Nastavení podvozku 2: Pružiny a jejich výměna
Text: Marek Janoušek | Foto: Jan Rameš , Marek Janoušek | Foto: Öhlins | Zveřejněno: 29.5.2019 | Zobrazeno: 22 647x
Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
abychom si rozumeli, mel jsem tedy na mysli elementarni modelovani prvkama, ansys a pod..
..na nejaky seriovy razeni, progresivity a pod. celejch pruzin uz asi nejakej jednoduchej sw mit budou..
+ prip na ty kompozitni pruziny, pac kompozit neni izotropni, takze tam uz bude naopak secsakra zalezet jak bude ten finalni "uhlikovej drat" uvnitr "poskladanej",.. ocel je v tomhle (zaplatpriroda) easy
Aha. Ja mam echo jen z Prostejova a tam modeluji uz leta. Ale asi teda jen mnoho-stupnovy.
tak zrovna pera se fakt moc nemodelujou, neni proc, analiticka pruznost zde perfektne sedi...
..Jj, Invel jsou sikovni a levni, zname
@hrochi
Jj kalkurator/tabulky/vzorecky jsou super, o tom zadna
Kazdopadne vyrobci uz delsi dobu pouzivaji 3D matematicky modely s kontaktama ... nejaky duvod k tomu asi maji
Vidím, že je to tady samej odborník
Zkuste si opravdu ten online kalkulátor.
https://e-konstrukter.cz/technicke-vypocty/137-vypocet-pruzin/138-pruzina-vinuta-tlacna/148-navrh-tlacne-pruziny-dle-rozmeru
Jinak ještě bacha na max smykové napětí v drátu, z něj se určí max povolené stlačení. Jak ho překročíte, tak se pružina nenávratně zkrátí (třeba jako to nepochopili Bigaři, když přitvrzovali změnou délky pružiny a né průměrem drátu). Taky se z tohoto důvodu u terenních vzádu moc nepoužívá progrese. Je to dost alchymie a končí to metalurgií a různejma tepelnejma úpravama a výrobou v Invel Plus v Plzni.
...no, a ta stoupani sroubovice jsou zde v radech jednotek stupnu, tedy zanedbatelna. A to jak co do pocatecni delky(mysleno oproti delce solenoidu se stoupanim 0), tak co do zmeny parametru pri samotnem pruzeni (coz zminuji uz na zacatku).. stejne tak jsou v teto konfiguraci zanedbatelne i ostatni slozky napeti... kdyby byla stoupani vetsi jednak by to ztanedbatelne uz nebylo, ale druhak by ta pruzina predevsim prestala byt "stabilni" tudiz by prestala byt pruzinou (viz extrem 90 cisty vzper)
ohledne ega - vzdyt s tebou trpelive diskutuji celou dobu, snazim se argumentovat co nejvic srozumitelne a vyhybat se zbytecnym slozitostem, atd,.. za to popreni Hooka by ti nekteri nervni starici z oboru (at uz na skolach nebvo na AV) byli schopni fyzicky utrhnout hlavu za ziva, ja jen zavtipkoval
zdalis: v devadesátých letech jsme vyráběli vidlici na celopéra kola,chtěli jsme dosáhnout tehdy obřího zdvihu 180 mm. Vzduch byl technologicky nedostupný, tak padla volba na pružinu.Výpočet mohl sloužit jenom orientačně,praxe to vždy trochu rozhodí. Hodně jsme experimentovali a bylo zajímavé pozorovat vliv lineárního chování na nelineární pružiny. Téměř pokaždé došlo k úplnému skládání až u maximálních stlačení. Čímž nijak nezpochybňuji funkci nelineárního pružení.
. Moje původní reakce byla pouze na vliv stoupání k tuhosti pružiny - viz níže.
a neobracet zjednodušené interpretace v dezinterpretaci s následným ohlupováním druhého. Čímž se omlouvám,že jsem se nechal strhnout.
kerut: torzka byla pouze rychlá reakce na to, že rovný drát nemůže být pružina. 90° a 0° jako čistě teoretický pojem (např. nejvyšší účinost rotoru je o nekonečném průměru při nulových otáčkách) Samozřejmě v obé v praxi nesmysl.
Též bych chtěl podotknout - nejsem popíračem fyzikálních zákonů ani holokaustu. Chybnou iterpretaci jsem uznal a byla mě jasná hned, jak jsem ji napsal
Zároveň bych chtěl poprosit o oboustranné snížení Eg
Přeji hezký den
kluci vy mate vydrz
@tencotancismoto
uz jsem mel vcera v sobe nejaky to pivecko tak jsem zapomel se vyjadrit k tuhosti pruziny
v souladu s prutovou teorii je prut/drat pruziny ohyban, tazen/tlacen, kroucen i smykan za ohybu. Vsechny tyto deformace a namahni tam jsou. Byt nektere jsou zanedbatelne co se tyce vlivu na celkovou deformaci a tedy i na tuhost. Temto deformacim odpovida i vypocet tuhosti a vzdy tam neprimo-umerne vstupuje delka prutu. Jednoduse receno, cim je prut delsi tim je i mekkci. Cim je kratsi tim je tuzsi. To plati jednotne pro vsechny zminene zpusoby namahani.
Takze z toho vypliva ze 1 zavit sroubovicove pruziny bude mekkci cim bude vetsi stoupani sroubovice protoze roste i delka prutu/dratu. Za predpokladu ze prumer sroubovice je stejny, tak i pruzer dratu i material.
A taky plati, ze ze dvou pruzin o stejne pocatecni delce (treba 1 m) bude mekkci ta, ktera ma vic zavitu (tedy s hustsi pruzina, tedy pruzina s mensim stoupanim), protoze opet delka dratu je vetsi.
Celkova tuhost progresivni pruziny je dana celkovou delkou dratu, ktery neni zrovna ovlivnen kontaktem. Cim vic kontaktu, tim kratsi celkova delka dratu tim vetsi aktualni tuhost.
Tecka. Tesim se na tlumice
Zdalis - ocekavas jako neco ve stylu dnes jsme popreli hooka, zejtra popreme pascala ?
ja se teda spis trochu bojim co se jeste vsechno nedozvime.. 
torzni tyc se jednak moc nekrouti, naopak namahani krutem v celku uspesne odolava coz je tak nekak jeji ucel a funkce,... druhak tyc musis namahat krutem tangencialne (tzn kroutit s ni kolem jeji osy), pruzinu se stoupanim 90° bys ale namahal axialne, tudiz na vzper (ohyb + nestabilita) nikoliv v torzi, proto je taky vinuta pruzina vinuta,.. ale to je ted asi vedlejsi,..
jinak na ty meze kluzu bacha, oni totiz pro pruzinovky neplatej/nepouzivaji se bezny pevnostni teorie (0,45sigma atd) .. taumax se urcuje experimentalne, taky jsem cumel na ty cisla, ale jo, je to hukot...
tanecnik - plodna debata fakt...
tady mas vypocet, je to sice oproti "dokonale teorii" trosku zjednoduseny a bez velkyho odvozovani, ale jednak je to bezne v praxi pouzivanej vzorecek, a druhak ti to rozkreslovat a odvozovat ted fakt nehodlam nemluve o tom ze stejne pochybuju ze by to melo nejakej smysl,...
zdalis- Hook souhlas proto jsem použil alibis spíše , progres dvojnásob: Ale material je se chova porad "idealne" linearne elasticky. Kdyby nechoval, zachvili by se ti pruzina vymackala. resp nejde to na tvrdo a už to funguje.
To však nebyla podstata sporu,podstata byla opět citace: stoupani, hustota zavitu, roztec zavitu, ...tohle vsechno at uz to pojmenujes jakkoliv na tuhost pruziny NEMA VLIV.
super diskuze
uz se tesim na dalsi dil, jak se budem bavit o tlumeni rychlosti a hadat se jestli viskozni proporcionalni nebo coloumbovo neproporcionalni 
@ tencotancismoto
Hookuv zakon plati pro tazenou i tlacenou pruzinu protoze se vyrabi z vysokopevnosti oceli ktera ma 1700-1900 MPa mez kluzu coz je ve srovnani s beznou konstrukcni oceli 355 MPa je hukot!. Proto se u pruzin ta material oceli chova "dokonale" linearne elasticky = vratne. Ono to dokonaly neni, maji tam pripusteny nejaky promile nevratnosti. Co popisuju je ciste materialovy chovani a je nezavisly jestli tu pruzinu tlacis nebo tahas. Progresivitu resp. nelinearitu chovani tlacene pruziny delaji kontakty. Ale material je se chova porad "idealne" linearne elasticky. Kdyby nechoval, zachvili by se ti pruzina vymackala.
90° ? 90°sroubovice nefunguje fakt ani teoreticky, to je prut, jak to chces proboha kroutit ? - Torzní tyč nefunguje?
teoreticky znamená teoreticky pro lepší pochopení,pro tebe 89°. Stejně si myslím, že si děláš srandu, mě šlo jenom o to ,aby tvoje komenty někdo nebral vážně.
90° ? 90°sroubovice nefunguje fakt ani teoreticky, to je prut, jak to chces proboha kroutit ? A co mas porad s tim stoupanim ?? vzdyt ten drat se proboha neohyba, ten se krouti kolem osy, akorat je u toho stocenej dokola !!! ach jo
evidentne jsem fakt nepochopil, ze nemas poneti o tom jak vinuta pruzina vlastne funguje, pak asi opravdu argumentace nema smysl.. 
Jo, a Hookův zákon platí spíše pro tažnou, nikoliv tlačnou pružinu..
Bojím se,že nepochopil.
no vida, a co kdyz ty casti (u dvoustupnove pruziny) vubec nebudou stejne dlouhy ? - tak to bude platit úplně stejně. Není to na Nobelovku, je to fyzika sedmé třídy. Prostě čím vyšší stoupání,když to přeženu teoreticky 90°, tím vyšší tuhost a obráceně, čím nižší stoupání teoreticky 0° ,tím nižší tuhost. Pokud ani tohle nechápeš tak už leda změna medikace..
"Ta cast pruziny, co bude mit (na stejnou delku a prumer dratu) zavitu mene, bude tvrdsi."
)... tuhost je definovana jako sila ku zkraceni, nikoliv nejaky pomer zkraceni ku celkove delce ci podobne...
no vida, a co kdyz ty casti (u dvoustupnove pruziny) vubec nebudou stejne dlouhy ?
Ja uz asi zacinam i chapat co mate vy dva na mysli, ze jakysi pomer propruzeni jednoho zavitu vuci jeho delce (stoupani) bude u te hustsi casti vetsi - tak to samzrejme ano, ale to nema s tuhosti vubec nic spolecneho... navic pokud bych to mel formuloval vasim podivnym zpusobem, pak bude "tuzsi" ta cast pruziny ktera bude mit mene zavitu (coz ale muze byt, a v praxi vetsinou jako na potvoru byva zrovna ta hustsi
BTW hele ale tu zkusebnu jsi mel zdokumentovat, protoze to co mi popisujes jednoznacne popira hookuv zakon, to by covece mohlo stacit na Nobelovu cenu
Já souhlasil s tímhle:Ta cast pruziny, co bude mit (na stejnou delku a prumer dratu) zavitu mene, bude tvrdsi.
pokud bude mit pruzina stejny pocet zavitu (coz je jedine rozhodujici kriterium) - to jako, že někam narveš o půl metru delší pružinu?
progres funguje tak ze se postupne (dosedanim) pocet zavitu snizuje - kdyby jsi viděl někdy pružinu ve zkušebně, tak bys viděl , že funguje mnohem dřív. Promiň, ale fakt tu šíříš nesmyslné teze...
tencotancismoto> tak Sim napsal "Zjednodusene se da rict, ze jeden zavit pruziny se chova porad stejne, at je husty, nebo ridky." a ty jsi s tim souhlasil, z cehoz usuzuju ze mas stejny nazor...
jinak naposled - pokud bude mit pruzina stejny pocet zavitu (coz je jedine rozhodujici kriterium), je az do chvile dokud si na sebe nektere zavity nedosednou, z pohledu tuhosti vysledne pruziny uplne jedno jestli je pulka "husta" a druha pulka "ridka", nebo jestli jsou obe pulky vinute na stejno, rozhodujici je pocet zavitu,.. progres funguje tak ze se postupne (dosedanim) pocet zavitu snizuje, a naopak dokud si zavity nesednou zadnej progres tam neni a byt nemuze... tedy ani jedna cats pruziny neni v nicem "tuzsi" kazdej jeden zavit se (logicky) propruzi o hodnotu tuhostpruziny/pocet zavitu uplne bez ohledu jake ma stoupani...
Sim, on to nedá
kerut, 1. nevím kde jsi vyčetl, že jsem napsal, že tuhost nezávisí na stoupání
2. vše co je v článku je správně, i když to popíráš
3. můj komentář jsi pochopil přesně obráceně, u progrese se první zmáčkne ta část s nižším stoupáním.
4. srovnáváš jabka a hrušky - pokud změníš průměr nebo délku pružiny, případně průměr drátu, tak už to nelze srovnávat, protože je to jiná pružina. Můžeš měnit pouze stoupání.
kerut > "... tuhohost pruziny nezavisi na stoupani..."
Jenze ona zavisi, protoze prostor pro pruzinu mas dany a kdyz zmenis pocet zavitu, zmeni se i stoupani. Jinak to (a je otazka, jestli bohuzel, nebo bohudik) nejde.
no slava, dobrali jsme se k vysledku ze tuhohost pruziny nezavisi na stoupani nybrz na poctu zavitu, dokonce i tencotancismoto je s tim ochoten souhlasit ..tak preci jen to psani mozna ma nejakej ten smysl
kerut,ty to fakt nechápeš? Řekni, že si děláš prdel...
kerut > cely problem tveho chapani je, ze vychazis z mylneho predpokladu:
"... bud si zmer dve pruziny ze stejneho dratu, se stejnym poctem zavitu, s rozdilnou delkou..."
Ty nemuzes srovnavat stejny pocet zavitu s rozdilnou delkou ... ale stejne dlouhou pruzinu s rozdilnym poctem zavitu. Zjednodusene se da rict, ze jeden zavit pruziny se chova porad stejne, at je husty, nebo ridky. Ta cast pruziny, co bude mit (na stejnou delku a prumer dratu) zavitu mene, bude tvrdsi.
Dokud na sebe zavity hustsi casti nedosednou, pri danem zatizeni se kazdy zavit k sobe priblizi o srovnatelnou vzdalenost ... a jelikoz v hustsi casti je tech zavitu vic, zmackne se pruzina v teto casti vic, nez v te ridke (mysleno samozrejme v pomeru k delce dane casti pruziny).
Jo, kdyz uz zavity dosednou na sebe, to je neco jinyho ...
tencotancismoto> LINEARNI pruzina by musela mit rozdilnou tuhost behem zdvihu, protoze se jeji stoupani pri stlacovani snizuje, tudiz by dle tve teorie musela meknout...
ten obrazek je spravne, jen ho nechapes, ...coz je celkem fuk, horsi bohuzel je, ze z toho vyzniva ponauceni, ze psat takove clanky nebo hazeti hrach na zed jedno jest...
kerut,samozřejmě, že má rozdílnou tuhost. To je princip progresivní pružiny. Četl jsi ten článek? Pokud ne, je tam hezky vyobrazeno.
tencotancismoto> hele, a nebylo by jednodussi si toho cernocha fakt otevrit ?
priznam ze nejsem moc pedagog, a neumim veci vetsinou dostatecne vysvetlit, ale zrovna tady me teda kupodivu napada jedna motivacni - pokud by tom bylo jak si (mylne) myslis, , musela by preci mit ta pruzina behem zdvihu rozdilnou tuhost, protoze stoupani se pri propruzeni meni ?? hmmm
Takze, vinuta pruzina je prachobycejnej kus dratu, kterej zkrucujes,.. akorat je transformovanej do "sferickych souradnic" - to jednak proto ze by to bez toho bylo trochu neprakticky, a hlavne druhak proto, ze rovnej drat by pri pokusu o krouceni nedrzel stabilitu ...tzn. neslo by o cisty krut...
Suma sumarum jak ten drat naohejbas (tedy v jake je "pocatecni geometricke konfiguraci") je v celku burt, porad mas nejakou delku dratu (na zavit) a tuto delku dratu kroutis.. vzhledem k tomu jaka stoupani muzes pouzit aby fungovala stabilita, je rozdil delky mezi zavitem pruziny a prstencem z dratu napropsto zanedbatelny (a pruzina se stoupanim vetsim nez zanedbatelnym, rekneme treba 15° uz neni pruzina nybrz prut/drat namahany na vzper.. pro ilustraci 15° by melo pero o prumeru 50mm se stoupanim 42mm !!)... stejne tak je vzhledem k mech. moznostem zanedbatelna i zmena uhlu/delky/prumeru pri samotnem pruzeni..
toliko k dnesni prednasce, zbytek si dohledej v literature
Kerut, jestli tě správně chápu tak se autor článku , výrobci, ladiči snaží zbytečně. To pero mě taky napadlo jako ukázka,ale měl jsem zato, že tento test už si každý odbyl na základce.(je tvrdší) S výrobou pružin jsem experimentoval a něco málo o tom vím. Divil by ses, jak velký vliv má změna stoupání na tuhost pružiny. Spousta laiků je přesvědčeno o tom, že čím více drátu tam „namotám" tím je pružina tužší. Ale je to přesně obráceně.
tencotancismoto> stoupani, hustota zavitu, roztec zavitu, ...tohle vsechno at uz to pojmenujes jakkoliv na tuhost pruziny NEMA VLIV... bud si zmer dve pruziny ze stejneho dratu, se stejnym poctem zavitu, s rozdilnou delkou, a nebo si pohodlne u kafe otevri cernocha (prip. skripta z pruznosti pokud to chces vcetne odvozeni)
jedine co by v tomto ohledu mohlo mit (velmi maly) vliv je zmena prumeru pruziny pri pruzeni, coz bypri extremnim stoupani mohlo byt poznat, to se ale pri beznem vypoctu v pohode zanedbava, bere se stredni prumer
...akorat asi bude problem se zivotnosti matrice, ale delaminace je proste obecna nemuoc uhliku, hlot vzdycky je neco za neco.. 
zdalis> to zni hooodne zajimave, uhlik s nizsim modulem a vyssi pevnosti by k tomu mohl byt vylozene zajimavej
Kerut:..jen bych podotkl, doplnil, upresnil, ze tvrdsi ci tuzsi cast neni ani jedna tuhost na hustote(rozteci, mezerach mezi nimi) zavitu vubec nezavisi.. u progresivni pruziny si ta hustsi cast pri castecnem zatizeni "sedne na zavity" cim z se snizi jejich pocet, coz uz nasledne na tuhost vliv skutecne ma.. BTW ta hustsi cast je tam ale samozrejme vinuta specialne v takovych(malych) mezerach, aby pri tom dosednuti nedoslo k prekroceni tau-max! resp. opacne napsano - ne kazda pruzina si muze bez uhony sednout na zavity !
Si tak trochu protiřečíš... Jo stoupání a tuhost spolu přímo souvisí, vo tom je ten progres.