Na ČZ 250 Budvar z Londýna do Budějovic

Dokážete si představit 1600 kilometrů dlouhou cestu z britského hlavního města do jihočeské metropole v sedle ČZ 250 z roku 1980? A co teprve, když jde o zetku řádně upravenou s hardtailovým rámem? To už je slušná výzva, které se postavili kluci okolo londýnského krámu a dílny Bolt Motorcycles. 6 jezdců, 4 země, jeden trajekt, 2 teepee, 1000 mil a hodně vypitého piva.

Na ČZ 250 Budvar z Londýna do Budějovic

Kapitoly článku

Na začátku všeho stála výzva britského zastoupení Budějovického Budvaru. Ti přišli za Andrewem Almondem, majitelem Bolt Motorcycles s tím, že chtějí postavit motorku, která by odrážela tradici a řemeslnost pivovaru. A když už má jít o poctu českému pivu, měl by jako základ posloužit český motocykl, to dá rozum. Nakonec padla volba na exportní model ČZ 250/485, který kombinuje 13koňový kulatý motor z modelu 455 s modernějším podvozkem modelu 477. Když se podíváte na fotky čízy po koupi, asi potvrdíte, že pro ni byla přestavba tak trochu vysvobozením.

Kluci z Boltu to vzali pěkně z gruntu. Ve spolupráci s Jakem Robbinsem vznikl hardtail rám po vzoru Triumphu z roku 1950. Ano čtete správně, zadní tlumení se odstěhovalo na věčné časy a nahradily ho pevné trubky, které doplnily přední původní část rámu, u níž se ale změnil úhel hlavy řízení. A i když zůstala z původní „čtyřiosmpětky“ také obě kola, přední vidlice a dokonce oba blatníky, změnil se profil motorky k nepoznání. Z ne příliš atraktivní silniční motorky vznikl nízký osekaný bobber, který má připomínat Jawy od let třicátých po roky šedesáté. Také proto se originální blatníky podrobily drobné ořezávací kůře.

Jedním z hlavních problémů na vzhledu vývozního modelu je kombinace hranaté nádrže a kulatého motoru. V Anglii se to rozhodli vyřešit napasováním kulaté nádrže z blíže neidentifikovaného modelu BSA a nutno říct, že k tomu motoru padne jak zadel na hrnec. Ještě než se mohla definitivně nastěhovat na hotovou motorku, děly se s ní věci... Nejdřív Andew se Simonem Fiorem, hlavním stavitelem Boltu, navštívili Jake Colliera. Tohle jméno vám pravděpodobně nic neřekne, ale věřte, že tenhle rodilý Novozélanďan je mistrem svého oboru. Prometheus, Thor, Wonder Woman nebo třeba seriály Xena a Hercules, tady všude navrhoval a vyráběl kožené kostýmy. Pro přestavěnou zetku vyrobil kožený pás přes nádrž, na kterém jsou ručně vytlačené plody chmele, ze kterých se budějovické pivo vaří. Celý pás nakonec ještě Jake ručně obarvil, díky čemu motiv takzvaně vylezl ven.

Dalším odkazem na tradiční ruční práci je logo na nádrži. Toho se zhostil James 'Coop' Cooper, který se věnuje téměř zaniklému řemeslu kaligrafie neboli krasopisu. Žádné vyřezávání a lepení šablony na plotru. Pěkně ručně nakreslit obrys tužkou a pak rovnou naostro štětcem. Má to svoje kouzlo, když se na nápis podíváte z blízka a vidíte všechny ty tahy štětce. Červené logo samozřejmě musí být na bílém podkladu, který od červené části odděluje zlatá opět ručně malovaná linka.

Přestavba by to samozřejmě nemohla být kompletní, kdyby se nesáhlo na motor. Jenže ono se na něj moc sahat nemuselo. Měl nakrouceno jenom 8 000 kilometrů, takže byl v dobrém stavu. Nejslabší článek byl tradičně v elektronice, takže se měnilo zapalování, jinak se jen vyčistil a seřídil pro správný chod s novými výfuky a otevřeným sáním. Pro jistotu ještě kluci před dlouhou cestou objednali nejdůležitější náhradní díly – válec, píst a kroužky. Posledními kousky skládanky jsou ručně šité prostorné sedlo, minimalistické osvětlení a tachometr umístěný z boku rámu. Motorka byla hotová, a tak mohlo se vyrazit na cestu.

Andrewa a Simona, který jel na Kawasaki z roku 1974, doplnila na cestě ještě čtveřice dobrých přátel. První den byl takový zahřívací, kdy absolvovali cestu na jižní pobřeží Anglie, kde složili své hlavy, aby se další ráno mohli v devět hodin nalodit na trajekt do Holandska. Zdolat po vylodění 60 kilometrovou cestu do Amsterdamu už byla hračka. Dál cesta probíhala bez větších vzrušení, ale jen do doby, než se přiblížila česká hranice. Zetka začala mít problém se spojkou a převodovkou, takže po příjezdu do Prahy začali řešit, co s tím. A v sobotu ráno se stal malý zázrak. Šedesát kilometrů od Prahy jistý pán nabízel podobný motor, ze kterého by se daly použít díly, takže šup pro něj. Jenže když už motor měli, tak přišla otázka, kde ho opravit?

Odpověď byla jednoduchá a skrývala se pod třemi známými písmeny M.C.H. Přestože legendární pan Milan Chalupník několik dní před jejich příjezdem zemřel, jeho zeť a vnuk klukům otevřeli dílnu a pomohli. Během práce na Budvaru obdivovali dílnu, závodní motorky a celý příběh Milana Chalupníka. Nebyla by to návštěva Chalupníků, kdyby je pustili jenom tak, takže jim ukázali, jak se dvouapůle dá vyladit. Nasadili válec se dvěma výfukovými kanály a k tomu vyrobili příslušné výfukové svody. Takto opravená a upravená Čezeta už spokojeně svého majitele dovezla přes Český Krumlov do Budějovického pivovaru, kde velká cesta skončila.

Z celého výletu kromě fotek vzniklo i pěkné video, kde mimo jiné můžete nahlédnout do dílny pana Chalupníka, tak si ho dejte:

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 57 Kč od 19 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



hsq_rijen
Objednat reklamu
TOPlist