reline_unor



Pyreneje i Alpy jedním vrzem

Nápad vydat se na trochu delší výlet zrál už dlouho, ale protože jsem motorku osedlal teprve loni po bezmála třicetileté pauze, tak jsem si netroufal to moc uspěchat. Po roce ježdění okolo komína s nájezdem do 300 km a po dvou letošních vyjížďkách na Duklu a okolo Dachsteinu jsme dali s Bůčkem (jako já, také padesátiletý "znovuzačátečník") hlavy dohromady a po četné mailové komunikaci (každý bydlíme na jiné straně republiky), padla volba na Španělsko. A protože jet přes půl Evropy po dálnicích se nám tak úplně nechtělo, tak si při tom trošku prohlídneme i západní Alpy.

Kapitoly článku

Den 1 a 2 - sobota a neděle 3.-4. září 2011

Termín nakonec byl stanoven na začátek září 2011, a tak v sobotu 3.9. sedám na svou malou brambůrku a mířím na západ k Plzni k Bůčkovi. Dorážím večer po 311 km do Košetic, pohoda. Panáček na setkání, nějaký to pivečko, masíčko na grilu. Čeká nás stravovací odříkání, tak si to užíváme. Vyrážíme v neděli po deváté, bohužel ze začátku jsou dálnice prostě nutností. Moc zkušenosti ani jeden z nás s jízdou po nich nemá, ale nakonec to není tak zlé. Moje brambůrka i Vlastikův alpík v pohodě zvládají přesunovou rychlost přes 100 km/hod., občas se ručička tachometru dotkne i 140.
V Rozvadově poslední tankování za koruny a pak už Regensburg a Mnichov. Ten projíždíme centrem, je trochu rozkopaný, ale navigace zatím funguje bezvadně a vše je absolutní pohoda. Sluníčko, teplo okolo 30°C, co víc si můžeme přát. Z dálníce sjíždíme před Garmisch-Partenkirchertem, dál už prostě nevede. Projíždíme známým skokanským střediskem, a už tu je Rakousko a první sedlo, zatím nijak úchvatný Fernpass. Sjezd z něho je ucpaný, Obytné přívěsy („bydlíci“, jak je definuje Bůček) jen s obtížemi točí vracečky, a tak zastavujeme, dáváme sváču v naději, že se situace zlepší. Nezlepšila a tak asi po 15 km krokem se silnice konečně uvolňuje a my zas pokračujeme normální rychlostí (tentokrát už mimo dálnice) přes Imst a Landeck do Riedu, kde v kempu obsazujeme malou chatku – sroubek za 40 éček i se snídaní. Vzduchem začínají proletovat první dešťové kapky z blížící se fronty a tak jsem rádi, že nás čeká pro tentokrát ještě noc v suchu. Najeto 476 km. Dávám ještě české pivko z plechovek, mažeme řetězy a jdeme spát.

Den 3 - pondělí 5. září

V pondělí vstáváme do deště. Naděje na rychlý přechod fronty nás pomalu opouští a tak se po hotelové snídaní soukáme do nepromoků a vyrážíme do deště. Asi po 15 km vjíždíme do Švýcarska a úzkou roklí po silnici vytesané ve skále se pomalu blížíme do St. Moritz. Atmosféra tohoto slavného lyžařského střediska na nás nějak nedoléhá, jestli ono to nebude tím, že leje a leje. Nepromok z Lídlu zatím drží, ale super rukavice Halvarssons Tempel za témeř tři tisíce Kč s údajně úžasnou membránou se soudruhům ve Skandinávii nějak nepovedly. Asi dvě hodiny jsem měl ruce v suchu, další hodinu vlhké a pak membrána konečně zafungovala, bohužel obráceně – pustila vodu dovnitř a ven už ne. Nedá se nic dělat, s tím se musí počítat. Bez švýcarské dalniční známky máme jasný cíl – vyhýbat se dálnicím. Projíždíme další paso – Julierpass a další Furkapass a horama míříme Švýcarskem na západ. Stále prší a až někde za Sionem konečně občas déšť zeslábne. Po přejezdu do Francie přes Col de l. Forclaz a Col de Montel se počasí naštěstí nadobro umoudřuje, Chamonix už projíždíme za občasného sluníčka. Kemp nacházíme za Chamonix, platíme každý 6 éček sympatické starší Francouzce přímo do kapsy, poprvé stavíme stany, chvilku povídáme s Belgičanem na R 1200 GS a jdeme spát. Ujeto 522 km, z toho minimálně 400 km v dešti.


Den 4 - úterý 6. září

Vstáváme do slunečného úterý. Chvilku čekáme, jestli se paprsky nedostanou i na stany, bohužel jsme večer špatně odhadli místo pro stany a tak je balíme vlhké od vydatné rosy a vyrážíme opět na západ. Už podruhé bereme za vděk dálnicemi, sice né pořád, ale s vidinou vzdálenosti cíle se tomu prostě nevyhnem. Míjíme Albertville, Grenoble, Valence, fotíme neskutečný most u Millau a míříme pomalu k moři.
U Béziers zažíváme benzinovou krizi, která nás nutí pokořit francouzský systém samoobslužných pump. Za pomocí příjemného frantíka nakonec tankujeme. Celá finta je v pro mě nepochopitelném vyndání karty z terminálu ještě před sejmutím pistole ze stojanu. Zkoušíme u moře hledat kemp, je tady ošklivá rovina a tak popojíždíme směrem na západ po pobřeží Středozemního moře, tentokrát už mimo dálnice. První kemp v Narbonne je už zavřený, ale v druhém se chytáme, platíme 19 éček a za vydatného řádění komárů stavíme stany. Sprcha a spánek. Najeto 670 km, celý den slunečno.

Den 5 - středa 7. září

Ráno se oba budíme s bolestí hlavy. Asi to bude velkým výškovým rozdílem mezi předcházejícím noclehem – skoro kilometr. Podél dálnice po staré cestě dojíždíme do Perpignanu, tady se opět loučíme s mořem a otáčíme to – kam jinam než na západ, směr Pyreneje. V historickém opevněném městečku Villefranche-de-Conflent kupuji něco málo z dárků domů. Stále stoupáme Pyrenejemi a konečně je před námi Andorra. Takovou koncentraci benzinových pump jsem si skutečně nedokázal představit. Při tankování a hlavně při zjištění ceny za litr už je vše jasné. V přepočtu vychází cena velmi výrazně pod 30 Kč.
Hlavní město Andorra la Vella za nás nijak velký dojem neudělala. Velký provoz přímo centrem a vedro nás odrazuje od delší prohlídky a tak jen krátká zastávka, Bůček kupuje mapu Španělska (tu svou starou někde ztratil) a jedeme dál.
Míříme tentokrát více na jih, stále dolů, směr Španělsko. A je to tady – Espaňa! Projíždíme Le Seu d´Urgell, v Ribera odbočujeme z hlavního tahu doprava, opět do hor. Jedeme krásnou cestou horami do Sortu, od kterého se o pár kilometrů severně ubytováváme v raftařském městečku Llavorsí.
Musím přiznat, že Španělsko mě příjmně překvapilo. Vše klidné, čisté, řidiči ohleduplní, neagresivní. Všude se domluvíme s angličtinou, v každém kempu bylo bezplatné Wi-Fi. Uno cervéza la caňa, neboli jedno pivo do půllitru byla jediná španělská věta, se kterou jsem vystačil. Ovšem jen do té doby, než jsem zjistil, že sedmička vína vyjde levněji :-). Najeto na slunci 329 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (23x):
Motokatalog.cz


TOPlist