Obří boxery BMW naživo - R18 B, R18 Transcontinental a custom R18 Henne Tribute

Novinky 2022 zazářily na stránkách zpravodajských webů jen před pár týdny a první kusy už jsou v Čechách. Připravili jsme pár prvních dojmů ze stručného setkání naživo, které nám BMW okořenilo jízdní zkouškou přestavby R18 Henne Tribute. Na září už plánujeme důkladný redakční test, zatím mrkněte na pár prvních fotek a pocitů.

Kapitoly článku

O technice a parametrech obřího baggeru R18 B a na něj navazujícího touringu R18 Transcontinental už jsme psali v tomto článku, ale osobní setkání je úplně něco jiného. Na fotkách můžete stokrát okukovat tvary a barvy, ale celkový dojem a důkladné osahání naživo je něco jiného. Značka BMW si před rokem připravila cestu uvedením dvou nekapotovaných cruiserů R18 First Edition a Classic, takže oba dnešní touringy mají na co opticky navázat. Oba po stránce designu pěkně využívají bílé linky a naživo působí sympaticky originálně a nevyzařuje z nich inspirace americkými vzory. Zajímavé jsou plastové senzory radaru adaptivního tempomatu, které jsou umístěné nad světlometem.

Na originálním dojmu se hodně podepisuje i zaoblený tvar plexištítů, to hlavní ale samozřejmě jsou obří válce motoru vystrčené do stran a u Transcontinentalu ještě zvýrazněné ochranným rámem. Obří motor v nahatém cruiseru vypadá až přerostle, ale v cesťácích je perfektně zasazený do celkové velikosti motorky. Ten motor je dělaný přesně pro tyhle dva obry a dlouhé a mohutné výfuky s nimi pěkně ladí, na každé jiné motorce by působily přerostle a odváděly pozornost od motoru.

Honem se vyhoupnout do sedla a vyzkoušet, jak je to u cesťáků s posazem s místem na nohy, které bylo u prvních dvou cruiserů trochu omezené. Pokrčení v kolenou i pozice nohou je docela příjemná díky vyššímu sedlu, které je pocitově trochu víc vzadu. Ani tady si samozřejmě nenatáhnete nohy bohatýrsky dopředu po vzoru americké konkurence. Na druhou stranu ten pohled na obří válce do stran za to stojí. Co ale nepochopím je konstrukční řešení bočního stojánku na levé straně. Špička levé nohy totiž při řazení naráží na zaklopený stojan, shora zase má jen omezený rozmach kvůli válci motoru. Tak za tohle bych konstruktéry zrovna nepochválil ;-( Naopak ozvučení od Marshallu je nádhera, zvuk je čistý, pronikavý a není přebasovaný, tak tohle se povedlo!

Trochu problematické je to na místě s celkovou váhou, která dělá hlavně z obřího Transcontinentalu záležitost jen pro zdatnější jedince. Vyhoupnout mašinu s provozní hmotností 427 kg ze stojanu a manipulovat s ní není žádná legrace, a když si ještě představím, že bych za sebou měl spolujezdkyni.... tak na jízdu ve dvou na tomhle obru jsem opravdu zvědavý. Ještě že tu je elektrická zpátečka. Na druhou stranu, americké touringy jsou na tom prakticky stejně a dá se s tím žít. To se projeví až při srovnávacích testech, které už samozřejmě začínáme plánovat.

Jak se jezdí na dragsterovém customu

Na akci jsem sice dorazil oblečený v cestovním textilu, ale i tak jsem neodolal a využil možnost krátkého vyzkoušení speciálu BMW R18 Henne Tribute od české firmy Funk Soul Motor Works Brno. O jejím vzniku a symbolice se dočtete v tomto článku, mě dnes ale jde jen o celkový zážitek a dojem a hlavou se mi honí spousta otázek. Dokážu se na tom vůbec rozjet? Přežiju na dragsteru v silničním provozu? Jak se na té dlouhé šelmě bude zatáčet? Jaký mám limit svojí pojistky? Obavy byly zbytečné, Henne Tribute je sice hodně snížená motorka a má hodně omezený rejd, jinak to ale je mašina schválená do provozu a jako dragster se jen tváří. Mohutný zátah se dá ukočírovat a plyn není přehnaně citlivý, tohle ani nemá být závoďák, ale spíš umělecké dílo.

Přestože je Henne Tribute nabitý kevlarovými komponentami, je to pořádně těžká mašina a s nízkými a zahnutými řídítky je otáčení pořádná výzva. Nohy jsou skrčené pod tělem, ale řadička i brzdová páka jdou pohodlně ovládat a jak je stroj v pohybu, kila se pocitově ztrácí. Zvuk dlouhých výfuků překvapivě není žádné hlasité peklo, ale jen temné dunění prozrazuje velký zdvihový objem. Jízda na sportovním sedle je samozřejmě záležitost jen na pár desítek minut, hodinu bych na tom strávit nechtěl, to ale u mašiny tohoto typu samozřejmě neočekává. Tohle je věc do vitríny nebo do showroomu, ale majitel má příjemnou jistotu, že se na takovém klenotu taky dá vcelku příjemně projet.

Při cestě zpátky na chvíli zkouším i dragsterové stupačky v ose zadního kola, ty tu ale jsou jen pro styl a v textilním oblečení je jízdní poloha úplně nesmyslná. Škoda, že jsem nepřibalil kombinézu, pak by to mohlo dávat smysl. Krátké zastavení u novinek ve Štiříně končí, na všechny R18 se důkladně podíváme v září a přineseme pořádné fotografie, videa a zajímavá srovnání.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 10 Kč od 2 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist