Nejlepší plán je ... nemít plán

9. 7. v parních letních dnech startuji s cílem projet Polsko. Úmysl byl severní cestou objet Tatry a pak přes rezervace podél ukrajinských hranic až k pobřeží. Ach ty plány. První noc je návštěva u kamaráda v Beskydech, v Tatrách stále prší. OK, objedu to jihem Slovenska a mířím do kempu u obce Lazy. (48.2511 19.2166) Holandský pár se rozhodl vybudovat kemp na Slovensku a učaroval jim název obce Lazy (v angličtině líný) a tak na rozlehlých loukách provozují kemp. Jen se slovenštinou se u nich nechytáte. Ráno ověřuji, že se změna počasí nekoná, Tatry a východ Polska prší. Naproti tomu slovinské hory slibují sluníčko. Tak napřed zastávka ve Štůrovu a pak rychlý přesun Maďarskem. Značený kemp v Lendava/Slovinsko je už jen na mapě, a tak se vracím do kempu v Lenti. (46.6178 16.5314) V ceně je i vstup do termálů a skoro přes silnici je i příjemná hospůdka.

Další den navštívím historické město Ptuj, kdesi v servisu nechávám svařit prasklý držák na láhev vody, pak bloudím malými silničkami okolo Mariboru do hraničních hor. K večeru mi mapy poradí malý kemp. (46.5551 15.3211)

Dům po rodičích musel ustoupit nové silnici a zbyla kovárna a louka vedle ní. Z kovárny udělali malé muzeum, grilovací zázemí, z půdy noclehárnu a louka je kemp. Byl jsem zde sám a tak jsem zvolil postel a královskou snídani. Dostávám ještě tip na kostelík s energetickou zónou a pěkným výhledem(46.5687 15.3037) Opět věřím Garmin navigaci a pěkně zde na malých silničkách zakufruju.

Pokračuji přes Mežica, Črna na Koroškem na panoramatickou částečně šotolinovou cestu (46.4385 14.7390)

Pokračuji po ní přes Podolševa až na Pavlič pass. Tato panoramatická cesta určitě stojí za návštěvu. Projedu klikaticí Rakouskem na sedlo Jezerski vrch a pak dolů do kempu u hospody Šenkova Domačija (46.4080 14.5207) Je zde příjemně a počasí mi přeje.

Mířím na Bohinjsko jezero, je léto a je problém zaparkovat i motorku, v kempu jsou stany už skoro i v patrech nad sebou a tak mizím někam, kde budou menší davy. Volím kemp u hospody v Bohinjsko sedlo (46.2421 14.0091), zde je volno, hospoda dobře vaří, jen je tu chladněji. Vstávám brzo ráno, beru batoh a než oschne stan, vyšlápnu na hřeben na Lajnar (46.2302 14.0062). Obejdu hřebenový okruh, je zde mnoho opevnění, vše čisté a přístupné, až do kupole pozorovatelny se dá dostat.

Kdo rozluští tento milý příkaz :-)

Navštěvuji soutěsku Vintgar (46.3928 14.0848), trochu mne rozladí, že je jednosměrná a zpět se musí přes kopec. Jsou tam ale stánky, které okliku zpříjemní. Severní stranou objíždím pohoří Triglav a od severu dávám sedlo Vršič. Moc se nezdržuji, v zádech mám černé mraky, v údolí v Žaga odbočuji na sedlo Učja a ujíždím do Itálie za lepším počasím.

Protrpím nepříjemné horko nížin a dotáhnu to až ke kempu u jezera Lago di Barcis (46.1912 12.5720). Nabízí mi oficiální místa na štěrku, nebo rovnou plochu v lese pod kempem, kterou prý volí všichni motorkáři. Naproti přes vodu je vyhlášená hospoda, venku mi jídlo dát nechtějí a uvnitř je vše plné, dávám si venku víno, než mi najdou volné místo a po jídle úslužně místo uvolním a další víno dopíjím zase venku. Chci zde navštívit přehradu Vajont. (46.2672 12.3293) Dva roky po dokončení a napuštění se v roce 1963 do přehrady zřítila část hory. To způsobilo, že se 30-50 milionů kubíků vody přeměnilo ve 200 m vysokou vlnu, která zpustošila vesnice jak nad přehradou, tak i celé údolí pod přehradou, městečko Longarone a několik dalších vesnic.

Pokračuji přes passo Rest, (46.3556 12.7830) není nijak vysoké, tím neoslní. Pokud se ale neumíte otočit s motorkou na dvoře, zde se to naučíte. Úzká silnička a nepříjemně utažené zatáčky, zde i motorky při míjení zpomalí, auta moc nepotkáte, nevyhnula by se. Pokračuji na passo del Pura (46.4230 12.7435), při sjezdu dolů je semafor kyvadlového provozu s časem změny, vidím patnáctku a divím se, proč všichni odkládají motorky, jo, ono je to v minutách. Silnice okolo Cortina d´Ampezzo už znám z dřívějších cest a hory zde mám také prochozené, tak si jen připomínám známé úseky a oživuji vzpomínky. Psát o zdejších silnicích a sedlech bych považoval za nošení dříví do lesa. Kemp volím zde (46.4744 11.7406), slušný, plný a ne úplně levný. Je ale v centru malého městečka a hospody jsou u ruky. Ráno okolo stanu a motorky obchází nervózně soused od karavanu a prý zda už odjíždím. Uklidní se, až když odtlačím motorku a přenesu stan o kus dál. Přiznává, že neumí couvat a potřebuje prostor jak pro kamion, aby připojil karavan a odjel zpět do Francie.

Passo Valles, je krásné slunečné počasí, parkuji motorku u hospody, převlékám se do lehkého, je to necelých 300 m převýšení na ten pěkný vršek nad sedlem, to dám. Po cestě předbíhám mladší pár, chlap si to viditelně užívá, ženská to má asi za trest. (46.3331 11.8027)
pokračuji západním směrem, trochu horší kemp najdu zde (45.9356 11.2600), jediný plus, že před vjezdem do kempu mají dobré víno.

Nechávám se zlákat na atrakci vodopádů Castate del Varone, (45.911610.8352) fronta na lístky, fronta na vstup, dlouhá fronta na první lávku, ještě delší na druhou ... v sezoně jeďte jinam. Pokračuji západním břehem okolo Lago di Garda, kolony, kolony a zase kolony, v Gargano odtud utíkám do kopců, Garmin opět perlí a navádí mne na krpálovitou silničku mezi zahradami, výpočtem mu vyšlo, že je to o nějaký ten metr kratší.

Passo san Rocco, Passo Dasdana, Passo si Crocedomini a končím ve slušném kempu (46.2410 10.4691), na dobrou večeři a víno jdu přes potok do Bar ristorante Traviolo. Ráno napřed do hospody pro zapomenutou bundu a pak na motorkářskou klasiku, Passo di Gavia a Passo Stelvio. Nahoře u stánku mne obsluhuje pohledná Slovenka. Přidám jednu kýčovitou atrakci pod Stelviem, malované kameny a sbírka zbytečností, za pouhé 1€ je vám dovoleno si to prohlédnout a nafotit. (46.6104 10.5751).

Přetrpím hustou dopravu údolím a pak městem Meran, vyjedu si ještě na Passo Timmelsjoch, dolů k muzeu nejedu, už je čas najít kemp a něco k jídlu. Obsazuji jedno ze čtyř miniaturních zatravněných míst pro stany, (46.8030 11.1167) a u lahve vína navazuji družbu se sousedním stanem. Od maďarských hranic vybírám přednostně kroucené silnice, projel jsem pořádný kus hor a už se těším na každý kousek rovné silnice. Zítra sednu na dálnici, Innsbruck – Salzburg - Linz a večer budu doma. Zase to vyšlo na 3500km / 14 dní

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE