Na STK bez obav

Pokud je vaše motorka ve stejném stavu, jako když vyjela z prodejny, není důvod k panice. Před odjezdem na STK stačí zkontrolovat funkčnost světel a brzd, změřit vzorek na pneumatikách a kouknout, zda někde neunikají provozní kapaliny. Nezapomeňte na povinnou výbavu - jestli se vám lékárnička a pojistky nevejdou pod sedlo, hoďte je do batohu. Výstražná vesta není podle vyhlášky č. 341/2014 Sb. povinná, ale jejím přibalením nic nezkazíte.

Poněkud složitější situace panuje kolem všech upravených motocyklů. Mezi ně nepatří jenom radikální přestavby, ale i obyčejné sériovky, vylepšené laděnými výfuky, padacími rámy, přídavnými světly, kufry a dalšími doplňky. Každá změna proti originálu zkrátka podléhá nějaké normě, a pokud jí nesplňuje, může znamenat problém nejen na STK nebo při silniční kontrole, ale také v případě dopravní nehody. Stejně jako si pojišťovna může najít důvod k nevyplacení pojistného plnění ve sjetých gumách, dobře se jí hodí i nějaká ta neschválená úprava.

Přestavby teď nechme stranou - ty se schvalují individuálně - a pojďme se podívat na legislativu menších úprav, kterých se vyskytuje mnohem víc. Díky Autoklubu ČR přitom nemusíme listovat tisíci stran celé vyhlášky, ale máme k dispozici mnohem přehlednější výtah toho nejpodstatnějšího. Dokument Roberta Vacka, dostupný na webových stránkách AČR je rozdělen do několika částí, přičemž první z nich je věnována kolům a pneumatikám. Tady se například dozvíte, že motocykl není oficiálně způsobilý k jízdě, pokud rozměry ráfků a pneumatiky neodpovídají údajům uvedeným v technickém průkazu. To znamená, že když na zadek z frajeřiny obujete "pořádnou dvoustovku" místo předepsané stoosmdesátky, zhoršíte tím nejen jízdní vlastnosti motorky, ale také svoje šance projít kontrolou. To samé platí o ráfcích; hlavně u starších modelů se na předním kole občas setkáte s rozměrem šestnáct palců, se kterým současná nabídka pneumatik už moc nepočítá. Pouhá výměna ráfku za větší však není kompletním řešením - podle normy je k ní potřeba souhlas výrobce, respektive dovozce. Na jeho základě si pak musíte nechat zapsat výjimku do technického průkazu - pokud už tam není uvedená. Stejný postup vás čeká, když chcete vyměnit lité ráfky za drátové. U neoriginálních ráfků si navíc ověřte, zda mají příslušnou homologaci.

K pneumatikám raději ještě doplňme, že kromě minimální hloubky vzorku (1,6 mm u motocyklů/skútrů, 1 mm u mopedů) musí mít předepsaný rychlostí a hmotnostní index. Ty jsou opět uvedeny v technickém průkazu.

Další část dokumentu je věnovaná světelné výbavě motocyklu, protože právě tato oblast patří k těm, kde nejčastěji dochází k úpravám - výměně originálních světel za tuningová, nebo montáž přídavných či mlhových světel. Normy přitom určují nejen parametry samotných světel, ale také jejich umístění, a dokonce i takové detaily, jako je použití ochranné mřížky. Výčet všech předpisů a možných problémů s jejich nedodržením je poměrně rozsáhlý, a tak se podívejme alespoň na nejčastější prohřešky.

Motorka musí být podle zákona vybavena dálkovým a potkávacím světlometem, brzdovým světlem, předním a zadním obrysovým světlem, osvětlením SPZ a zadní odrazkou jiného než trojúhelníkového tvaru. Všechna světla na motorce musí být v první řadě homologovaná. Ať už se tedy chystáte vyměnit originální světlomet za jiný, nebo domontovat jakýkoli další, zkontrolujte zda má na skle nebo těle písmeno E s číslicí v kroužku nebo obdélníku a symbol (například IA pro přední světlo). Pokud se jedná o světlo s LED, mělo by být označené písmeny MD. Samozřejmostí je, že přední světlo musí být správně seřízené tak, aby neoslňovalo. Postup seřízení najdete v manuálu k motorce. Za vážnou závadu může technik na STK označit i špatné umístění světel - takže pokud nemáte jistotu zda je tohle na vaší motorce v pořádku, nastudujte si detailní popis v dokumentu AČR. Dočtete se tam mimo jiné i to, že na silnici není legální ani použití mřížky ani plexiskla, určených pro ochranu předního světla v terénu.

Jeho třetí - a zatím poslední - část se týká ostrých hran a vystupujících výčnělků - například ostrých závažíček. Tady je to složitější v tom, že doplňkové příslušenství jako padací rámy, držáky kufrů či kufry samotné nemusí mít povinně homologaci, nemluvě o tom, že český kutil si lecos rád zhotoví na koleně. Zároveň však musí splňovat určité regule, udávající jak moc může vystupovat z obrysu motocyklu a jak má mít zaoblené hrany. Obecně řečeno; z motorky by nikde neměly vyčuhovat žádné hroty, hrany a podobně nebezpečné tvary, které vám v případě nehody mohou ublížit. Předepsaný rádius musí mít i hrana čelního plexištítu.

Asi není třeba připomínat, že do laděných výfuků je před návštěvou STK vhodné nasadit homologační vložku, i když správnější by bylo nejezdit bez ní po silnici vůbec. Policisté se údajně mohou při kontrole v podezřele hlučném výfuku doslova začít šťourat, takže nebude od věci mít s sebou i příslušný doklad od výrobce. Mimochodem, policie může přímo na silnici zabavit techničák i kvůli dalším nedostatkům -  má na to více než stostránkový manuál.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - (Odebírat články autora)
Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)