlakem kluzáků. U ní, stejně jako u zadních tlumičů, bude možné nastavit si předpětí pružiny. O zpomalení stroje se bude starat přední 330mm kotouč s radiálním čtyřpístkovým třmenem, a kdyby to bylo málo, přispěchá na pomoc zadní 265mm kotouč s jednopístkem. Poměrně zajímavé je to na straně pětipaprskových kol, na kterých jsou kotouče namontované. Zatímco menší rebel sází na šestnáctipalcové ráfky na obou koncích, novinka vpředu nabídne osmnáctipalcový ráfek s pneumatikou 130/70, vzadu už je stejná šestnáctka, ale s širší gumou 180/65. Kostra stroje je na první pohled stejná, tvoří ji totiž ocelové trubky. Jenže u velkého Rebela jsou samozřejmě úplně jinak dimenzované a rám je celkově trochu přifouknutý. Rozvor činí 1520 mm, přední vidlice je pod úhlem 30°, stopa má hodnotu 110 mm a Honda slibuje náklony v rozsahu 35° na obě strany.

Na vrchních trubkách rámu našla své místo nádrž s objemem 13,6 litru, která samozřejmě není plastová. To by v téhle kategorii byl hřích, stejně jako to mnozí považují v případě blatníků. Ti budou v případě Rebela spokojení, protože jsou oba plechové. Minimalistický vzhled dotváří kulaté světlo se čtyřmi LED čočkami a diody se starají také o osvětlení zbytku stroje. To všechno je dobře rozpoznatelné na první pohled, těžko už ale odhalíte 3litrovou schránku pod sedlem. Její předurčení jasně definuje USB-C zásuvka a zajímavou vychytávkou je, že se otevírá otočením klíčku ve spínací skřínce. Tu nenajdete na tradičním místě, ale na levém boku rámu pod sedlem.

Nový Rebel bude k dispozici v černé a červené metalíze a k dispozici budou dvě sady příslušenství. První nabídne přední štítek, jiná sedla, krátký přední blatník, nosič pro případnou jízdu bez spolujezdce a nálepky na nádrž a kola. Druhá nabídne velký přední štít, jiná sedla, opěrku pro spolujezdce, zadní nosič a sedlové brašny.

 

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 18 Kč od 7 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):
Motokatalog.cz



TOPlist