Lovci kilometrů: Jak najet 1000 km za den?

Lovci kilometrů je název ne náhodou podobný názvu knihy F. A. Elstnera, opisující cestu k rovníku vozidlem Aero Minor v roce 1947. Ale jak lovit kilometry dnes? Aktuálně je to hodně palčivá otázka, protože kdoví, kam se letos vůbec dostaneme a které země otevřou hranice. Každopádně maratón se dá běžet kdekoliv na světě a takový jednostopý maratón rovněž. Také tisícovka se dá ujet lecjakými způsoby. Tenhle článek bude o tom, jak ujet 1000 kilometrů a být schopen další den nejenom sednout na mašinu, ale třeba ujet stejnou porci kilometrů. Jistě tušíte, že vaším největším nepřítelem bude únava.

Únava

Největší nepřítel dálkového cestování. Únava způsobuje ztrátu koncentrace, vyčerpaný jezdec riskuje svůj život, možná také život své ledvinky a každý se přeci chce vrátit domů v pořádku. Minimalizujte únavu krátkými pauzami. Optimálně každou hodinu až dvě zastavit na 5-15 minut dle potřeby. Ale ne o moc víc, mohlo by to zase narušit koncentraci na jízdu.

Únava je hlavní příčinou vší fyzické nevládnosti, kvůli které nemůžeme pokračovat, nebo se soustředit. Na motorce vás nejspíš potká únava z hluku, extrémní pozornosti, vyčerpání očí, dehydratace, hladu, bolesti.

Hluk

Únava z hluku přilby je často podceňována, mozek však musí zpracovávat všechny údery bubínku a kromě jiného je vědecky dokázána spojitost stálého hluku s agresivitou, což může vést k oné pověstné Cimrmanovské trudomyslnosti. To naštěstí lze vyřešit u každého motocyklu a u každé přilby špunty do uší. Na dlouhý přesun je budete určitě potřebovat, proto si je před cestou nezapomeňte nakoupit (třeba ve zdravotnických potřebách), je to položka za pár korun. Pokud mi nevěříte, tak můžete zkusit zpívat tu Cimrmanovskou píseň, jestli zabere.

Cestovní rychlost

Zkušení cestovatelé vědí, že ne maximální rychlost, ale vytrvalost je pro ujetí dlouhé vzdálenosti rozhodující. Trvalá jízda v pohodlné rychlosti, která vás nevyčerpá, nevyždímá. Cestovní rychlost musí být bedlivě zvolena vzhledem na vaši motorku, výbavu a fyzickou kondici. Rozdílně vnímáte jízdu, jste-li zvyklí na své motorce jezdit denně stovku kilometrů do práce, nebo ji vidíte jednou měsíčně.

Není důvod hnát se 140, možná 160 km/h na enduru, když každou hodinu budete potřebovat minimálně půlhodinovou přestávku. Po takové palbě příští den sotva ujedete na stejnou vzdálenost, teda jestli motorku vůbec budete ještě chtít vidět. Pamatujte také na to, že rychlost ve skupině bude jinak vnímána různými účastníky. Proto je potřeba se přizpůsobit tomu nejpomalejšímu ‑ tomu Honzovi na sportovním naháči, co ho odfoukne vítr při rychlostech nad 120 km/h.

Pitný režim

Dodržujte pitný režim, dehydratace způsobuje únavu a zvyšuje fyzické vyčerpání. Při jízdě váš organizmus spotřebuje dvojnásob víc tekutin, než je běžné. Na maďarské dálnici možná ještě víc. Když cítíte žízeň, je již pozdě, jste dehydratováni. Stejně tak když se objeví žlutá zapáchající moč. Pijte každou pauzu, dříve než cítíte sucho v puse. Zásoby vody jsou pro dlouhou cestu jedny z nejdůležitějších. Voda musí být lehce přístupná, alespoň v malé láhvi. Zásoby můžou být pro udržení teploty v horkých letních dnech ve středu kufru, obaleny oblečením.

Jídlo

Nejezte tříchodové obědové menu! Lovci kilometrů si ujíždějí na snídani, která má být vydatná a zasytit vás na celé dopoledne. Přes den jezte pravidelně drobnosti, sladké tyčinky apod. Jíst byste měli ještě předtím, než cítíte hlad. Kupříkladu každou druhou zastávku. Žádné velké porce jídla, které vám odkrví mozek a zaměstnají žaludek tak, že budete ospalí. Znáte přeci ten moment, kdy se musíte svalit a dát si půl hodiny šlofíka. Velkého oběda se vyvarujte také proto, že i hotová jídla nejsou pouhou půlhodinovou záležitostí. Nedostatek jídla znamená ztrátu energie a přebytek znamená ospalost, vyplácí se tedy jíst pravidelně a v malých dávkách. Když už se stejně uchýlíte k obědu, nejezte knedlík, pečivo, brambory ani těstoviny, ty vás zaručeně odpálí. Méně ospalí budete, když sníte kupříkladu maso se zeleninou.

Volba trasy a čas

Čas hraje proti vám a vy vždy budete tahat za kratší konec. Proto se vyplácí vyrazit hodně brzy, s východem slunce. Nebo těsně po něm, lepší je ještě před ním. Je potřeba si zvolit reálný cíl, 1000 kilometrů okresek v Evropě většinou znamená problém udržet průměrnou rychlost nad 60 km/h, což tvoří ve výsledku 16 hodin jízdy. S přestávkami to ve skutečnosti bude dělat kolem 18-20 hodin. Proto co není důležité vidět, projezděte po dálnici, kde se s průměrnou rychlostí snadno budete pohybovat nad 100 km/h.

Pravidelná poobědová krize přichází obyčejně mezi první a druhou hodinou popolední a určitě odezní po čtvrté, stejně jak podobně končí siesta Španělům nebo Italům, není to náhoda? Můžeme se na krizi připravit také volbou trasy. Odbočka z dálnice nebo hlavní silnice, návštěva zajímavého místa může mít osvěžující účinky. Ale nezdržujte se moc, protože tahle zastávka má na čas příjezdu do cíle neblahý vliv.

Zapomněli jsme na něco? Snad jen pár posledních připomínek. Pamatujte, že tisícovka za deště je mnohem únavnější. A jestli se zde bavíme o tisícovce kilometrů přesunu, či 400 kilometrů v alpských průsmycích nebo někde na Balkáně, je v podstatě jedno, všude budou platit vesměs stejné zásady.

Vydržet jezdit na motorce dlouhé hodiny, to chce trénink. Musíte se vysedět a vaše pozadí pak bude připraveno na dlouhé hodiny v sedle. Pokud jezdíte na své motorce denně, pak můžete dojet i na Pionýru do Afriky v pohodě, naopak sváteční jezdci budou při cestě z Prahy na jih poposedávat už před Břeclaví.
Přesuny se samozřejmě dají řešit i jinak. Jestli se chystá parta více lidí a je potřeba přesunout se, tak můžete zvážit místo přesunu na motorce také autovlak, auto s přívěsem a podobné alternativy. Přeci jen amortizace tří motorek na přesunu je daleko větší než jednoho auta s přívěsem. Tak co myslíte, kam to letos bude? Maratón kolem našich hranic, nebo s prvním zvednutím hraniční závory vyletíte pryč?

Informace o redaktorovi

Marek Janoušek - (Odebírat články autora)