invelt_unor2



Písečné duny ve státě Oregon v USA

Vždy jsem chtěl jezdit na motorce v písečných dunách. Byl to můj motorkářský sen po dlouhou dobu. Vydal sjem se cestovat s tím že si tento sen splním. Vyjížděl jsem z Kanady, kde jsem také chvilku jezdil na motorce. Písečné duny jsem znal pouze v Americe a tak jsem zamířil tam...

Kapitoly článku

Není to tak jednoduché a tak to vezmu od začátku.

Někdy v roce 2002 jsem poprvé viděl videa o řádění v písečných dunách na motorkách, čtyřkolkách a v buginách. Řekl jsem si, že tam prostě musím jet! Roky plynuly a já jsem s kámošama jezdil všude kde se dalo. Občas jsme zkoušeli i amatérské enduro závody a MX závody. Byli jsme na Erzbergu, kde jsem také něco málo pojezdil. Pořád mě chybělo něco dalšího. Skoky na motorce mě vždy trochu děsily, ale zároveň jsem cítil, že mě to neskutečně baví a chci pořád víc a víc. Na ježdění s kámošema tady mám nejlepší vzpomínky a jsem za ně rád.

Celé ty roky mě ale v hlavě ležela myšlenka písečných dun v Americe, teplo skoro celý rok a svoboda za řidítkama. Když jsem si ale už tehdy spočítal kolik by takový výlet do Ameriky do Glamis na jih Californie třeba na 3 týdny stál, vyšlo mě něco kolem 100 tis Kč. Pronájem auta a motorky byl dost drahý. Několikrát jsem se o tom bavil s kámošema, ale nikdy jsme to nedořešili.

Pořád jsem někde na internetu hledal možnosti, jak vycestovat do USA, legálně si tam přivydělat peníze, potrénovat jazyk, rozkoukat se, koupit dodávku, motorku, atd…

Ale pořád jsem nic nenacházel a studentské programy jsem taky prošvihnul.

Takže jsem o písečném ráji dále jen mluvil a videa si pouštěl jako večerníček.

Jak jsem se dostal do blízkosti ráje

Někdy v roce 2013 jsem objevil možnost dostat se do kanady přes program Working Holiday. Přes tento program je možnost legálně pracovat v Kanadě po dobu jednoho roku. To mně také zaujalo, protože v Kanadě, konkrétně v provincii Britská Kolumbie jsou jedny z nejlepších podmínek pro downhill kola a pro offroad motorky také. Informaci s motorkami jsem sice neměl 100% ověřenou, ale o to více to bylo lákavější. Downhill kolo jsem chtěl vždycky zkusit, tak proč to nezkusit zrovna ve Whistleru, který je svým bikeparkem vyhlášený po celém světě... To je ale jiný příběh a jen chci nastínit, jak jsem se do Kanady a konkrétně do Whistleru dostal.

Whistler je mimochodem od amerických hranic vzdálený asi 160 km, no a do písečných dun už to potom nebylo daleko…

 

Takže v Dubnu 2014 jsem se dostal do Kanady, zjistil co a jak chodí, pojezdil na kole, potrénoval angličtinu, přivydělal nějaké peníze a začal plánovat vysněný výlet. (velmi zkrácená verze 6 měsíců)

Po motorce jsem se samozřejmě poohlížel už tehdy, hned po přistání v Kanadě. Sehnat tam ale motokrosovou motorku v dobrém stavu a za rozumné peníze, není vůbec lehké. Prostě tady nejsou anebo jsou předražené. Takže jsem to nechtěl uspěchat a čekal jsem na dobrý kup.

O mém plánu jsem se bavil s kámošem Markem, kterého jsem poznal ve Whistleru. Ten měl v minulosti také nějakou Kawu KX 125 a do písečných dun ho to lákalo také.

Postupem času jsme se vážněji bavily o tripu do amerických písečních dun a začaly ho plánovat. Můj první nápad byla Californie, místo zvané Glamis. To bylo to místo, které jsem znal z populárních videí. Z Whistleru je to sice přes 2000 km autem, ale říkali jsme si že to bude pěkný road trip. Samozřejmě jsem hledal podobná místa i v kanadě, ale nic takového jsem nenašel. Pak jsme našli místo ve státě Oregon zvané Winchester Bay. Tam je ježdění v písečných dunách legální. Dokonce se tam jednou v roce koná akce Dunefest - všichni jezdí na všem co má dvě, tři nebo čtyři kola, žere to benzín a umí přehazovat tuny písku lopatkovýma pneumatikama. Navíc je to od baráku jen 1000 km což by byl vítaný bonus.

Bylo rozhodnuto, pojedeme do Oregonu a do Californie někdy příště.

 

Koupě motorek

Malý detail – nemáme motorky. Po několika týdnech strávených hledáním v inzerátech jsme našli něco, co vypadalo schopně.

Listopad roku 2014 sedáme do auta (Ford Explorer 1996 – vím, že po malých úpravách se dovnitř vejde motorka) a jedeme směr Vancouver omrknout Suzuki RM 250 2008. Byla jako nová a po prvním majiteli, ještě s příbalem. Takže jsem zaplatil pouze zálohu, protože ten samý den jsme měli omrknout další motorku a to Hondu CR 250 2003, která byla o něco dál od Vancouveru. Honda měla nějaké muchy, ale cena byla víc než dobrá a tak po 20 minutách už ležela v autě s odmontovanýma kolama a předníma vidlema. Byla sranda sledovat borca, který nám ji prodal a nechápal, že ji chceme trošku rozmontovat a nacpat do auta. Nikdy před tím to neviděl. Všichni totiž vozí motorky na pickupech anebo na vozících.

 

Na motorky jsme byly oba nadržení, ale listopad v Kanadě je fakt chladný a mokrý a tak jsme se projely jen jednou a to po lesních cestách a jen kousek po značených stezkách pro enduro motorky v okolí města Squamish . Možnosti ježdění v této oblasti zkusím popsat někdy příště v dalším článku ;)

Během zimy jsme s Marou pořád hledali nějaké obytné auta anebo dodávky, ve kterých by se na našem tripu dalo bydlet a přežívat. Nebudeme přece platit hotely a sprcha stačí jednou za dva-tři dny. Také jsme pořád sledovali počasí kolem Vancouveru, kde se nedrží sníh a na motorkách se tak dá jezdit i přes zimu – potřebujeme přece trénovat!

Zima v okolí Whistleru nebyla taková, jaká by se v Kanadě patřila (12m napadlého sněhu za  zimu). Sněhu bylo v nížinách málo, ale i tak to na motorku nebylo.

Oba jsme chtěli jezdit a hlavně jsme věděli, že musíme trénovat, abychom vůbec udržely řidítka. Každý den jsem tedy sledoval počasí na MX tratích, které byly více na jihu a byly  otevřené celoročně.

Někdy 25. ledna 2015 vypadalo počasí na Sunshine Coastu asi na 14 stupňů. Bylo to jen 3 hodiny jízdy od baráku včetně přepravy trajektem. Trať je tam písčitá, takže to bude super trénink pro americké duny, jsme si mysleli... Takže jsme se oba sbalili a druhý den brzo ráno jeli.

Ten den sem jezdil na MX trati po více jak roce a půl a šlo to poznat. Vydržel jsem asi 3 minuty ježdění a potom K.O. Ruce tvrdé na šutr. Nechápal jsem co se děje, vždyť mám na motorce naježděné přes 7 let. Ale pauza rok a půl je rok a půl. Asi po hodině trápení jsem se do toho trochu dostal a povedli se i nějaké skoky, nic velkého jen tak kolem 20m. Takže víme, kde trénovat jsme si řekli. Mara neměl ten den štěstí a trošku si přidal na odpalu a přistál bez motorky na kostrč, která se mu pak ozývala dalších 5 měsíců.

 

O tom, že máme motorky se dozvěděl i další kamarád Vašek, který také bydlel ve Whistleru. On že chce v Kanadě také koupit motorku a jezdit na MX tratě. Nápad s dunami v USA se mu také líbil a tak to vypadalo, že by jsme mohli být už tři, co pojedou do dun.

Počasí v dalších dnech a týdnech nepřálo a nedalo se trénovat nikde. Tak jsem preventivně mrknul stav na pístu a válce a rozhodl se pro nikasil. Marovi jsem píst a nikasil doporučil taky. Tím jsme byli připraveni na novou sezónu pod plným plynem.

Někdy od Dubna jsme všichni tři začali jezdit a trénovat na trati, kterou jsme měli kousek od baráku.

 

Jenže věci nejsou tak jednoduché a Mára nemůže jet do USA. Někdy v červnu prodává motorku.

Já zůstávám ve hře a tak jezdím dál trénovat na trať, abych se dokázal držet řidítek celý den! Jezdím na tratě i Vaškem, ale jak se blíží léto, tak i on také ví, že výletu do amerických dun se nebude moci zúčastnit.

29. Července

Datum 29. Července, kdy je Dunefest, se blíží a tak začínám připravovat detaily pro cestu. Auto jsem koupil už v dubnu. (pro labužníky detailů: GMC Safari V6, 4,3L benzin, zadohrabka, malá dodávka pro 7 lidí). Upravil jsem ho pro 5 míst a v případě sklopení zadních sedadel vznikne varianta se dvěma sedadly se spaním vzadu pro 2 lidi. Motorka se do dodávky nevejde, to jsem věděl asi po 3 týdnech, co jsem přijel do kanady a běhal s metrem po parkovištích a měřil dodávky, do kterých by se vlezla motorka. Ano lidi si mysleli že mě hrabe.. Auto jsem chtěl původně větší, aby se motorka vlezla dovnitř, ale byl problém ho sehnat v dobrém stavu. Na svoji dodávku jsem koupil držák na motorku, který je uchycený do tažného zařízení za autem.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.41
Známkováno: 22x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist