Výbava motorkáře: balíme na dovolenou

Kdo si motorku pořizuje už s úmyslem projet Evropu křížem krážem, většinou otázku zavazadlového prostoru řeší hned při výběru stroje. Na trhu je celá řada modelů s integrovanými kufry, které svojí kapacitou pokryjí i poměrně vysoké nároky dámské části posádky – pochopitelně nejsou bezedné, ale na dva týdny dovolené s manželkou se do nich sbalit dá.
Hlavní plus integrovaných kufrů spočívá v tom, že jsou konstruovány společně s motorkou. Díky tomu nejsou tolik ovlivněny aerodynamické ani jízdní vlastnosti stroje, jako u kufrů montovaných dodatečně. Kromě toho jsou se zbytkem motorky sladěny také barevně a nepůsobí rušivým dojmem. Z toho ale zároveň vyplývá i jejich nevýhoda - i když jsou obvykle demontovatelné, motorka bez nich většinou vypadá jako nedodělek, prostě jí na první pohled něco chybí. Ale jezdit se dá se sundanými kufry stejně jako s nasazenými, v koloně aut se propletete dokonce lépe, a na některých motorkách absenci kufry ani nepoznáte.  Jiné modely dokonce mají kufry připevněné nastálo, tam dilema odpadá úplně.

Integrované kufry jsou tedy pro přepravu jedním z nejlepších možných řešení, a jediné čím se ještě dají vylepšit, jsou vkládací brašny. Při balení před dovolenou pak nemusíte tahat plastové boxy do obýváku, ale nandáte trička a pyžama do normálních textilních tašek, které tvarem přesně odpovídají vnitřku kufru. Pak si hodíte každou přes jedno rameno, třetí vezmete do levé ruky, pravou zamknete dveře a za doprovodu spokojené spolujezdkyně pohodlně nakráčíte do garáže. Stejně tak po příjezdu na hotel vám bude portýr vděčný, že mu podáte místo zacákaných kufrů normální civilní bagáž.

Integrované kufry ale najdete jenom ve výbavě některých velkých cestovních modelů. Pokud vaše preference směřují do jiné kategorie – například mezi populární cestovní endura - budete se muset seznámit s nabídkou doplňkových zavazadel. I tady platí, že nejlépe fungují originální kufry, vyvíjené přímo výrobcem motorky. Jednak můžete využít připravených nosičů, které jsou na moderních motocyklech téměř samozřejmostí. Při sundaných kufrech pak na motorce nestraší žádné přidané držáky. Pro instalaci neoriginálních kufrů držáky potřebovat budete, a jejich demontáž není většinou otázkou několika minut. K mání ale už jsou i držáky s rychloupínacím systémem, které estetický problém částečně řeší tím, že viditelná část jde sundat stejně rychle jako kufry samotné. Nevýhodou originálních kufrů je pochopitelně vyšší cena a v některých případech také omezená nabídka – například ne všichni výrobci nabízí hliníkové expediční kufry. Pokud dáváte přednost hotelu na francouzské riviéře, bude asi plastový kufr lakovaný přesně do odstínu motorky tím pravým zavazadlovým prostorem pro vás. Jestli ale chcete nocovat v mongolské jurtě, bude vaší motorce slušet spíš hliník.

Otázka materiálu je vůbec často diskutovaným tématem. Kufry vyrobené z plastu, i když nevyjely ze stejné továrny jako motorka, mají pořád lepší aerodynamické vlastnosti než hranaté hliníkáče. Pro cestování výhradně po asfaltu se tedy zdají být vhodnější, nemluvě o jejich nižší ceně. Na nerovném povrchu ale jednoznačně vyhrává pevnější hliník, a to nejen díky kvalitnějšímu systému upevnění, ale také kvůli větší odolnosti při pádu, ke kterým je v terénu vždycky blíž. Zhruba mezi cenou plastových a hliníkových kufrů se nachází kombinované kufry, vytvořené hliníkovými panely zasazenými do nylonového rámu. Ani nylon však nedosahuje stejné pevnosti jako hliník, a spíš tu jde o image než o odolnost vůči zátěži. Narazit však můžete ještě na větší podfuk – plastové kufry lakované imitací hliníku.

O aerodynamickém vlivu už řeč byla v souvislosti s výhodami integrovaných a plastových kufrů. Obecně ale jízdní vlastnosti ovlivňují jakékoli přidané kufry: boční i vrchní, plastové i hliníkové, a hlavně ve vyšších rychlostech je třeba s tím počítat. Turbolence, které vznikají obtékajícím vzduchem, umí s motorkou pěkně zamávat, a naložený topcase navíc zvyšuje těžiště motorky. Proto je lepší začít motorku zatěžovat od bočních kufrů, a teprve když jejich kapacita nestačí, přidat ještě zadní box. Těžší náklad, jako konzervy nebo lahve s pivem pak logicky patří do bočních schránek, zatímco nahoru si může drahá polovina uložit plyšového medvěda nebo krajkované prádlo. Stan a karimatky, které se většinou nikam nevejdou, přidělejte popruhem shora na boční kufry raději, než na zahrádku horního. Sice je fajn, když si spolujezdkyně může vzadu zdřímnout s opřenou hlavou, ale motorka se stává už skoro neovladatelnou.
Samostatnou kapitolu v přehledu zavazadel tvoří textilní brašny. Často ani nepotřebují žádné podpěry, a proto se hodí i na naháče a sportovní modely, kde k montáži držáků nebývá moc prostoru. Vychytanější modely mají variabilní objem a podle potřeby se dají zvětšit až na kapacitu srovnatelnou s bočními kufry. Ve zmenšeném stavu pak méně vyčnívají a nepůsobí tak rušivým dojmem. Poměrně snadná instalace a sundávání textilních brašen patří mezi jejich hlavní přednosti, které ale bohužel nehrají do karet jenom jejich majiteli. Nedají se ani spolehlivě zamknout, takže nechat je bez dozoru přináší celkem vysoké riziko. Při výběru se zaměřte také na odolnost proti vodě, aby vás po propršeném dnu a vytouženém příjezdu do kempu nečekalo nepříjemné překvápko.

Při sólo jízdě se k převozu bagáže celkem často využívá také sedlo spolujezdce, které někomu dokonce stačí k pokrytí veškerých nároků. Smotaná igelitka IKEA, připevněná síťkou na sedlo v podstatě udělá dobrou službu, ale kdo do cestování chce dát trochu stylu, sáhne po vodotěsném válci nebo speciální brašně s úchytkami přímo na sedlo. Také některé tankvaky jsou uzpůsobeny k upevnění dozadu, kde se mohou vézt v době nepřítomnosti spolujezdce. Před jízdou ve dvou se pak přestěhují na místo, kam je předurčuje i jejich název – na nádrž. To už se ale dostáváme ke kategorii menších zavazadel, která sama o sobě na delší dovču stačit nebudou. Jako doplněk k ostatním báglům či kufrům ale tankvak má co nabídnout, hlavně díky svojí pohotovostní poloze. Přímo ze sedla (za jízdy to radši nezkoušejte) se v něm dá nahmatat pití, svačina nebo foťák, či do něj v poledním horku odložit přebytečnou mikinu a pečlivě urovnaný hlavní zavazadlový prostor může zůstat celý den zavřený. Přínos slídy na víku tankbáglu, pod kterou je dobře na očích mapa nebo mobil, snad ani není nutné vyzdvihovat.
S příchodem plastových nádrží na některých motocyklech přestalo fungovat osvědčené a jednoduché uchycení tankvaku magnetem, a začala se zkoušet alternativní řešení. Na nerovné ploše se moc neosvědčily přísavky, takže majitelům plastových nádrží zbývá na výběr varianta upevnění pomocí popruhů, nebo o něco elegantnější a rychlejší kotvení tankbáglu na přípravek přišroubovaný k uzávěru nádrže.
Spíš raritou než běžným způsobem přepravy zavazadel jsou v dnešním motosvětě přívěsné vozíky. To už častěji potkáte výpravu motorkářů cestujících Evropou jen tak nalehko. Větší partě už se vyplatí vzít s sebou doprovodné vozidlo, kam se kromě bagáže může v případě nečekaného problému naložit i nepojízdná motorka.