Varadero tour Nr.2 Alpy 2017

Tento nápad a trasa se zrodily někdy na podzim roku 2016 poté, co jsme se ženou byli na první motodovolené v Polsku a Slovensku. Povykládali jsme zážitky a nové složení party bylo jasné. Proběhlo sladění termínu výpravy, zabukování všech ubytování v penzionech přes Booking a přes zimu se ladily detaily trasy, co s sebou apod.

Rakouské dálniční známky jsme zakoupili s předstihem, nechali jsme si udělat expediční trička, vyrobil jsem polstrování pro zrcadlovku do tankvaku, 14 dní před odjezdem probrali nejasnosti a stanovili hodinu startu na 9.00 z benzinky v Kroměříži.

Složení jezdců a batůžků bylo: Jirka a Martina (Honda Hornet 600), Pavel a Irena (Honda Hornet 900), Marek(já) a Marcela (Honda Varadero 1000).

Hlavním cílem této expedice byl Großglockner, dále pak Davos, Vaduz, Bodensee, Plansee, Chiemsee  apod.

Den první, neděle 13.8.2017, START.

8.30 – doma finišujeme s přípravami, vše nabalit na motorku a jelikož už jsme to před rokem absolvovali, jde všechno jako na drátku…

8.55 – příjezd na benzínku Robin Oil v Kroměříži, nejsme první, Pavel s Irčou nás již předběhli. Je nám sděleno, že Jirka s Martinou budou mít menší časový skluz, vzhledem k tomu že jim (zřejmě při větší zátěži motorky) dře šroub zadní stupačky o kryt řetězu.  Narychlo tedy opravovali, aby se závada neopakovala i během cesty. Rozumné rozhodnutí. My tak měli čas si popovídat…Pavel s Irčou ještě řešili upnutí malého batohu se síťkou na zadní kufr.

9.20 – dojíždí Jirka a Marťa a tak se rychle oblékáme a před půl desátou vyrážíme směr dálnice Brno – Pohořelice -Znojmo. Pokud vše půjde dobře, bude první zastávkou až Znojmo, případně hraniční přechod Hatě.

Před 11.00 – cesta uběhla v pohodě, do Brna téměř bez provozu, z Brna do Znojma jsme jeli po okreskách, hustší provoz, zvlášť kvůli nepřehledným úsekům pro téměř nulové možnosti pro předjíždění.

Zastávka a poslední tankování v Čechách – Benzina za Znojmem.

Jirka chce nalepit rakouskou dálniční známku. Po prozkoumání peněženky zjišťuje, že známka zřejmě zůstala doma. Tak jde koupit k pokladně benzínky druhou… My ostatní jsme již nalepili doma.

11.30 přes bývalý hraniční přechod Hatě s kýčovitými atrakcemi vjíždíme do Rakouska.

Také míjíme 2 „slečny pracovnice“ – jedna sedí po levé straně v trávě a kouká směrem do Rakouska, kdo jí zastaví…. druhá se válí v trávě a zřejmě dospává noční směnu před jednou z obcí…

Cesta vinařskou oblastí ubíhá plynule, téměř bez provozu v našem směru, v obci dodržujeme 50 km/hod a mimo obec 100 km/h. Problémem někdy je, že cedule s koncem obce jsou na levé straně silnice při výjezdu, na což nejsme zvyklí…Nebo v horším případě chybí úplně. A to je pak těžké zjistit, zda můžeme otočit řádně rukojetí plynu…

Vane občas silnější vítr, což je pak více znát na lepších silnicích na otevřených úsecích.

Směr Hollabrunn, Krems an der Donau , St. Pölten – zde najíždíme na rakouskou dálnici A1. Po cca půlhodině na dálnici (cca 1 hod od Znojma) zastavujeme na větším odpočívadle, kde je velká restaurace i benzinka. Na velkém parkovišti je dostatek místa i „soukromí“ pro společný oběd – tedy co jsme si doma navařili, to si sníme. Po občerstvení a odpočinku pokračujeme po dálnici směr Linz.

Přibližně za další hodinu další zastávka na benzince, kousek za Linz, směr Salzburg. Pavel najel bohužel s motorkou u tankovacího stojanu do kaluže s naftou, což způsobilo, že sám málem na svých botech uklouzl a motorka – přední kolo – také začalo klouzat. Díky pár chytrým tahům se podařilo kolo očistit o asfalt a v klidu pokračovat posléze v jízdě.

Pokračujeme po dálnici na Salzburg a pak už konečně sjíždíme z dálnice směrem na Gmunden. Cesta nás vede přímo do srdce obrovských velikánů, hor, které jsme obdivovali již pěkně dlouhou chvíli před sjezdem. Majestátní štítová stěna hory Grünberg byla fascinující. Jako magnet co nás zve za poznáním do srdce Alp…

Přes pár vesniček přijíždíme do Altmünster a již z výšky kopce žasneme nad hladinou jezera Traunsee. I když to nebylo původně v plánu, zastavujeme kousek u jezera a chceme se kochat. Bohužel z prvního parkoviště nebyl žádný vhodný přístup k vodě, tak jsme koukali jen přes křoví a stromy. Rozhodli jsme se proto pokračovat po trase a najít vhodnější přístup k hladině. Což se nám podařilo, po cca 10 minutách jsme odstavili motorky na bezplatném parkovišti a vydali se chodníkem mezi domy a restauracemi k vodě, k molu, které jsme zahlédli po cestě.

Po cca 10 minutách jsme dorazili na místo. Nejprve se holky šly kochat na molo a vznikly první překrásné fotky s alpskými štíty. Připluly k nám i kachny a labuť. Té se nejvíc zalíbil Jirka, měl zbytek rohlíku, takže ji krmil a ona by díky tomu nejraději celého sežrala… Syčela jak had.

Po první společné skupinové fotce se pomalu loučíme s tímto místem. Na parkovišti plníme své žaludky odpolední svačinkou a pokračujeme dále, po cestě podél Traunsee. Objevujeme další a další místa a místečka, kde bychom měli lepší přístup k vodě a větší soukromí….Příště…musíme pokračovat, abychom nezatměli a dojeli na penzion do Annabergu in Lammertal v rozumný čas.

Vjíždíme víc a víc do údolí a posléze se prvními serpentýma dostáváme do vyšších nadmořských výšek. Objevují se před námi další a další štíty, které patří k pohoří kolem Dachsteinu.

V cca 18,30 hod. dojíždíme do skromného penzionu jménem Musikantenwirt uprostřed malé vesničky. Hotel již něco pamatuje, první pohled na patro s velkými skly (připomínající prodejny Jednoty v Česku za dob komunistických) nás trochu zaráží…ale další patra, balkony, jsou obklopeny nádhernými muškáty, typickými pro rakouské obydlí…

Parkujeme před budovou, vítá nás starší paní, která nás vede do schodů na ubytování a předává nás své mladší kolegyňce. Ta nám ukazuje naše pokojíčky, které jsou trošku miniaturní, avšak i tak útulné a čisté. Dáváme si po dlouhé cestě sprchu, relaxujeme a pak vycházíme na podvečerní procházku po vesnici. Potřebujeme se protáhnout…Kolem říčky LAMMER se dostáváme k nástupnímu místu lanovky. Dočítáme se na informační tabuli, že jsme ve SKI REGION DACHSTEIN WEST, lanovka vede ze 770 m n.m. do 1050 m n.m. na Kopfberg 1147m n.m. Fotíme se slaměnými postavami. Přes místní hřbitov a slaměný oltář s Jezulátkem se pomalu vracíme do našeho hotelu, kde si dáváme pár piv s názvem Kaiser a Radler a poté uleháme k prvnímu spánku na rakouském území.

Shrnutí dne: pohodová jízda s využitím dálnic, najeto cca 520 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE