Rumunsko aneb první Adventure dovolená
Text: bouskat | Zveřejněno: 14.1.2019 | Zobrazeno: 36 782x
Kapitoly článku
Den 6.0
Ráno jak jinak než že kosa jak hrom, asi 4 stupně a silný vítr. Jedeme na sever směr Sucevita. Když jsem jel minule kolem přehrady na sever, tak to byla hrozná cesta. Dneska úplně nová silnice. Po chvíli byla tak strašná kosa, oblékáme nepromoky. Ještě že jsme to udělali, začali jsme stoupat na Trans Rarau. Musím říci, že když pominu počasí, tak se jedná o dost pěkný 
průsmyk. Cesta nahoru připomíná Passo Gavio, silnice pro jedno auto a dolů to bylo jak závodní okruh, něco jako Nassfeld pass, pecka…. Problém byl ale ten, že mi měli mlhu a nahoře bylo -2… Padly zde ty největší hlášky výpravy, Jindra do interkomu hlásí „Pi*a, to je kosa, kdybych tady byl na své Panigalce (V4s) tak do ní strčím klíček, otočím, a Ital řekne, si se posral ne? A nenastartuje….“
Jedeme na Sucevitu, je to taková zajížďka, odtam se budeme jen vracet. Jedná se o ženský klášter, je moc pěkný a místní kaple, která je uprostřed opevněného kláštera připomíná spíš jeden velký Marvelovský komiks. Když se podívám na jiné malby na zdech, tak všude jak křesťanství pomáhá, samá jak to říct….. do nebe vznášející věci. Ale tady? :-D Samá krev, lidi nastrkaní do mlýnku, řezání hlav, ruk, noh. Docela zajímavé. Odtud se vracíme, jedeme na západ směr Borsa. Ale po cestě jsem měl ještě podle off průvodce jeden z nejhezčích úseků, prší, je zima, fouká vítr. Super jedeme :-D
Do Borsy je to asi 130 km. Po hlavní jedeme asi 60 km, zbytek jsem vzal bokem, ale z cesty bokem se stala další blátivá cesta, přes různé pastvy a vrcholky kopců. Jak se říká, jezdi přes kaluž, kaluž tam je, protože tam je pevné dno, kolem bude bláto. Jo, jenže uprostřed byl kámen a kachna zůstala ležet uprostřed obří kaluže, nateklo mi do bot, když jsme ji zvedali.
To jsme ještě ani nedojeli na tu onu off cestu podle průvodce. Když jsme se dostali na začátek, tak jsme byli mokří a zmrzlí. Prvních 15 km cesty bylo kolem řeky: bláto, bláto, bláto. Já jsem už na to kašlal, jel sem přes ty kaluže a všechno docela rychle. Jindra úplně nechtěl, protože by byl úplně celý od bláta, motorka absolutně vůbec nechrání.
No, začínáme stoupat na ty krásné pláně z fotek…. :-D vjíždíme do totální mlhy, a aby toho nebylo málo… cesta je pokrytá ledem a asi 10 cm sněhu…. Dost zpomalujeme, sotva se škrábeme nahoru, fouká strašný vítr. Je asi tam -10, masakr. Počítal jsem vteřiny, kdy se rozsekám na tom ledě. Už se stmívá, Jindra už plánuje, jak si tady sedne ke stromu a umře (zase přežil). Tohle byla třešnička celé cesty. Sjíždíme do Borsy a hledáme ubytování, kde je teplo. V prvním se jim nechtělo topit, druhé jsme přejeli a nakonec jsme bydleli v Videu de Sus.
Den 7
Ráno jsme ta
k nějak beze slov usoudili, že už jsme fyzicky vyčerpaní a asi bude lepší vyrazit ku domovu. Měl jsem už jen jeden bod po cestě, a to veselý hřbitov Sapanta. Nejedeme po hlavní silnici, vedu to bokem a náhodou projíždíme kolem dalšího ženského kláštera Bârsana Monastery. Rumunská architektonika je boží… jak ze středověku. S dronem jsem si jen mlaskal, přesně to, co chci na fotky, drony Rumuni moc neřeší, spíš je to zaujme. Nikdo mi nikde nic neřekl, pouze na Bicaz hrázi mě vyhodili, ale já sem si tam pak doletěl z hotelu si ji vyfotit. Veselý hřbitov, jak bych to popsal, veselý :-D, je to další místo, které navštívil snad každý v Rumunsku.
Moc jsme nechápali, co vyobrazovaly obrázky nad hroby, ale myslíme si, že jedna strana ukazuje, čím se dotyčný živil a druhá jak zemřel. To byl poslední POI v Rumunsku, ale po cestě jsem měl ještě jeden bod. A to byl Spišský hrad. Trochu jsem pozměnil trasu a už jen transitem jsme vyrazili tam. Poslední den, jak jinak, teplo a slunko. Do Spišského podhradí dojíždíme už za tmy. Bydlíme na nějaké místní faře, z které udělali penzion, poprvé (a naposled) jsem otevřel Bibli, v pokoji 
byli asi tři 😀. U večeře jsem otevřel internet a zjistil jsem, co je zač ta přehrada, co tak hrála barvičkami. Jednalo se o odkalovací nádrž z místního dolu na železnou rudu. Z druhé strany nádrže z bahna vyčnívá dokonce špička kostela. Voda je plná jedu a rozpouštědel, nic co by bylo pro život prospěšné, proto ty krásné barvičky.
Den 8
Ráno KOSA, MLHA, sakra, tohle měla být třešnička na dortu, těšil jsem se na fotky z dronu. Ten hrad jsem prostě musel vidět. Dojeli jsme na spodní parkoviště, asi 1 km od hradu, mlha že by se dala krájet. Říkám „to nemá cenu tam chodit, když to bude v mlze“, pak mě ale napadlo, co kdybych vyndal drona a prostě stoupal nahoru a zjistil, jestli je anebo není hrad v mlze, abychom tam nechodili zbytečně. Ještě že jsem tak udělal, protože vznikly ty nejhezčí fotky, co jsem kdy udělal.
Po 130 metrech dron vyletěl z mlhy a uviděl jsem hrad na polštáři, kolem modro. Prostě nádhera!! Tohle přesně fotograf chce, takové výhledy. Jdeme na otvíračku, na hradě fronta až ven, co se to děje? :-O naštěstí se tam jen prodávali nějaké výroční 0€ bankovky a tohle byli blázni, co stáli frontu na ně. Na hradě jsme byli sami. Nádhera….. Domů je to 390 km, vyrážíme asi o půl dvanácté, v Brně jsem kolem páté.
.....A už konec :-)
Musím uznat, že to bylo místy náročné, byla to moje první velká zkušenost s dovolenou, která byla zaměřena převážně na offroad. Ale vyplatí se to, protože to, co člověk vidí v letácích a na internetu, neuvidí ze silnice, musí pryč ze silnice a pryč z hotelu a turisticky vyhledávaných míst. Příště bych asi zvolil lepší pneumatiky. Nebyly špatné, gumy na kterých se dá jezdit na stupačky v zatáčkách a zvládnou i lehký terén. Ale vzhledem k tomu, že jsme neustále jeli v blátě….. na to moc nejsou, příště bych asi zvolil ty Karoo3, co měl Jindra nebo E-10/9 nebo jiné hrubší pneu. Tlumiče vytekly totálně, motorka byla jak na houpačce, občas to šlo až na dorazy. Koupil jsem gufera z F800gs,
ty tam pasují a mají prachovku s pružinou, to ty KTM nemají, pro příště ještě nasadím neoprény na vidle. Jinak krom vyhořelé zásuvky v kufru vše bez problémů. Koupil jsem dobře a byl jsem nadšen .Nejenom z mé nové motorky ,která je super, ale samozřejmě i z nového parťáka na cesty/necesty, bez kterého by to nebyl pytel srandy a zážitků.
Byla to taková spontánní, na rychlo naplánovaná dovolená. Na příští rok 2019 už plánuji Pyreneje nebo Gruzii na dva/tři týdny, zatím to je tak 70/30%, uvidíme....