raceczech_spain



Dovolená Balkán 2019

Moje první výprava a dovolená do zahraničí. Projel jsem celkem 4 země. Cesta vedla přes Slovensko, Rumunsko, Maďarsko do Bulharska a zpět.

Kapitoly článku

Ahoj přátelé a kamarádi jedné stopy, jako čerstvý zelenáč jsem právě absolvoval mojí první týdenní dovolenou na motorce. Rozhodl jsem se tedy napsat krátký cestopis, který doufám pomůže případným dobrodruhům v jejich cestování.

V tomto ohledu bylo pro mě vše nové, řidičák na „A“, stejně tak i motocykl vlastním od letošního jara. Přesto jsem se odvážil a rozhodl se vycestovat do zahraničí. Cíl byl jasný. Po přečtení několika příspěvků od zdejší komunity a shlédnutí několika videí na YouTube je rozhodnuto – pojedu do Rumunska zdolat Transfăgărășan. No a když už budu takhle na jihu, co dál? Tak se ještě podívám alespoň na pár dní k moři do Bulharska. Cíl byl tedy stanoven a začalo velké plánování. O to víc to bylo bláznivější, že jsem neměl nikoho do party, takže jsem úplně sám.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o můj první výlet a vlastním naháče, tak jsem vybíral běžné silnice, žádný offroad, stejně tak jsem nechtěl řešit ubytování ve stanu. Ze začátku jsem chtěl mít alespoň tyto věci zajištěné, takže jsem hledal ubytování přes Booking.

Jak jsem zmiňoval, cíl byly Karpaty a návštěva Bulharska s krátkodobým pobytem u moře. Tomu se přizpůsobil i styl jízdy, jednalo se pouze o každodenní překonávání velkých porcí km, kdy jsem na těchto přejezdech neměl vytýčené žádné zajímavosti k navštívení, ostatně na to ani nezbýval čas. Pro velké turisty tudíž bude asi tento článek dost nezajímavý. Píšu jej spíš pro ty, kteří váhají, zda někam vyrazit a mají obavy z cesty. Chtěl bych v tomto cestopisu spíš popsat zážitky, s kterými jsem se já setkal a nejsou u nás obvyklé. Když jsem tuto cestu zvládnul i já jakožto zelenáč, ostříleného motorkáře by to nemělo odradit. Takže pojďme k samotné cestě.

Den 1. – 710 km

Přesun z Liberce na Slovensko, ubytování v soukromém penzionu Krompachy. Vzal jsem to „zkratkou“ přes Prahu, kde jsem navštívil v Říčanech Motozem a vyzvedl si nepromok, což se brzy ukázala velice dobrá volba. Po cestě jsem pouze stihl ulovit fotku Spišského hradu. A právě v tomto úseku mě dohnala dešťová přeháňka.

Příjemná obsluha, ubytování, resp. přespání na jednu noc OK, večeře za 5 eur taky v pohodě. Zde jsem narazil hned na první problém a to v podobě nefunkčního roamingu. Celkem prekérka, protože jsem se nikde nemohl dovolat do ubytování a dojednat si dopředu přesný termín příjezdu, takže nezbývalo než se spoléhat na náhodu a štěstí. Tady pomohl ubytovaný soused, který se dovolal majiteli a mohl jsem se konečně ubytovat. Odkaz zde

Den 2. – 650 km

Přesun z Krompachu do Rumunska přes Maďarsko. To byla v podstatě jediná země, kde jsem platil poplatek za dálnice, 10 denní poplatek byl cca 115 Kč. Asi nejjednodušší možnost je objednat si vinětu přes internet, jen se musíte registrovat a komunikace je v angličtině.

V Rumunsku jsem se ubytoval v zařízení Casa Nitu, je to ve vesničce Bungard, okres Sibiu. Naprosto luxusní apartmánek, možnost parkování motorky ve dvoře za bránou. Místo se nachází cca 70 km od Transfăgărășan, takže ideální startovací bod do dalšího dne. Odkaz zde

Den 3. – 676 km

Nejnáročnější část trasy. Tento úsek byl opravdový masakr. Délka trasy nebyla až tolik odlišná od jiných úseků, ale vedla přes oblasti, kde jsou dost tragické silnice (což je v podstatě celé Rumunsko kromě dálničních úseků), díky tomu se čas cesty i se zastávkami na focení a krátké odpočinky vyšplhal až na neskutečných cca 13h. Překvapivě překonání Transfăgărășan bylo tím nejpříjemnějším. Ale kvalita silnic značně pokulhávala a doprava houstla. Což je naprosto běžný jev v Rumunsku a chce to fakt silné nervy.

Co je v této zemi častým jevem a na co je potřeba se připravit a dávat si pozor:

  • Kvalita silnic. Až mi bude někdo vyprávět, jak u nás stojí silnice za prd, tak ho pošlu do pr.. Rumunska. Dálnice jsou OK, ale silnice 1. třídy mají velmi často neskutečně hrbolatý povrch, běžně bez jakéhokoliv upozornění. Častým jevem je také to, že když už jsou hrboly moc velké, tak je vyfrézují, opět bez označení. Ale to si všimnete, protože takovou díru vaše pozadí rozhodně pocítí. Propadlé krajnice také nejsou vyjímkou, stejně tak brutálně vyjeté koleje v některých úsecích. Na silnice nižších tříd jsem se neodvážil, protože tam většinou nebyl ani asfalt. Zde se mi skutečně potvrdilo rčení od jednoho motorkáře, který také absolvoval přejezd Rumunskem: v Rumunsku nehledej offroad, offroad si najde tebe a to platí i na asfaltových silnicích.
  • Co to jsou blikače? Pozor, na kruháči blikají při jízdě vlevo, při opouštění kruháče blinkr vypínají. Občas tedy dal i někdo blinkr doprava při opuštění kruháče, ale to je jen vyjímka.
  • Semafory – nemají mezi zelenou a červenou oranžovou. Takže žádný čas na přípravu a rozjezd. Pokud 2 vteřiny promeškáte, všichni vás vytroubí. Takže nejrychlejší vyhrává.
  • Přítomnost všemožných zvířat na silnici – spousty psů, kanců, vyjímkou nejsou ani ovce, kozy, osli, koně. Povozy tam také jezdí i přes zákazy vjezdu. Asi nejlepší byl zážitek, kdy jsem si to ladně říznul přes kruháč a vzápětí mi v protisměru vyběhli psi. Asi jim nikdo nevysvětlil, že se na kruháči mají pohybovat proti směru hodinových ručiček.

Přesto to stálo za to, ty zážitky jsou k nezapomenutí.

Nakonec jsem úspěšně dorazil až do Bulharska. Dunaj a zároveň hranice jsem projel přes most ve městě Ruse, tam to bylo pro motorky bez poplatku. Co bylo překvapením, po přejezdu mostu byly všechny auta i motorky odkloněny do „sprchy“. Zřejmě kvůli přenosu zvířecích nemocí všechna vozidlo muselo projet přes práh, kde byly nějakým dezinfekčním roztokem stříkány vodotryskem ze země spodky aut. Fakt super pocit na motorce, když dostanete sprchu zespod J.

Další šok na mě čekal v cílové destinaci v Bulharsku, konkrétně v hotelu Lurd Family Hotel v městečku Lozenec. Na fotkách z Bookingu celkem slušný hotel a přede mnou stála hrubá stavba. Dost mě to vyděsilo, ale záhy jsem zjistil, že ten správný hotel je hned za touto stavbou, jen nebyl na první pohled vidět.

Ubytování bylo trochu spartánské, zařízení bylo funkční, majitelé úplně super. Motorku mě nechali parkovat ve dvoře, takže byla taky pěkně schovaná. Tím však výčet tohoto ubytování končí. Snídaně nic moc, ráno pouze kafe, a různé obměny sendvičů. Doporučuji se v Bulharsku kompletně stravovat v restauracích nebo si někde nakoupit. Cena tam jsou o dost levnější než u nás. Navíc v „profláknutých“ destinacích mají českou kuchyni i pivo. Co se týká postelí, matrace nic moc a předpokládám, že se tam do mě pustili i blechy. Tolik štípanců by žádný komár přes noc nedal.

Den 4. – 5. – cca 230 km

Počasí bylo dost proměnlivé, tak jsme využil možnost a podnikl krátké výlety po okolí. Za zmínku stojí starověká část poloostrova Nesebar.

Den 6. – 678 km

Opět rychlopřesun přes Bulharsko do města Vidin, kde jsem měl opět ubytování v hotelu Fanti. Přímo u Dunaje, krásný výhledy.

Den 7. – 732 km

Brzy ráno přejezd přes most z Vidinu do Calafatu a překročení hranic opět do Rumunska. I tento přejezd byl bezplatný. Vzhledem k přihlašovací povinnosti pro turisty v Srbsku a možným problémům na hranici jsem se této zemi raději vyhnul. Tento den jsem projel najednou 4 státy, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a nakonec Slovensko.

V odpoledních hodinách jsem dorazil do naprosto luxusního ubytování v apartmánu Korona Panzió v obci Balog nad Ipľom. Jen co jsem dorazil, přišly neskutečné bouřky a lijáky. Akorát jsem stihl udělat údržbu mašiny a hodit ji pod plachtu. Pak jsem študoval, jaké bude druhý den počasí, abych se pokud možno vyhnul té největší bouřce. Nakonec jsem musel vyrážet hodně brzy, kdy jsem nakonec kousek za Bratislavou musel nahodit nepromok, kdy po překročení do Česka už bylo počasí OK. Takže nepromok uklidit, vzít si náhradní rukavice a zbytek cesty proběhl naprosto hladce až domů do Liberce.

Doplňující informace k cestě:

Co se výbavy týká, kromě oblečení jsem měl nějaké základní nářadí, ale stejně bych na motorce nic neopravil, max. utáhl nějaký povolený šroubek. Nějaké stahovací pásky, gafa pásku, sadu na opravu pneu a pumpičku. Samozřejmě mazání na řetěz a nějaké gumicuky k tomu. Motorka je nová, takže jsem vsázel na to, že pokud to někde nepoložím, nemá se co stát …. A skutečně se nic nestalo.

Jako doporučení, určitě si před odjezdem zkontrolujte roaming, docela jsem byl nervózní z toho, že nemám spojení. Když pak potřebujete řešit něco s ubytováním, je to fakt vopruz. Pokud máte stan, tak asi není co řešit.

Další užitečná věc podle mě (a já jsem ji samozřejmě neměl) je nějaká uzavíratelná láhev. Ne vždy na každém pokoji najdete skleničku. Takže láhev se hodí vždy, ale dá se koupit v podstatě kdekoliv nějaké pití a láhev následně použít.

Těším se u dalších motovýletů a kolama dolů!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (24x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist