Grossglockner opravdu na otočku

Grossglockner je pro mnohé modla, či "začátečnická zkouška" zda je člověk cestovatel, nebo rovinkář co jezdí okolo komína. Po mém včerejším zážitku, ač byl značně vyčerpávající (najel jsem skoro v kuse cca 1000 Km) jsem asi spíše cestovatel. Ono přes hledí helmy, na motorce kord s polarizačními brýlemi je svět prostě hezčí...

Příprava na cestu mi zabrala defakto měsíc, jelikož jsem musel dát "novou" motorku do stavu kdy se na ní budu moci daleko od domoviny spolehnout, takže komplet servis, servisní úkony jsou popsány v mém profilu. Příprava na Grossglockner probíhala v hození trička+ spodního prádla, troška té hygieny a termovložek do kufru, a jel jsem. Zbalil jsem si ještě olej na řetěz, baterku, a toaleťák. Jak mě přijdou vhod, o tom později :) 

Původní plán na sjetí alp se ženou a spaní po penzionech - pátek+sobota+neděle se zredukoval pouze na mě a sobotu, jelikož žena musela do práce. 

Sobota ráno 06:30 a mě zvoní budík... Tak jo, chtěl jsem to tak to mám. Vstávačka, kávička, jelikož byla venku zima, nahodit termovložky do bundy a kalhot a vyrážím v cca 07:15 směr Nepomuk pro benzín. V Nepomuku cigárko, tankovačka, směr Písek. V Písku jsem se stavil v OBI jelikož mi na brýlích praskl plast a škrábal mě i přes kuklu do hlavy. Takže páska, 10,- Kč a jelo se dál. České Budějovice trošku ucpané, ale relativní pohoda. Před Dolním Dvořištěm jsem na ÖMW natankoval ještě za české, koupil Rakouskou dálničku za 145,- (což byla chyba, hned za hranicemi se dala koupit za 5€, ale tak co... :) ). Před hranicemi směnárna, vyměnit €, a jedem. Docela mě překvapil kurz, kdy jsem nakupoval za 25,50 což si myslím je docela OK (bez poplatku). 

Přejezd hranic pohoda, jen mi přijde trošku škoda celnic které jsou totálně opuštěné, relativně nové budovy bez ladu a skladu chátrají. Hned za značkou EU Östereich dělící čára ve způsobu provedení komunikace. Okamžitý rozdíl, a to jsme 20m za našimi hranicemi... Smutné :) Tak dál... 

Místní vesničky jsou opravdu hezké, za celou dobu jízdy po okreskách (sice jsem po nich moc nenajel ale i tak)  jsem viděl pouze 1 slovy JEDEN dům který byl ve stavu k zboření, jinak vše upravené, na oknech květiny, posekané zahrady, natřené fasády, no prostě diametrální rozdíl proti průjezdu v ČR. 

Nahodil jsem navigaci, a jelo se. Jelikož jsem už zpočátku koketoval s myšlenou hodit GG "na otočku" nastavil jsem nejrychlejší cestu, zapnul dálnice, a jelo se. Freistadt ale totálně ucpaný jak ve směru od tak do. Ovšem jaké bylo moje překvapení když jsem dojel kolonu, a z vedlejší silnice se chtělo připojit auto. V Českých podmínkách by tam stál asi ještě teď, ale Rakušáci ne, za průjezd Freistadtem jsme stáli asi 20x, aby se k nám do štrůdlu dostalo auto/motorka z vedlejší ulice. Paráda... Kdyby to takhle vypadalo všude... 

Nájezd na dálnici a jedem. Další průběh až do cíle je defakto nuda, ale i tak scenérie okolo dálnice byly parádní. Před Zell am See jsem zastavil na SOS odpočívadle abych vyfotil tu scenéri okolo dálnice. 

Příjezd do penzionu byl díky navigaci naprosto bez problému, jelikož jsme tam měli zamluvený pokoj, který jsem musel zrušit kvůli ženě práci, přijel jsem se tam omluvit (i když jsem to včas emailem zrušil) a dát si tam aspoň oběd aby měli od nás nějakou tržbu. Samozřejmostí bylo slušné spropitné. 

Po obědě jsem se vydal na GG. Bohužel jsem minul druhou odbočku, a tak jsem se hezky projel v kolonách v Zell am See, paráda. Naštěstí po projetí tunelu odbočka nalezena, jedem. Už jenom příjezd k mýtnici je pěkný, ale co nastalo poté co jsem zaplatil 22€!!! to byla paráda. Opravdu to za to stojí, a ač nejsem žádný "kolínkář" tak jsem si párkrát pěkně škrtnul botou/stupačkou. No prostě paráda, kdo tam byl ví, a kdo tam nebyl měl by jet, stojí to za to. Jediné co mě mrzelo že jsem neviděl ani jednu ovci, :krávu či sviště. Dojel jsem na vyhlídku udělal fotky, a jelikož nebylo až zas tak pozdě (okolo 17:00) rozhodl jsem se že to vezmu domů.

 Proto sjezd, který byl také parádní kdyby tam nebyla slečna na kole, která se při sjezdu klepala že jsem se bál že mi spadne pod kola, a jel za ní s uctivou vzdáleností pár zatáček než jsem jí na minirovince předjel. 

Dole za mýtnicí pár posledních fotek, a jedem.  Cesta zpět už je defakto nuda, až na to že jsem večer před hranicemi začal klepat kosu, ale nechtěl jsem si brát termovložky jelikož jsem byl už docela unaven, a myslel jsem si že zima bude lepší. Když už jsem to nemohl vydržet, zastavil jsem se v nějaké vesničce o 4řech domečkách, a na sezipování se mi moc hodila baterka co jsem vezl protože tam neměli pouliční (ha ha spíš jedno světlo do otáčky, a svítí celá vesnice :) ) osvětlení. Toaleťák se mi zase hodil na odstranění cca 1/2 kg potvor co se mi nalepili na plexi při noční jízdě. Noční Freistadt pohoda, nikde nikdo, plynulý průjezd. 

Těsně před hranicemi jsem měl docela už krizovku, dal jsem si na JETce kávu a snickersku, abych měl energii.  Další zastávka na byla v Budějovicích, prošel jsem se u konce města, abych se trošku vzpamatoval a ulevil rukám a zadku, které obě tyto partie již zpívali serenádu o 120dB. Poslední zastávka Písek kdy jsem si na Shellce dal velkou kávu a 2 7days :) To mě docela probralo, ale v Nepomuku zase docela krizovka zadek, ruce, nohy, spánek únava. Proto ač i když jsem byl cca 10km od garáže, zastavil jsem cigárko a krátká procházka abych dojel v pohodě. 

Doma horká vana, a v cca 03:15 konečně spánek. 

Co říci na závěr. Znovu bych to na otočku nejel, byl to opravdu výkon a záběr na mou psychiku. Ovšem původní plán pá+so+ne paráda, rozhodně zopakuji. Pokud někoho zaujme čas jízdy, dostal jsem přísné instrukce že mám jet pomalu, takže cestou tam jsem jel "na kochačku" a neprekročil jsem 130 km/h. V penzionu jsem se taky zdržel cca hodinku, a další půl hodina mi sebralo bloudění v Zellu. Cestou zpět jsem měl zastávek dost, jelikož jsem byl už unaven, a říkal jsem si že dojedu, a jestli dojedu v 01:00 nebo v 03:00 je jedno hlavně abych dojel. Celkem cca 965km... Za +-19 hodin...

Díky za přečtení této slohovky a rozhodně pokud máte aspoň trošku možnost, jeďte, stojí to za to... 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE