Zimní motomodelaření 5: To největší!
Text: Martin Decarli | Foto: Martin Decarli | Zveřejněno: 5.4.2022 | Zobrazeno: 5 746x
Stavebnicím modelů sice kraluje měřítko 1/12, ale pokud toužíte po něčem pořádném, vrhněte se na velké modely. To jsou měřítka 1/9 či 1/8, několik typů se dokonce dělá v úplně top měřítku 1/6. Já jsem si na stavbu vybral postarší BMW a tahle „osmina“ má na délku 28 cm, což už je fakt skoro kus nábytku.
BMW R 75/5 se začalo prodávat v showroomech v roce 1970, jeho zmenšenina od německého Revellu v roce 1971. Byla to tedy opravdu žhavá novinka. Vyráběla se (a stále se vyrábí) ještě v policejní verzi s kapotáží. Takové to „báwo“ které známe ze starých francouzských komedií s Fantomasem nebo z Četníků ze St.Tropez. Kdo se vyzná v označováni BMW motocyklů z doby, kdy se praktikovala číslice (objem), za ní lomítko a číslo, toho upřímně obdivuji. Zkoušel jsem si už dříve nastudovat genezi těchto strojů, ale vzdal jsem to. Motám páté přes deváté, do toho roky výroby, jednotlivé modely se překrývají, no možná jsem jenom já „natvldlej“, jak mi to říkal dvouletý synovec. Takže je značím po svém. Sedmdesát pětka s velkou bandou, drátěnými koly, bubny a zábradlíčkem z parníku za sedačkou. Asi jsem nyní upadl mezi pravověrnými na dno motocyklového „odborníka“, ale já to prostě jinak nedávám 😊
Původní R 75/5 spolu se speciální verzí R nineT /5, kterou BMW připravilo v roce 2019
Velká bedna a plno chromu
Když jsem přebíral balík s R 75/5, myslel jsem, že eshop dal model do první bedny, která byla právě po ruce, a nevadilo, že je třikrát větší, než by bylo potřeba. Ovšem nikoli! Tak velká je i krabice od modelu a má i tak velké rámečky s díly, kde snad 1/3 tvoří mnou „oblíbené“ chromované. Model, jehož formy jsou staré neuvěřitelných 52 let, byl mnohokráte přebalen, dostával nové obtisky, krabici i plánek. A právě ten má ode mne jedničku s hvězdičkou. Firma Revell používá v poslední době velmi hezkou grafiku, kde jen těžko můžeme „zabloudit“ a splést díly.
Pneumatiky působí tak nějak podivně, takové galusky na 750? Raději kontroluji rozměr, ale opravdu jejich šířka sedí. Prostě je to velký bike s kořeny v letech šedesátých, tehdy se vážně takové užovky nazouvaly. Co mě ale úplně uhranulo, byla nádrž. Tady si vážně říkám, cože to stavím celá léta za měřítko? Dvanáctiny? Vždyť to je drobotina! Tak vzhůru do modelaření ve větším zmenšení.
Krásný motor
Drtivá většina výrobců stavebnic motocyklů nás nabádá nejprve k sestavení motoru. „Odlitek“ bloku motoru, válce s těmi krásnými starými víky, vše je veliké a přes stáří modelu velice slušně propracované. I když ještě o level dále v propracovanosti jsou modely vojenských motocyklů Zündapp KS 750, BMW R 75 nebo Harkey Davidson WLA v měřítku 1/9 firem ESCI/ Italeri. Po sestavení motoru máme v dlani fakt „něco velkého“ s hezky naznačenými detaily, jako např. „nálitek“ s typem motoru. Vše přes svůj věk kupodivu velmi pěkně lícuje. Po motoru se dostáváme k přední vidlici a kolům. Přiznám, se že jsem zprvu netušil, co to je za plno kroužků v šedém rámečku. Když mi plánek poradil, že kroužky mám nastrkat na „nábu“ kola a tím mi jednoduše vznikne žebrování bubnových brzd, došlo mi to. Geniálně jednoduché a ve finále velmi působivé. Tohle opravdu u „dvanáctin“ nezažijete.
Teď přicházejí chromované díly. Když je styčná plocha na lepení větší, je to v pohodě, a plochy, kam se dostane lepidlo, snadno oškrábeme skalpelem a chrom odstraníme. Pro připomenutí – chromované díly naprosto odmítají všechna lepidla. Co je ale opravdu pro silné nervy, je oškrabávání různých drobných čuflíků a otvorů pro ně. Přestože R 75/5 není žádný customový chopper, chromu je tady plný rám o velikosti asi 40 x 20 cm!
Velké a propracované
Po přípravě základních dílů jako vždy přichází „lahůdka“, a to usazení motoru do rámu. To je snad největší nepříjemný moment všech motocyklových stavebnic. Je to občas jak manipulace ježka v kleci. Jakmile ale připojíme kardan a model stojí na kolech, je to už pohoda jazz a můžeme jít „strojit“.
Dá se říci, že co díl, to „malé“ překvapení. Třeba baterie, která má rozměr asi 2x1 cm, zadní hluboký blatník nebo přímo „gaučové“ sedlo. Tím, jak jsou díly ve zmenšení 1/8 rozměrné, je stavba v podstatě snadnější a model by nejspíše zvládl úplný začátečník. S díly se dobře pracuje, ale na druhé straně každý přímo křičí: „NASTŘÍKEJ MNE!“ A to už úplný začátečník asi dobře neudělá. Tahy štětcem by na takových plochách opravdu působily rušivě, nicméně stále je možné se vyhnout stříkací pistoli. Spreje Tamiya nám ji i tady pohodlně nahradí. Když to počítám, na takovýto klasický motocykl nám postačí černá a barva motocyklu, tedy cenově zhruba 2x180 korun. Při ceně 1300 Kč za model to už není nijak závratná položka.
Malé versus velké
„Devítina“ se staví velice dobře, za chvíli je hotovo a máme před sebou opravdu pořádný „kus motocyklu“. Takový malý kus nábytku, který se bude vyjímat i nad televizí či krbem (když v něm nebudete moc fajrovat). Pod něj už je dobré si u truhláře objednat vyfrézovanou dřevěnou podložku, jež se dá ještě oživit např. namalováním imitace dlaždic nebo posypem modelářskou trávou.
Když to shrneme, co je tedy největším rozdílem mezi modely v nejrozšířenějším měřítku 1/12 a těmi většími, v tomto případě 1/8? O něco málo vyšší cena, téměř nutnost stříkat díly, ale především mnohem menší počet typů, které se vyrábejí. To je asi nejsmutnější. Co si pamatuji, jediná devítina, co za posledních 10 let přišla na trh, je Triumph 3 HW. Je to zvláštní, ale modely této velikosti byly v kurzu tak před 20 lety. Vcelku běžně byly v českých modelářských obchodech na pultech Harley Davidson Electra Glide či Sportster, Kawasaki ZX-7R, Ducati Monster apod. Ještě dříve se vyráběly různé customy či závoďáky, jako např. ČZ 380. Nicméně kdo má opravdový zájem, rozhodně tyhle modely dokáže sehnat. Na eBayi se objeví cokoli, jen je otázkou, zda jsme ochotni dát značně vyšší sumu za dnes už běžně nesehnatelný kousek.
Závěrem
V pěti dílech jsme si zhruba prošli svět modelů motocyklů. Podívali jsme se na to, co je potřeba ke stavbě, naznačili jsme měřítka a možnosti výběru, ukázali jsme si úskalí, ale i radosti stavby a především způsob, jak motorkář taky může přežít zimní chmury, když za oknem padají sněhové vločky, teploměr ukazuje pět pod nulou a náš jednostopý miláček je v garáži pod plachtou. Třeba takhle strávíte už tu příští zimu. Zatím můžete shánět stavebnice, teď už ale je skoro čas vyrazit na silnice!
