invelt_unor2



Crash test: Psí Hubík, Redline, TCX

Z testů oblečení, bot a přileb se většinou dočtete o vlastnostech, o tom jak fungují v praxi a v lepším případě zjistíte, jak to ten či onen výrobek má s životností. To hlavní ale většinou chybí. Výbava a oblečení by nás měly především chránit, jenže málokdy se dočtete o tom, jak testované produkty obstojí v případě pádu. Proto jsme na sebe vzali oblíbenou kombinaci kožená bunda, motorkářské rifle, tenisky a v sedmdesátce s sebou plácli o zem.

Kapitoly článku

To je ještě taková pro padání plus mínus rozumná rychlost, zvlášť když přihlédneme k použitému oblečení. Když totiž pojedete běžným tempem normální okresku se zatáčkami, tak abyste si to užili a zároveň nejeli úplně jako uprchlý pacienti z léčebny pro adrenalinové feťáky, většinou to okolo té sedmdesátky, osmdesátky vyjde. Takhle podle nás jezdí většina lidí, a kdo už si jde užit opravdu sportovní jízdu, bere si komplet kůži, pořádné boty a rukavice, protože počítá s výrazně vyšší mírou rizika. Nebo je mu to jedno a v tom případě ho asi ani nezajímá tenhle článek… Protože čtete tyhle řádky, zřejmě spadáte do první kategorie a navíc je jasné, že náš test dopadl dobře. Testovací jezdec odešel téměř bez újmy (zejména ta psychická na vlastním egu se hojí dlouho :)) a to svědčí o jediném – oblečení zafungovalo, jako mělo.
Testovala se kožená bunda Simon od domácího výrobce Psí Hubík, ke které patří i stejnojmenné kožené rukavice, polské džíny Redline Slim 2.0, o kterých už jste si už u nás mohli přečíst a motorkářské tenisky od italské značky TCX. Možná si říkáte „a co přilba“? Tu jsem měl na sobě samozřejmě taky, LS2ka naštěstí ale nebyla potřeba a odešla z incidentu bez sebemenší újmy, proto jí dneska vynecháme.

Když půjdeme popořadě, většinou jdou první na zem ruce. Hubíci jsou známí mimo jiné tím, že jejich výroba probíhá v Tlumačově. Rukavice jsou výjimkou. Pro Psí se vyrábí v Pákistánu a samozřejmě se při tom dbá na vysokou kvalitu, jak jsme ostatně u této značky zvyklí. Jsou ušité z hovězí kůže, která je na exponovaných místech zdvojená a takové místo je i na vnější hraně, které je hned na ráně. V tomhle místě na cca dvou centimetrech povolily švy a druhá červená vrstva se „otevřela“. Rukavice jako komplet ale zůstala vcelku, navíc se ani neprodřela, a tak si ruka z tohohle boje neodnesla žádné zranění. Kdyby se neobjevil větší šrám na druhé rukavici, mohl bych v nich klidně odjet další sezónu. Paradoxně nejvíc to odnesl prostředníček levé ruky a ten s nehodou nemá vůbec nic společného. Prostě nevydržel celoroční, skoro dennodenní provoz a prošoupal se o spojkovou páčku. S touhle porcí kilometrů jsou rukavice zkrátka spotřební zboží, zvlášť u stylovek z jemňounké kůže. Celkově je ale hodnotím kladně, jsou pohodlné, stylové, dokážou zajistit alespoň základní úroveň ochrany a stojí bez korunu tisícovku.

U Psíčka zůstaneme, protože ruce na asfalt velmi rychle následuje loket a rameno a aspolu s nimi i stejnojmenná bunda pojmenovaná po závodníkovi Simonu Andrewsovi. Opět spíš městská stylová bunda, se kterou naděláte spoustu parády i při běžném nošení. Pokud jí teda nemáte ošoupanou od asfaltu, že... Měkčená kůže o tloušťce 1-1,2 milimetrů také prozrazuje, že tu nejde v první řadě o bezpečnost, ale o to líp se nosí. Kvůli jemné kůži a příjemné bavlněné podšívce jsem v ní odjezdil skoro celou sezónu, vlastně když jsem neměl kombinézu nebo cestovní textil na focení, měl jsem na sobě tuhle Simonku. Za tu sezónu k ní nemám nejmenší připomínku, díky univerzálnímu koženému pásku jsem k ní připnul jakékoli džíny, léto bylo o něco snesitelnější díky dvěma větracím zipům na hrudníku a na závěr obstála v crash testu. Jak je vidět na fotkách, na lokti to odneslo prošívání, které je stejně jenom na parádu. Nejdůležitější je, že zafungovaly bezpečnostní švy. Na fotkách můžete vidět, jak je první řada švu pryč, druhá je místy načatá, ale bunda pořád neomylně drží vcelku. To samé platí pro rameno, kde jsou další stopy od asfaltu. Bunda je vybavená vyjímatelnými chrániči Sas-Tec level 2 bez jakéhokoli teplotního indexu, v případě páteřáku jde o úroveň 1 s indexem T- a i díky tomu jsem odešel z místa nehody bez ztráty kytičky. Protože bundě téměř nic není, určitě v ní nakroutím příští sezónu další kilometry a s klidným svědomím vám jí můžu doporučit.

Kalhoty Redline už jsem jednou doporučil a doporučím je znova. O tom jak se dobře nosí, už jsem psal v první recenzi. Stejně tak o tom, že se v nich cítím bezpečně díky pořádným chráničům včetně toho na kostrči a crash test to jen potvrdil. Může to vypadat možná divně, když jsem si vlastně jedinou památku z místa činu odnesl na svém pravém boku. Jenže kdo už někdy padnul, ví, že spíš než o odřeniny jde o spáleniny, jak s sebou v oblečení šoupnete. Spálenému boku by nepomohly ani lepší chrániče a ani kožená kombinéza, v té by dopadl úplně stejně (vlastní zkušenost J). Důležitější spíš je, že chrániče dokázal ztlumit náraz na kost, a ta zůstala vcelku. Neméně důležitým je pak fakt, že kalhoty nenesou téměř žádné stopy po pádu. Drobný drbanec na koleni a bok je jenom špinavý. To je pro mě trošku záhada, ale přičítám to svojí muší váze. Kdyby takhle spadnul sto kilovej chlap, možná by vypadaly o něco hůř. Takhle každopádně proběhnou pračkou a můžeme frčet dál.

Jediným bebíčkem je spálenina o velikosti mexického dolaru. Díky strážnému andělovi a dobrému oblečení

Vlastně ještě menší škody jsou k vidění na botech. Kotníčkové boty TCX Street Ace Waterproof jsou po sezóně okopané kolem dokola, po pádu na nich přibyly jen nepatrné vrásky. Tyhle boty jsou typickým představitelem kecek do města, jsou fakt pohodlné, a když v nich vyrazíte jen tak ven, ani nepoznáte, že jsou to boty na motorku. Oproti běžným keckám mají trochu pevnější špičku a patu a vyztužené kotníky, v běžném fungování to ale nijak neomezuje. Vzhledem ke škodám, které se na nich objevují, respektive neobjevují, je vidět, že noha nezůstala pod motorkou. To by potom vypadaly jinak, ale vzhledem k tomu, že to je jediný výrobek s CE certifikací (mimo chráničů v oblečení), měly by to vydržet výrazně lépe než boty z módního obchodu. To zjistíte už když si je zkusíte zmáčknout. Tahle verze je vybavená membránou, díky které v létě boty moc nedýchají, škoda, že se nedělají bez ní. V opravdovým lijáku vás stejně nezachrání (i když je fakt, že rybník jsem v nich nikdy neměl) a s malou přeháňkou si poradí i obyčejná kůže. K dispozici je ještě verze s Gore-Texovou membránou a perforované AIR. Za ten rok, co jsem v nich odjezdil, jsem spokojený, musel jsem jen vyměnit přetrhané tkaničky. Co mě ale lehce začíná znervózňovat, to je rozlepující se pata. Zvlášť když boty nejsou obšité, ale jenom lepené. Uvidíme, kolik toho ještě dají.

Samozřejmě tenhle test neberte jako nějaké seriózní testování a měření. V případě pádu hraje roli spoustu aspektů a proměnných, každý je úplně jiný. Tady šlo o jednoduché sklouznutí na pravou stranu, pád z malé výšky, navíc jezdce co váží 70 kg v plné polní. Určitý obrázek o fungování a životnosti si z toho ale rozhodně můžete udělat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 6.5 Kč od 14 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 3x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist