Nově otevřené muzeum ukazuje sportovní motorky za posledních sto let

Už jen ona stará sklárna umí zapůsobit. Ohromná, bohatě prosklená budova s vysokou ocelovou střechou uvítá návštěvníky v hlavní hale, z níž se do stran rozbíhají ramena přístaveb. Najdete tu stejnou měrou auta i motorky, ale zaměření je docela jiné než u většiny muzeí.

„Rozhodli jsme se, že chceme aby muzeum zachycovalo vývoj celého 20. století s primárním zaměřením na sportovní produkční a ryze závodní stroje, a to jak motocykly, tak auta“ vysvětluje Honza Marx, který mě muzeem provedl.

Na své si tady přijdou třeba nadšenci do historických předválečných strojů. Jedním z největších klenotů je britský závodní motocykl Velocette KTT Mk8, jehož název odkazuje na Tourist Trophy, a který se už v roce 1938 rychlostí blížil 200 kilometrům v hodině. Pro nadšence do českých strojů je tu mimo jiné Laurin & Klement, pojmenovaný podle závodu ve francouzském Dourdanu. Nechybí ani americká produkce, zastoupená Indiany a Harley-Davidsonem, rané BMW R23, nebo nesmírně komplexní DKW SS 250 Lade Pumpe s dvoupístovým dvoutaktním jednoválcem, přeplňovaným vnitřním kompresorem.

Jenže tady přichází ta největší zajímavost. Motorky a auta předválečné produkce jsou v obklopení výrazně novějších strojů, které dnes označujeme jako youngtimery. Příjemně mi zatrnulo, když jsem vstoupil křídla, kde na mě vykoukla Ducati 748, završující řadu sportovních italských, ale i japonských strojů. Společnost jí tu dělá třeba finální edice Bimoty SB7, ohyzdně krásná Ducati 907 i.e., Honda CX500 Turbo nebo první Honda Fireblade. Opodál potom stojí zánovní původní Yamaha V-Max, ale taky řada závodních i silničních dvoutaktů. Kdybych si odsud měl odvézt jednu motorku, bez zaváhání sáhnu po Suzuki RGV250. A kdyby mi bylo znovu šestnáct, tak po Gilera CX 125 s letmo zavěšeným předním kolem.

Muzejní plocha nabízí zdánlivě nesourodou, přesto ale skvostnou kolekci motorek. Na jedné straně tu najdete Ariel Square Four se čtveřcovým čtyřválcem z roku 1932, hned opodál BMW R69 pro československou hradní stráž, a za rohem zase Ducati Desmosedici RR – jednu z nejbláznivějších motorek, co kdy opustila tovární haly Ducati. A i když jste sebezapálenější motorkář, neříkejte mi, že nevěnujete pár pohledů taky autům. Zejména když jsou tu podivné „kit-cars“ britské značky JC, předválečný Simplex 90HP, ale opět i youngtimery – Subaru Impreza STi 22B, Lamborghini Diablo nebo Honda NSX.

Až na samý závěr jsem si nechal oddělenou expozici Dakaru, kde se nachází stroje českých účastníků. Je tu Husqvarna FE 450 Rally, na které dokončila Dakar Gábina Novotná, z původních dílů postavená replika Suzuki DR 350 Ivo Kaštana nebo čtyřkolka Yamaha Banshee s motorem TDM 900 Josefa Macháčka.

Expozice je rozmanitá, ale je i proměnná. Z exponátů na plochách vlastní zakladatel muzea Radek Dvořák jen část. Další část tvoří stroje sběratelů z celé republiky. A rozhodně tu nejsou jen na výstavu. „Jedna z věcí, které chceme dělat jinak, tkví v tom, že chceme všechny stroje v muzeu udržovat živé a pojízdné. Jsme dohodnutí se sběrateli, že si u nás mohou odložit auta nebo motorky, které zrovna nejezdí, a když je budou chtít zpátky, vrátíme jim je po servisu v naší dílně, kompletně připravené třeba na další sezónu.“ upřesňuje Honza Marx. Součástí muzea je totiž i plnohodnotný servis, a muzeum se rádo dohodne s každým, kdo má doma stroj, který chce vystavit, nebo prostě jen uschovat a servisovat. Další informace najdete na stránkách muzea.

Pro veřejnost je muzeum v Lučanech nad Nisou otevřeno od pátku do neděle, a to vždy od 10 do 18 hodin. Mimo návštěvní dny pro veřejnost lze dohodnout ještě komentované prohlídky expozice pro skupiny.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE