Přilba Schuberth E1: držte si kšiltovky

Krátce po příchodu na trh dorazil jeden kousek v oranžové (poměrně nová firemní barva značky Schuberth) krabici do naší redakce. Obrázek na kartonovém obalu slibuje, že tahle helma z vás udělá mistra jízdy na asfaltu i v písečných dunách, a pomůže vám najít nové limity. V tom má ale kupující určitě jasno předem, a důležitější je pro něj údaj o tom, že výrobce poskytuje na přilbu pětiletou záruku. Ta je ostatně u Schuberthu standardem, stejně jako sada kvalitního příslušenství v příbalu. Z bedny na vás nejdřív vykoukne solidní pytel na přilbu ze silné měkké látky, později nemlžící fólie Pinlock, černé krytky uchycení kšiltu a nakonec podrobný tlustý manuál. V něm však není třeba dlouze listovat, protože montáž a demontáž kšiltu je jednodušší než příslovečná facka, nemluvě o obsluze ventilace a odklápěcí brady. A sundat bez návodu Pinlock z plexi by měl také zvládnout každý, kdo má řidičák na motorku.

Podle samolepky je model E1 o nějakých pět deka těžší než známá odklápěčka C3, ze které vychází. Rozdíl zhruba odpovídá váze kšiltu, a vzhledem ke kilu šedesáti celkové hmotnosti je skutečně zanedbatelný. Víc jsme byli zvědaví na to, jak moc bude kšilt při jízdě tahat za hlavu. V tiskovým materiálech se sice píše něco o stabilizačních škvírách, ale tímhle rohlíkem se  nenecháme opít. Na dálnici se ukáže.

Schuberth se nijak netají tím, že jako základ při vývoji téhle kšiltovky použil svůj populární model C3. A přitom by přiznávat ani nemusel, protože ty dvě přilby si moc podobné nejsou, ani když z E1 sundáte kšilt. Skořepina sice má stejný tvar, ale když na ní navěsíte úplně jiné ventilace a přidáte odvážnější grafiku, změní ji to k nepoznání. Off-roadový vzhled přilbě dává samozřejmě hlavně kšilt, svou roli tu však hraje i výraznější brada s větším větrákem. Pestřejší zbarvení se k novince celkem hodí, a kdybyste si náhodou nevybrali ze šesti barevných variant, čistě bílá je také k mání. K lakování mám jedinou výhradu - po skončení testu šel s redakční samolepkou dolů i kousek červené barvy.

Pohled do vnitřku helmy napovídá, že o pohodlí zákazníka je tady postaráno s maximální péčí. Kvalita polstrování připomíná sedadlo první třídy rychlíku do Mnichova, a po nasazení na hlavu nikde netlačí žádné švy ani záhyby. Aby vnitřek zůstal stejně voňavý a nadýchaný i po návratu z divočiny, dá se celý polstr vyndat, vyprat a také snadno vrátit na původní místo. Díky obřím ventilacím a rychloschnoucímu složení polstru se ale nikdy nestalo, že bych strkal hlavu do propocené přilby.  Pod plyšovým potahem najdete tradiční polystyren, a v něm dvě prohlubně připravené na vložení sluchátek interkomu. Pasují do nich i neznačková, pokud by vám příplatkový komunikační systém od Schuberthu nevyhovoval.

S odklápěním brady není o nic víc starostí než u Schuberthky C3 Pro, kterou v redakci používáme už delší dobu. Mechanismus se odemyká jedním centrálním zámkem, takže je celkem jedno, kterou ruku k tomu použijete. Není nutné ani předem otvírat plexi nebo přemýšlet co s kšiltem - všechno jde samo nahoru spolu s bradovou částí, a pak se zas samo vrátí. Stejně jednoduše pomocí posuvníku se ovládá i vestavěná sluneční clona s 80% zatmavením, a zapínání řemínku pod bradou je s ráčnovou přezkou také hračka. Proti C3 Pro tu ale chybí možnost oboustranného nastavení vzdálenosti přezky tak, aby byla přímo uprostřed brady. 

Že se dá u kšiltu nastavovat sklon jsem si uvědomil hned na prvním výletě s novou E jedničkou. Po vyndání přilby z krabice zůstal v nejnižší ze tří poloh, kde sice funguje jako dobré stínítko před zapadajícím sluncem, ale jakmile překročíte stokilometrovou rychlost - a je jedno jestli na cestovním enduru nebo naháči, začne se ve větru třepat. To s sebou jednak přináší protivný hluk, a ruší to výhled - byť jenom periferně, těsně nad úrovní zorného pole. Nic, co bych chtěl zažívat celou cestu na Lipno. Zkouška štelování kšiltu za jízdy naštěstí proběhla úspěšně. Na každé straně  povolit páčku, kterou jde nahmatat i v rukavicích, pak čapnout za kšilt, posunout ho nahoru až nadoraz, a páčkami zase zajistit. Od té doby pohoda a klid. Kšilt už se nemrská ani ve stotřiceti, za hlavu taky netahá a výhledu nic nebrání.

Když zapomenu na vibrace kšiltu, které po jeho zvednutí ustaly, je jízda v Schuberthce E1 překvapivě tichá. Nějaký hluk navíc proti C3 Pro tam přeci jen bude, ale nic protivného. Žádné pískání, prostě jen odfiltrovaný hukot větru proudícího kolem hlavy. Dovnitř se při zavřeném plexi dostane jenom tolik vzduchu, kolik mu dovolí ventilace - plexi těsní dokonale, a nepronikne kolem něj ani kapka vody. Na vodní sloupec to spočítané nemám, ale s jednou solidní průtrží mračen, kdy se voda valila i z kanálů, si těsnění poradilo hravě.

Po celodenním tripu jsem přilbu pochválil i za to, jak je na hlavě lehká. Gramy v katalogu jsou jedna věc, ale stejně důležité je umět je dobře vyvážit, a svou roli hraje i aerodynamika. Často i z papírově lehké helmy bolí po hodině jízdy za krkem, což naštěstí není případ E jedničky. Cena odpovídá této třídě přileb a německé výrobě, tedy 17.500 Kč za bílou variantu, respektive 19.500 Kč u barevné verze.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ dobré odhlučnění a aerodynamika
+ nízká hmotnost
+ pohodlný interiér

- vibrace kšiltu v nejnižší poloze
- cena