Super Enduro: trať nedá nic zadarmo

Text: Vláďa Novotný | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 11.3.2016 | Zobrazeno: 15 642x

V sobotu 12.3. vypukne v holešovické Tipsport aréně Mistrovství světa v halovém enduru. Trať je neskutečně náročná a je víc než jasné, že dá světové špičce pořádně zabrat. Opravdu vím o čem mluvím, protože jsem si ji vyzkoušel na vlastní kůži a to doslova. Na památku mi totiž zůstaly nejen super zážitky, ale i nějaká ta modřina.

Kapitoly článku

Od pondělí probíhá příprava trati a ještě v pátek měly bagry napilno. Hlína, klády, pneumatiky, betonové pražce a kameny byly navozeny na hokejové hřiště, přičemž led zůstal zachován. Trať si pomalu přicházejí obhlídnout závodníci včetně Jonnyho Walkera nebo našeho reprezentanta v nejatraktivnější třídě Prestige, Petra Bartoše. Právě s Petrem jsme vám přinesli krátký rozhovor, ve kterém zmiňuje, jak je pro něj důležitá podpora českých fanoušků.

Pořadatel přišel se zajímavou nabídkou a trať Mistrovství světa nás nechal vyzkoušet na vlastní kůži. V mém případě se jednalo o pár pasáží, protože některé úseky jsou absolutně mimo moje chápání a pokus o jejich zdolání by zaručeně skončil pobytem ve špitálu. Namotaná trať je opravdu hodně drsná a neodpouští jakékoliv zaváhání. Řeč je především o pasážích, které není možné normálně přejet a jediným řešením je skok. Když ale nedoskočíte, máte smůlu a nemilosrdně jdete na hubu.

Záludné jsou klády blízko u sebe, špalkové koryto nebo kamenité úseky. Vše navíc získává na obtížnosti díky minimálnímu prostoru pro akceleraci. Nebudu lhát, dal jsem si pěkně do těla a několikrát se svalil jako pytel brambor. To se tam pak člověk válí jako chromé tele a za pošklebků kamarádů souká z pod motorky. Hodně nepříjemné jsou dřevěné špalíky, které pod motorkou tancují jako šaman kolem ohně a dělají všechno proto, abych šel k zemi. Ani napříč položené klády nedávají nic zadarmo a různými "rozpaly" dokáží pekelně potrápit. Parádní je výjezd na nejvyšší bod na trati, ze kterého je hezký výhled, ale zároveň těžký sjezd. Člověk musí dávat bacha, aby nepřenesl váhu na předek a nešel přes "rajdy".

Že to nebude žádná brnkačka jsem věděl ještě než jsem přijel do Holešovic. Že to ale bude takové peklo jsem si nemyslel ani ve snu. Při představě, že jezdci startují z motokrosového žebříku po šestnácti a na extrémních překážkách po sobě jdou jak slepice po flusu, mi běhá mráz po zádech.

Už se na zítřejší závody moc těším. Určitě to bude jedinečná podívaná a tím spíš, že budeme mít na startu trojici českých střelců, Petra Bartoše, Tomáše Louthana a Romana Körbera.