Nejkratší cestou k Baltu a ještě kratší zpět

Nejkratší cestou k Baltu a zpět

Po roce jsme se opět s bratrem vydali na našich skútrech na delší výlet – tentokrát jsme zvolili polské pobřeží Baltu s ochutnávkou vnitrozemí. Jelikož naše neznalost Polska (tedy kromě pohraničí a Trojměstí) je obrovská, rozhodli jsme se – jak již název tohoto článku napovídá – nastavit na navigaci nejkratší cestu ke každému POI, která většinou vede zajímavými zkratkami. Výhodou je průjezd center měst, nevýhodou pak neschopnost navigace rozlišit, co je ještě cesta a co ji možná vzdáleně připomíná tak někde v Mongolsku. Ale o tom později. Před cestou u mě proběhla výměna zadní pneu (ta přední ještě pár kilo dá), výměna brzdové kapaliny (ta už by nedala ani to kilo) a zadních destiček. Borec, který to dělal (a který mi dělá na motorkách už mnoho let to, do čeho se mi nechce), spěchal taky na dovolenou, tak to trošku odflákl a párkrát jsem jej během jízdy v nedobrém vzpomínal. Brzdy pískaly a nebrzdily a celé to tak nějak divně smrdělo… Nicméně prozradím pointu hned na začátku – během mé jízdy se nic zvláštního nestalo. Asi jsem tím pár čtenářů odradil, ale nevadí. Dál čte pouze fajnšmekr nebo borec, co se nudí v kanclu… Bratr neměnil nic, koupil si brašny.

1. den

V pondělí 31. 7. nás pracovní povinnosti postavili ke strojům až v odpoledních hodinách. Brácha vyjel z Ovy na svém Xmaxu 125 (ano, pořád ještě si neudělal papíry a to je mu skoro pade…) z Ostravy kolem 14:00, já sbalil a osedlal Buráka 650Exe kolem 16:00 a vyrazil z Frýdku. Sraz byl buď někde po cestě nebo až v prvním cíli, což byl Ostrov Velkopolský. Jelikož jsem vyrazil později, snažil jsem se dohnat bráchův náskok jízdou po dálnici. Plně naložený Burgman nemá problém s rychlostí 140 km/h, tak jsem byl za chvilku v Gliwicích, kde jsem najel na cestu první třídy a přes Pyskovice, Dobrodzien, Kluczbork a Ostrzeszow směřoval k Ostrovu. Posledních 15 km opět po dálnici a k hotelu jsem dorazil právě ve chvíli, kdy se brácha vracel z nedaleké benzínky s dvěma vychlazenými Kozly. Tomuto moku sice neholdujeme, ale to jsme ještě netušili, že na příštích 5 dní to bude poslední normální pití… Po večeři v centru a pár zvláštních pokusech o pivo jsme šli spát a těšili se na zítřejší večerní koupačku v Baltu. Dnes najeto cca 295 km.

2. den

V úterý jsme se vzbudili do deštivého rána, rychlá snídaně a káva na pumpě a fofrem na sever. Dnes nás čeká nějakých 360 km a většina z toho v dešti. O krajině není moc co psát - vlevo pole, vpravo sad, všude samý traktor a kombajn. Tankování, schovávání se před prudkým deštěm v myčkách aut. Asfalt perfektní, cesta pro milovníky zatáček úplně na rovno – 5 km jedeme rovně, pak zatáčka 10° a dalších 5 km rovně. Velice časté vesnice, ale Poláci se s tím nemažou a 70 km/h v obci mastí všichni. Nerad bych tady uváděl, jestli jsme se přidali k tak bezohlednému chování, tak to uvádět nebudu… Asi 50 km před cílem nás prudký liják zaparkoval do autobusové zastávky, kde jsme strávili dobrých 30 minut hlídáním meteoradaru. Mrak odešel a my vyrazili na poslední úsek. Terénní vložka písečnou rozestavěnou cestu v protisměru a minutový brutální slejvák nás přivítali v obci Gaski. Dali jsme si sušit bundy, rukavice, kalhoty a boty na stůl před penzionem, zakryli prskolety a vyrazili za duhou do centra. Tedy do centra. Kdo nezná polské pobřeží Baltu v létě, krátce mu ho popíšu: představte si tu největší vesnickou pouť, na které jste kdy byli, pak tu představu zdvojnásobte a celou ji umístěte do té nejmenší vesnice, ve které jste kdy byli. Čím větší vesnice nebo městečko, úměrně přizpůsobte předchozí představu poutě. Tisíc stánků, ve kterých prodávají 5 druhů jídel (gofry, pizza, kebab, zapiekanky a lody), pak nějaké ty "nezbytnosti" na pláž a všude se mastí hrací automaty všeho druhu. Ale co, dali jsme kus masa a fritky, nějaké nedobré něcojakopivo, mrkli se na Festival Indii, jak 100 lidí tančí a zpívá "hare krišna" furt dokola a šli na pláž. Zima jak na severu a voda jak v alpské bystřině nás vyhnala zpět do penzionu. Po cestě ještě zapiekanku a plechovku čehosi z Žabky a hurá na kutě. Pak teda ještě jedna plechovka a bylinky před spaním při sledování polského válečného snímku… Dnes najeto cca 375 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE